• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    CUKI: Ne, hledám, jak dešťovku zbavit nečistot, na vstupu do nádrže. A zároveň dodávám, že moc piplat se s tím asi nemá cenu, protože do mojí části nádrže se může (když jí bude hodně) dostat přepadem voda od sousedů, kteří určitě nefiltrují.
    Nebo myslíš filtrovat na výstupu, tj. před čerpáním domí, případně během něj?
    Co je FF?
    CUKI
    CUKI --- ---
    chápu že máš rozdělenou nádrž na děšťovku a tu chceš pustit do domu na WC a praní? A hledáš jak tu vodu filtrovat. já bych začal tím, že můžeš udeěat lepší a horší dešťovku přes FF systém s tím že zbytek půjde do jiné nádrže.
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    NAKLÁDÁNÍ S DEŠŤOVKOU
    Měl bych sérii dotazů k dešťovce, možná to patří sem, možná je to na konzultaci s někým, kdo se problematikou zabývá, případně živí? V tom případě bych klidně uvítal kontakt.

    Situace: betonová nádrž (ZB) v rohu zahrady (nad je postaven zahradní čtyřdomek), velikost 6 x 4 x 1,7 (tuším), přepážkou z ZB rozdělena na čtyři komory (přičemž od jednoho souseda mě dělí stěna vysoká 75 cm a od druhého otvor ve výšce 50 cm). Dva ze čtyř sousedů posílají do nádrže vodu ze střechy, bez jalékoli filtrace. Kromě toho vedou do nádrže jakési vsakovací trubky (nebyl jsem u výroby a provedení už mi nikdo nevysvětlí). Voda se využívá jenom k zálivce, viz dál.
    Nejen po diskuzi zde (hlavně díky Cukimu) jsem se rozhodl svádět vodu do nádrže taky. Protože máme střechu s opačným sklonem (na sever, do ulice, což byl záměr), povedu svod crawlspacem, sklon vychází v pohodě. Ale hlavně: jako jediní ze čtyř uživatelů máme v domě samostatnou větev na splachování a pračku (k té vede i větev z řádu), takže z nádrže vedu vodu zpět.

    A teď otázky:
    a) jak řešit poslední stupeň filtrace? Kdyby byla nádrž jenom moje, byl by to filtr v šachtě, ale kvůli ceně a tomu, že vodu od sousedů nemám pod kontrolou, viděl bych to spíš na filtr na trubce, která bude z boku ústit do nádrže. Nádrže je v pohodě přístupná poklopem, ale lézt dovnitř není tak pohodlné jako čistit filtr v samostatné šachtě, samozřejmě.

    b) svod ze střechy musím pomocí kolen atd. vést asi metr a půl v XPS, pak teprv půjde do crawlspacu. Jak s geigerem?

    c) má smysl u takhle velké nádrže řešit přepad do kanalizace? A jak? Napadá mě jedině instalovat na konec viditelné části svodu něco jako přepínatelnou rozdvojku, jedna větev pokračuje do nádrže, druhá do kanalizace (hned po svodem). Pak sledovat hladinu v nádrži a v případě potřeby (která předpokládám nenastane) ručně přehodit z nádrže do komunálu. Nemám možnost si ověřit řešení u sousedů, ale vzhledem k celkovému provedení jejich domů bych rozdvojky a ani nic jiného nepředpokládal.

    Ostatní nejasnosti není potřeba řešit hned, takže je zatím odsouvám. Třeba to, jestli budeme vodu z nádrže zpátky hnát čerpadlem, nebo pořídíme vodárnu.
    KOPRETKA
    KOPRETKA --- ---
    Ahoj, nemáte někdo časopisy typu Pasivní dům, Dřevo a stavby, či něco podobného, které rádi pošlete dál?
    Potřebuji načerpat inspiraci a knihovna má do konce léta zavřeno.
    Praha- HK-Náchod
    Plus teda stále sháním doporučení na projektanta.
    Díky
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    UF0UN: Šumavská roubenka v Kanadě? :)
    UF0UN
    UF0UN --- ---
    ROLEX: diky bohu. je asi malo drevenych staveb vic nevkusnych, nez kanadsky srub na sumave
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    "Nepřijatelné jsou rovněž roubené stěny z masivní nehraněné kulatiny (obr. a, b) – historicky jde
    v prostoru Šumavy o nepůvodní konstrukci. Roubení z nehraněných prvků se regionálně na Šumavě
    vyskytovalo, avšak v podstatně jemnějším tvaru a především se zcela odlišnou konstrukcí rohových
    spojů. Masivní nehraněné prvky jsou s oblibou realizovány s výrazným přesahem zhlaví v nárožích
    a odkazují tak spíše na zámořské formy srubových staveb."


