Ahoj vespolek, dobry napad s touto diskuzi. Take nas v rodine tato nemoc potkala (babca 85) a musim rict, ze neznam moc desivejsich zalezitosti nez je alzheimer.
V soucasne chvili jsme ve stadiu, kdy mame zazadano o misto v pecovatelskem dome, protoze svepomoci uz se to bohuzel nekdy neda. Babicka je zbavena odpovednosti k pravnim ukonum, coz bych doporucil opravdu kazdemu, kdo na tuto nemoc narazi, xkrat to na babcu zkousel kdejakej smejd a jen diky nasi pozornosti se nestal vetsi problem.
V zacatku, cca 7 let zpet, me napadlo koupit velkou omyvatelnou tabuli, diky ktere dokazeme ze babca vi co bude varit, co ma koupit, nebo co se bude dany den dit. Kdyz neni moznost se za ni zastavit, da se (samozrejme s velkou trpelivosti) navigovat po telefonu a ona si na tabuli sama napise co bude. Naucila se ji pouzivat a poravde nevim co by dnes bylo, kdyby tu tabuli nemela.
Penize ji hlidame a dostava vzdy jen par stovek, jinak by o ne prisla, nebo by je nekam zalozila.
Ma v byte nainstalovane cidla snad na vse co se da hlidat, kdyz spusti alarm, hned to vime, taky celkem sikovna ochrana. Nastesti nam jeste nedala el. konvici na sporak.
S hygienou to posledni rok slo hodne dolu, ale nastesti se jeste necha presvedcit bez vetsiho boje. Musime hlidat i pradlo, bezne sklada spinave veci mezi ciste atd.
Minuly tyden dostala nove zarizeni na vydej leku, bohuzel uz nam nestaci bezne vyklapeci okenka rano/odpo/vecer, takze sme sehnali el davkovac co ji v naprogramovanou dobu zacne zvonit a svitit a otevre prislusne okenko. Samozrejme ji pri tom pokazde telefonujeme. Je to vyhoda hlavne pro nas, protoze mame jistotu, ze se dostane jen na ty leky co zrovna ma brat.
Co jsem tak vypozoroval, tak je hrozne dulezite snazit se pri kazde prilezitosti donutit ji se napit. Kdyz nepije, tak je nemoc dvakrat tak horsi, proste jakoby ji vyschnul mozek.
Tolik me rady a postrehy, preji pevne nervy!

RAEVA: Ne, proti jeji vuli nemuzes.. (navic klasicky pecovak ji nevezme kvuli Alzh. a specializovanych mist je mene, jsou i soukrome na Alz. - ale zase stojis pred problemem, ze musi pacient chtit).

Takze zbyva - kdyz jeste jednaji samostatne (coz se jen zhorsuje) - vytvorit nejake castecne chranene prostredi pro nemocneho a pro pecujiciho co nejvice pomoce zvenci (my zacali treba tim dovozem jidla)..

ad to omezeni pravni pusobilosti - my byli donuceni okolnostma, mami byla obeti podvodnice (vybrany ucet do minusu, rychle pujcky na jeji jmeno, obestaveny ucet bankou, Policie to resila pres rok a banka hrozila exekuci, museli jsme vzit pravnika). Mezitim drobne pribehy jako podepsane smluvy na mobily/katalogove zbozi vseho mozneho druhu/uchvatny neodolatelny zamek do dveri na splatky..atd atd - nekolikrat jsem podobne prodejce proklinala do x-teho kolene :(
Jedno vyrazeni dveri Policii CR (v dobe kdy mami byla hospitalizovana, zjistilo se, ze si nejaky dobrak udelal kopii klicu bytu a Policie ho musela zrovna haftnout v byte mami).
Jedno privolani plynaru. Nekolikero hledani mami (i za asistence Policie CR..)..
Clovek se fakt nenudil...


V byte se muselo postupne udelat par bezpecnostnich uprav jako odpojit plyn, vzit zehlicku pryc, olepit ovladani TV a pracky - aby fungovalo jen na jedno zmacknuti.. Mobil jsme poridili mami takovy ten pro duchodce (Aligator) s lokatorem..


A souhlas - o Alzheimer se malo mluvi a je dost mala pomoc zvenci :(

RAEVA: naše babi se taky tvářila, že je v pořádku a odmítala cokoliv, ale když jsme si jí nastěhovali do bytu, mírně se to zlepšilo. nejvíc tomu ale pomohla 'školka' - denní stacionář od charity. jelikož a protože jsme na babičku neměli samozřejmě čas přes pracovní dobu, mamka jí tam ráno vždycky odvezla a odpoledne pro ní dojela. babička se nám vracela domů s úsměvem a byla na tom rázem líp - jak po psychické tak fyzické stránce, začala víc jíst, byla komunikativnější - vyprávěla nám, co během dne všechno dělala, a míň agresivní.
a před tím, když na tom ještě nebyla tak zle, jezdila do Prahy na Univerzitu třetího věku. vždycky tu vysadil táta, aby měla babi pořád pocit samostatnosti, a že je schopná nějak existovat, ale na tajňačku si jí předali s tetou, která šla kus za ní a hlídala jí.
každopádně je mi jasné, že když babička nespolupracuje, i nějakou tu činnosti pro ní nebude snadné najít či vymyslet, ale ve výsledku jsme se doma všichni shodli, že nejvíc ze všeho pomáhá babičku neustále zaměstnávat. hlavně, ať se z toho mamka nesloží, budu držet palce, aby jste s tím nějak pohli k lepšímu..

RAEVA: Je mi to lito.. Alzheimer je hnusna, smutna, nemoc:(.. A je potreba jednat, at se to Tve babi libi, ci nelibi, bohuzel, ona uz ted nejedna racionalne.
Urcite Vam daji nejake info na kontaktnich mistech Alzh. spolecnosti..
Ale Tva mami potrebuje pomoc s peci, a to co nejdrive, velmi rychle se pecujici stava skrytou "obeti" nemoce.. (na netu o tom najdes hodne info, ja navic mluvim z vlastni zkusenosti).
Nevim, jake jsou zmeny v poslednim 1-2letech, v nazvech, v podavani zadostech - ale je potreba si zajistit prispevek o peci o osobou blizkou.. Pres socialku pecovatelku, ktera bude dochazet dle potreby (treba i denne), plus donaset jidlo. Pokud to bude situace vyzadovat, (budou se mnozit exekuce/rojit podvodnici) tak nechat zazadat o omezeni svepravnosti (tam je nejaka zmena minuly rok, tak nevim, jak to ted presne funguje ..).
Bere babi leky? Je v peci nejakeho doktora?(co se tyce Alzheimer)..


Bajeni (pomlouvani), podezirani, agresivita, povazovani se za zdraveho cloveka ...atd vsechno k te nemoci patri:(, bohuzel.. Hlavne se tim nenechte v rodine prevalcovat...(i kdyz si vzdaleny strycek/tetka budou myslet, jak babicce ublizujete, jen vy vite, ze se snazite, jak to jen jde...A ze je babi proste nemocna a vypravi bajky).

Nase mami umrela minuly rok, v 68letech...Bylo to skoro 8let trapeni a boju a koukani se na to, jak nejblizsi clovek, jeho osobnost, proste mizi..A fakt, ze to byla silna zenska, ktera vzdycky v zivote bojovala, ji to (ani nam - mne a me sestre) nijak neulehcovalo..
Preji hodne sil..

Tuto diskuzi jsem založila, protože tu prostě chybí a sama bych potřebovala poradit... Určitě nejsem jediná kdo má zkušenosti s touto nemocí v rodině, doufám, že klub poslouží svému účelu :-)


Na internetu jsem nenašla žádné odpovědi ohledně našeho problému. Jedná se o babičku, která má pokročilé stádium Alzheimerovi choroby. Stará se o ní převážně mamka, protože jediná bydlí poblíž. Již to trvá dva roky a mamka začíná být na pokraji sil. Zkoušeli jsme všechno, pečovatelku i domov důchodců, ale babička obojí odmítá, neustále věří, že je zdravá. To by nebyl takový problém, ale co se týká financí, tak tam je problém opravdu obrovský, mamka babičce nakupuje a dává jí vždy jen nějakou malou částku z jejího důchodu, protože babička vše ztrácí a ani si nepamatuje, že by jí mamka peníze dala... Poslední rok je tedy na mamku neustále hnusná, má pocit že jí okrádá a tak ji pomlouvá u všech příbuzných...Mamka jí dokonce nedávno dala na naléhání celý důchod, který samozřejmě do dvou dnů někam založila a tvrdí, že nic nedostala... Mamce už z toho stoupl tlak, ovlivňuje jí to v práci i v osobním životě a prostě je naprosto v koncích, už nemůže dál a neví co s tím.. do domova jí nedostaneme a bez péče být nemůže...přece nemůžeme čekat až podpálí barák nebo se někde ztratí a umrzne...Dá se v této situaci něco dělat? Babička je opravdu hodně depresivní člověk a nikdy ve svém životě neměla kamarády, jen dědu který před dvěma lety zemřel.... je nemožné k ní dostat cizího člověka (pečovatelku)...

Budu moc ráda za jakoukoli radu.