MAR_TINA: Jo, tak to byla spíš nadsázka. Žít se v tom taky dá, eko to je a nic to nestojí.

Měl jsem takovej nápad, a kamarádi se mi dost smáli :), že bych jednou udělal takový "vzorový domy" pro bezdomovce (právě zemljanky apod.), který si vyroběj sami snadno bez peněz a neumrzali by v zimě venku. Jen to slovní spojení "vzorový domy" zní v tomhle případě trochu absurdně :)

Znal jsem jednoho pankáče, kterej tak pár let celkem spokojeně žil.

KOOTCHA: Vycházim z předpokladu, že pro ty nízkonákladový (pro mě excentrický) stavby alá slamák atd vyžadujou poměrně vysokou míru zkušeností a znalostí, kdežto z porobetonu může stavět každý jelito (viz já, nikdy jsem nic před tim nestavěl) a předpoklad je, že nechceš stavět za život těch baráků nějak víc, tak mi přijde lepší postavit to z konvenčních materiálů a šetřit na práci, než šetřit na materiálu a platit odborníky.

Samozřejmě ještě můžete jít cestou zemljanky, ale to asi nechcete, předpokládám. :)

MODRAPUSINKA: Podle mě je dobrá cesta dělat maximum svépomocí, použít konvenční materiály a paralelně bydlet třeba v tý marině, nebo někde kde to má člověk blízko a nemusí skoro nic platit. To byla moje cesta. Nepočítám to, ale myslim, že do 1,5 mio jsem se vešel i s pozemkem, vrtem na vodu, domem z porobetonu, dřevěnýma oknama a pálenýma taškama na střeše. Čili by to šlo ještě zkrouhnout, kdyby člověk chtěl.

Hodně orientačně můj rozpočet:
dům 7*9m
projekt cca 40t (čmáral jsem si to z velký části sám)
základy cca 60t?
tvárnice + překlady cca 160t (porfix - ten nejdražší)
tesařina (střecha a strop) + krytina cca 220t
vrt cca 70t
okna cca 140t
pak každá z podlah cca 50t

no a pak nějaký zateplení, schody, spotřebiče, komín a milion drobností.... to už je všechno hrozně variabilní.
Ale času a sil to sežere dost. Nicméně neměnil bych.

MODRAPUSINKA: postavte si drevostavbu (muze mit izolaci ze slamy a hlinenou omitku) s napojenym sklenikem smerem na jih a s masivnim zdenym kominem a peci. takove jsem videl peknej za 1.5 mega (+ pozemek) ... no a nebo do zacatku staci i maringotka :) clovek ma alespon moznost si to nove misto vyzkouset.

MODRAPUSINKA: ..to záleží co hledáš a co od stavby očekáváš. Já jsem do těch kontejnerů chtěl jít, protože v té jsem se stavěním neměl praktické zkušenosti. Byla to taková iluze toho, že to nedůležitější už je vlastně hotovo. Ale až v té době kdy jsem reálně začal stavět svou první stavbu jsem si uvědomil, že to je jen malá minoritní část, toho co mě ještě čeká a navíc to spoustu těch věcí ještě víc zesložití a znemožní udělat pořádně.

CUKI: + CUKI: Spousta tech diskutovanych metabolitu ma zajimavy osud z pohledu molekularni biologie a tim i celeho ekologickeho systemu. Zkusim to v bodech.

- Biologicke cisticky odpadnich vod (COV) funguji na principu rychleho aerobniho metabolismu fekalnich bakterii. Ty maji za optimalinich podminek ohromnou kapacitu, ale nedokazi si poradit s nekterymi latkami obsahujici typicky aromaticky kruh, nebo steroidni skelet.
- S temi si pak poradi pudni bakterie, ale i enzymy v rostlinach (!). Take mikrobiologicke schema v rekach, zejmena v tech s vyssim obsahem kysliku, ma ohromnou docistovaci kapacitu.
- Co se more tyce, tam je cistici kapacita ohromna, ale je to na jinou diskuzi. To co clovek dela mori je hrozne, ale metabolity biologicky aktivnich latek v residualnich koncentracich z COV to opravdu neni.

- Tzn. nakonci dojde k rozkladu i techto zminenovanych latek, netkera kombinace latka-prostredi trva 3 dny, nektera treba 100 dnu. Rozhodne soucasna laicka predstava ze se jedna o perzistentni latky je nesmyslna. Nejedna, jsou plnohodnotne biologicky rozlozitelne.

- Z chemickeho pohledu je kriticky prvni reakcni krok. Tj. bud naruseni aromatickeho kruhu, nebo toho steroidniho skeletu. Dal pak uz rozklad bez na CO2/H2O velmi rychle, bud beta-oxidaci nebo jinymi oxidacnimi procesty. K tomu jsou vyvinuty 2 zakladni technologie ktere mohou celou vec urychlit, ale zatim se nesmi pouzivat.
a) Na vytoku COV se da aplikovat v tenke vrstve vody soustava kratkych elektrickych vyboju, ktere v tenke vrstve vody narusi bud diskutovane strukturni typy .. dalsi rozklad je pak velmi rychly, na jednotkach km toku reky
b) V nekterych zemich (napr. Kanada) se pouziva v chemickem prumyslu velmi tvrde vymahatelny docistovani odpadnich vod. To spociva v tom ze fekalni bakterie maji kromne sve nejaderne DNA (jsou to prokariota - nemaji jadro) jeste pridanou plasmidickou DNA (ta je bezna, takhle si treba bakterie predavaji rezistenci vuci ATB) ktera obsahuji kod napr. ke stavbe dihydroxylacnich enzymu, ktere jsou normalne pritomny v pudnich bakteriich. Ty dihydroxylacni enzymy pak narusi aromaticky kruh a dal uz to je v jednotkach hodin pro bezne mikroorganismy.

Tzn. technologicky je to vyresene. Mechanismus je zmapovany. V pripade tech bakterii se nejedna o GMO (nezasahuje se do jejich genomu). Staci aplikovat, neco by to stalo.

Kdyz mas cisticku pro dejmetomu 5 lidi, a pak dal tou vodou zavlazujes, bavime se o tak malych koncentracich ze at uz pudni bakterie pri zavlaze, nebo enzymaticky komplex cytochrom P450 v rostlinach tyhle reziduja rozstipe uplne bezproblemu. Je jasny ze vytok z Prazske COV ma jine dusledky, ale i tam je to problem lokalne (viz. ta zavlahova voda), ne globalne.

BTW. Aromaticke kruhy, i steroidni skelety jsou prirozenou soucasti rozsahle palety prirodnich latek. Neni to neco co je antropogenni ve sve podstate. Rozklad metabolitu lidskych hormonu ma srovnatelne konsekvence co se rychlosti rozkladu tyce jako jejich synteticka analoga, obecne xenobiotika. Predstava ze metabolity adrenalinu (lidsky hormon) jsou vuci prirode v pohode a metabolity napr. pervitinu (strukturne i metabolicky srovnatelne) uz spatne - je nepochopeni toho co je ziva priroda, jak funguje evoluce a jakym zpusobem pracuji bunky s rozlicnymi strukturnimi typy.

BTW2. Korenova cisticka odpadnich vod sice obsahuje ty pudni bakterie, i fungujici system rostlin a keru, ale jeji kapacita je zoufale nedostatecna. Navic v zimnich mesicich funguje treba na 3%. Tzn. neni to reseni. Resenim je klasicka biologicka COV s docisten

MAR_TINA: tezko rict, klidne bych si typnul, ze nektere latky mohou zhorsovat schopnost rostlin vstrebavat nektere prvky potrebne pro rust. Ale to je jen spekulace.
Ale myslim,ze dokud budou lidi mit stetce pod kohoutkem, prumyslove podniky vsechno poustet do vody, apod.tak se asi nikam nepohnem.
Muj nazor je, ze to je potreba resit pred cistirnamy, tam uz to je vsechno tak naredene,ze to efektivne cistit je problem.

LINKOS: Jasný, ale jak jinak se toho zbavit než to přefiltrovat přes zem? Jde o stopové množství, které máš stejně všude okolo. To, že to spláchneš do moře nic nevyřeší, jen to přemístíš jinam. Podle mě je základ tyhle látky nepoužívat nebo alespoň omezit. A ne díky tomu plácat drahocenné zásoby pitné vody které nemáme.