    Architektonický manuál NP Šumava

    http://www.npsumava.cz/..._arch_manual.pdfhttp://www.npsumava.cz/gallery/6/2041-1850_arch_manual.pdf
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    Joa taky byla jako varianta srub proto, že můžeme mít dostatek klád víceméně za odvoz (les v rodině). Ale tak dá se to dřevo samozřejmě zpracovat i jinak.
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    dík za všechny postřehy, až budu vědět víc, tak se sem třeba budu vracet a pokládat konkrétnější dotazy
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    MAR_TINA: Tohle je taky pěkný svinstvo, samozřejmě (abych citoval :)), ale já jsem měl na mysli opravdovej srub, z klád. Kanada, případě něco od Bobří řeky…
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    LAETATIO: Přitom možností, které respektují původní zástavbu a zároveň ji rozvádějí (i technicky), je tolik…
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    VO_D_KOLEK: no já právě taky. Většinou mi to hezky zvedne krevní tlak. Jeden postavili třeba ve vsi, kde žijí přítelovi rodiče. Vesnice má 100 obyvatel a jediná přístupová cesta v ní končí. Hlavně že je tam srub...
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    LAETATIO: Už jsem jich pár v českých a moravských vesnicích viděl. Taková estetická sabotáž :)
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    ROLEX: U nás v dědině maj srub. Dřevo furt pracuje. Srub se zvětšuje a zmenšuje v závislosti na ročním období. Majitel neustále chodí kontrolovat jakési závitové tyče a utahuje nebo povoluje závity. Dále měli samozřejmě nákazu dřevokazným hmyzem. Jsou v zásadě tři možnosti řešení nákazy:

    1/ vysušit dřevo řádně v sušičce před stavbou, což zvyšuje náklady
    2/ ošetření chemické, až se nákaza projeví (hnus, pak v tom žiješ)
    3/ ošetření mikrovlnami, až se nákaza projeví (velmi drahé, ale šetrné k prostředí).

    => srub mi nevychází jako praktická věc. To už spíš ten slamák do konstrukce nebo nosná sláma, pokud chcete bydlet v přírodním vnitřku. My jsme postavili nosnou slámu a žije se v ní skvěle.
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    ROLEX: srub do naší krajiny fakt nezapadá, vypadá to jako že majitel touží žít na Aljašce a protože na to nemá, tak si alespoň postavil srub u nás :(
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ROLEX: na šumavu když už, tak roubenka. Technicky je to trochu jiné a místní.
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    Žádný objektivní důvod kromě toho, že se nám sruby líbí, nic víc. Proto, jak jsem psal, potřebuju hodně studovat než tam začneme něco stavět, času na to naštěstí máme dost:)

    některý tituly tady vypadají dobře:
    Books on Natural Building
    http://www.ecobooks.com/catalogs/naturalbuilding.htm
    CUKI
    CUKI --- ---
    ROLEX:
    Pokud jsi někde na Šumavě tak bych se zaměřil spíše na skeletové dřevostavby, je jedno jakého typu. Z venku to může vypadat jako původní zástavba, ale bude to mít nějaké tepelnětechnické parametry.
    Pokud jsi někde v pošumaví a máš čas (soustu času) a plánuješ stavět něco velkého, tak ani slamák není od věci. Hodně záleží na terénu, místních podmínkách a tvých představách jak by stavba měla vypadat.
    Pokud to chceš zapustit nějak do terénu, pak ani zděná ještě lépe betonová stavba není mimo.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam