• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    Toto téma je pro všechny, co hledají alternativu k předraženým katalogovým šikmostřechům, které nedokáží splnit ani běžné požadavky na ekologickou výstavbu.

    Cena bydlení není pouze kupní cenou, je potřeba započítat i provozní náklady!

    Pro všechny, co právě staví, nebo se chystají stavět své nové bydlení, ale i pro ty kteří už bydlí a mají zkušenosti z provozem a chtějí se o ně s ostatními podělit..

    V této diskusi by se měli řešit hlavně praktické konkrétní problémy se stavbou, nebo při projektovaní domu. Jaké materiály a jak  použít, kde je sehnat, jak vyřešit konkrétní problematické detaily k-cí, na co si dát pozor.
    Stejně tak by zde měl být prostor pro věci které se stavbou přímo souvisí, zákony, problémy s úřady, zajištění elektrické energie a pitné či užitkové vody pro domácnost, fotovoltaika a ostrovní systémy, solárrní kolektory, Rekuperace a VZT, způsoby vytápění a ohřevu TUV, Jímky a ČOVky
    rozbalit záhlaví
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    ZATAMOKO:

    (RSMeans) Scot Simpson - Complete Book of Framing_ An Illustrated Guide for Residential Construction-RSMeans (2011).pdf | Ulož.to
    https://uloz.to/...ook-of-framing-an-illustrated-guide-for-residential-construction-rsmeans-2011-pdf
    CUKI
    CUKI --- ---
    ZATAMOKO: A hlavně mi přijde, že v tý americe nic moc detaily neřešej. Prostě se to nějak splácá. Například je u nich na opláštění velmi populární překližka, pravda není tam o tolik dražší než osb, ale nepoužívá až na vyjímky pero drážku. Navíc opláštění je z VNĚJŠÍ strany. Tedy starší domy nemají z daleka difuzně otevřenou k-ci a odvod vlhkosti funguje spíše na principu absolutní netěsnosti (izolace je z toho nejhoršího, co by se zde dalo sehnat. Až relativně nedávno začali právě s technologicky vyspělejší k-cí která má zevnitř parotěsku. Ta je zase naopak velmi kvalitní a pevná. Tedy dobře nahrazuje difuzní nedokonalost celé k-ce. Technické detaily u stavebních výplní jsou velmi vymakané.
    Vše je dáno ale tím, že v US (i Kanadě) jsou velmi orientováni na rychlost výstavby. Když to člověk vidí to je sladěné jak symfonický orchestr. To co mi tu měříme oni s podobnou tolerancí sází od oka. To jak a pod jakým úhlem často dokáží zarazit hřebík je fakt k údivu. Na některé detaily stojí za to kouknout na videu. Na YT toho bude určitě mraky. Tohle je do našich podmínek naprosto nepřenesitelné. Teprve v podleních době se začala přejímat evropská 2by6, ale i zde neřeší liniové tepelné mosty.
    Další rozdíl je rozměr jednotlivých materiálů. I když ty naše míry vycházejí z palcových jednotek, je zde rozdíl (a to i mezi US a UK). V základě používají díl 16 palců (vyhledej "16 inch on center") Kterou mi tu používáme většinou pouze na dlažbu.

    Nicméně ta jejich samolepící parotěska a používání desek z kartónu je něco co by nám tu hodně vylepšilo možnosti. Ale zde to asi dlouho nebude v kurzu.

    CUKI
    CUKI --- ---
    ZATAMOKO: Bohužel většina anglicky psané literatury je psána o stavbách kde se ještě moc neřeší izolace, takže je na naše podnebné pásmo špatně převeditelná.

    I ty stavební postupy jsou dost odlišné. Tak dělník vystačí s hřebíkovačkou a sponkovačkou a nějakou hyperpilou. Rozebíratelné spoje tam nejsou v kurzu.

    Asi bych doporučil spíše něco z Rakouska či Německa, jenže tam to zase není většinou anglicky :-(
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    LINKOS: Hele zalezi jakej Eternit. Pod tim nazvem se prodaval i cemento vlaknity material, ktery nemel tech 10% azbestovych vlaken, ale treba cedicovych. Tazke to jeste samo o sobe nemusi nic znamenta.

    Presto, i kdyby to byl Eternit s azbestovymi vlakny. Kdyby to byla podkladova vrstva pod kameni, sterk, nebo asfalt - pak by byla nebezpecnost pro lidi i zivotni prostredi prakticky nulova. Pokud se to v ramci eroze porad dostava v casteckach do okoli - pak je to veru nedobre. Na druhou stranu, nebezpecnost je hlavne pro cloveka, ne pro zivotni prostredi jako u jinych, clovekem vyrabenych materialu / odpadu.
    CUKI
    CUKI --- ---
    MORKANT: zrovna jsem si řikal dobrý že je to kolega a ne soused :-D
    MORKANT
    MORKANT --- ---
    LINKOS: toho bych chtěl za souseda... :(
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    kolega co se chlubil spalovanim plastu na zahrade daval eterinit pred dum na cestu, a prej se to paradne rozlamalo a udelalo dobrej povrch :-D
    CUKI
    CUKI --- ---
    DISKOPANKER: Já většinou likvidovat už hodně staré střechy z azbestu a tam už toho asi tolik nelítá. Takže některé vaty a to i dřevěná mi přišla horší v tomto směru. V každém případě je to na kůži problém jen toho drbání, nemá to karcinogenní potenciál jako v dýchacím ústrojí, což mě vadí 1000x více
    DISKOPANKER
    DISKOPANKER --- ---
    CUKI: no, vono na kůži to taky není nic moc, stejně, jako ta vata, hrozně se to zabodává do kůže, proto radim, nepotit se a nedrbat :D je to protrpěná zkušenost, už jsem toho "demontoval" mraky
    CUKI
    CUKI --- ---
    BASTOCH: komunál je netřídění proto je to tolik
    jinak jde o odpad s označením 17 06 05

    Ceník skládkování : Skládka Ekologie s.r.o.
    http://www.skladka-ekologie.cz/?page=cenik-skladkovani
    Já to vozil sem měl jsem pocit že to bylo za 2Kč/Kg ale teď je tam 1,3Kč bez daně. Tak doufám že je to ono, ale adresa sedí.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    DISKOPANKER: tak to vlastně není tak strašný, za tunu komunalu si u nás v okolí berou prý 1800, jinak díky za tip, poptam cenu
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    Nástřel nějaké první firmy co mi vyhodil Google na celý proces odstranění bylo 16tis pro 70m2 vlnovky ze střechy. Kamarádi strašili desetitisícema, tak to není tak hrozný.
    CUKI
    CUKI --- ---
    Z jiného soudku:
    Rád bych ve stahu (směrem ze svahu) vytvořil parkoviště. Ale část která bude vysoká bych rád podsklepil (parkoviště bude nad). Hledám dobrý způsob, jak udělat rozebíratelnou střešní část protože do budoucna bych rád v tom místě udělal vrt a pak zase zastřešil. Nenapadá někoho nějaký typ na levnou snadno později rozebíratelnou střechu?
    Napadá mě pouze použít trapézové plechy na Ička ty zasypat pískem. na to geošku a zase písek a na to dlažbu. Nějaký jiný nápad?
    CUKI
    CUKI --- ---
    DISKOPANKER: Tak drbání na to asi žádný vliv nemá, jde o respirační problémy, nikoli problém při dotyku s kůží.
    Pokud by se jednalo o střechu u veřejně přístupného místa, bohužel to musí dělat specializovaná firma.
    Jinak ty skládky mají často dost rozdílné ceny. Jednou jsem bych někde u Lán a tam to bylo dost drahé a pak u Kladna kde to bylo asi za polovic.
    DISKOPANKER
    DISKOPANKER --- ---
    BASTOCH: Ještě bych upřesnil tu likvidaci, na hygienu nic hlásit nemusíš, jenom se to musí odvézt na místo, kde to likvidují, tam ti daj papír, že to od tebe vzali, to je celý, takže to jde i svépomocí, každopádně je to pěkně drahý, naposled jsme platili cca 2000,- za tunu. Jinak, když se to dělá s respirátorem a s rozvahou, jakože žádný zbytečně rychlý pohyby a bez zbytečnýho lámání tech šablon, tak se to dá přežít, základ je pevná vůle tzn. nedrbat se :D stejně, jako třeba u minerální vaty
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    OTÁZKA TAK TROCHU MIMO DISKUZI
    Chodíte na tzb-info a Airforum? Někteří z vás určitě ano. A proto se ptám: kdo je doprdele metball alias iGoNY alias SFO alias Sbor jakýchsi kastrátů? :)
    CUKI
    CUKI --- ---
    MAD_MAN: Působením vody by to neměl být takový problém. To vlákno je nebezpečné hlavně v suchém stavu kdy má tendenci poletovat a dostat se ti do dýchacího ústrojí. V půdě to podle mě už žádné riziko není, ale děšťovku bych z takové střechy asi neschraňoval.
    Největší problém je ta manipulace, hlavně když se to řeže nebo láme.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    MAR_TINA: MAR_TINA: Skvělý, díky za info!
    MAD_MAN
    MAD_MAN --- ---
    MAR_TINA: to uvolňování azbestových vláken působením vody by mě zajímalo, nemáš k tomu nějaký zdroje? Zajímá mě to v souvislosti s použitím azbestocementových potrubí pro rozvod pitné vody.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    BASTOCH: jo, neodpověděla jsem na vše. Dá se předpokládat, že v půdě takové zahrady vlákýnka budou, stejně jako že jich část odlítala. Problém je vdechování při práci s půdou, nikoli jedení mrkve. Zcela laicky si nemyslím, že by to bylo život ohrožující množství, jen je tam prostě bezpečné množství 0 g.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    BASTOCH: problém eternitu je přítomnost azbestových vláken. Popis mechanismu škodlivosti z wiki níže:

    "Varování před nebezpečností azbestu pro lidský organizmus pochází z roku 1898 z Velké Británie v souvislosti s nemocemi dýchacího ústrojí a plic u dělníků, kteří s azbestem pracovali.[3] Problém azbestu tkví v malých rozměrech jeho vláken, která jsou schopna (podobně jako jiné mikroskopické pevné částice) pronikat se vzduchem do dýchacích cest a dále do plic. Zde se azbest zabodává do plicních sklípků a postupem času může vzniknout rakovinné bujení (mezoteliom). Jedná se tedy o silně karcinogenní látku. Způsobuje také onemocnění zvané azbestóza (zaprášení plic azbestem) – vdechováním azbestových vláken dochází ke zjizvení plic, projevuje se dušnost, příp. kašel a nakonec vede ke smrti."

    Tedy je žádoucí zabránit uvolňování azbestu z eternitu a jeho nešíření. Pokud na popraskanou střechu fouká vítr, uvolňují se části do okolí, ale snad v malém množství na velkou plochu. Při splachu deštěm se uvolňuje taky a ty máš možnost onu vodu svádět do země a tam azbest vcelku bezpečně pohřbít (jen tu vsakovací jámu nikdy nevykopávej). Anebo do nádrže a rozptýlit to při zálivce do okolí. To není dobrý nápad, zejména pokud ti po zahradě pobíhají děti.

    Velký průser je rozebírání střechy a likvidace odpadu, proto to dělají specializované firmy.
    Ten azbest je v eternitu rozptýlen rovnoměrně, tedy dá se předpokládat, že v každém kusu je stále ono procento, tedy škodlivost neklesá, jen ti po letech o trochu klesla váha střechy.
    BASTOCH
    BASTOCH --- ---
    Ahoj, snad to neni zas tak OT, chtěl bych se zeptat na zkušenosti s eternitovou střechou,
    na netu jsem našel vcelku protichůdný info např o využití dešťovky - o který mi jde teď v prvním řádu.
    Ani tak nejde o to, že bych s tim případně do doby výměny krytiny zaléval zeleninu, ale pokud se z toho nějaký jedy uvolňujou, tak kolik tam toho tak může bejt za x-desítek let, kdy tim bývalý majitel zaléval.

    plus že při odstraňování eternitový střechy není potřeba stavební povolení, takže asi jen ohláška? (hyg. vyjádření zařizujou ty daný firmy, co to stáhnou ze střechy)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam