Jak resite hlidani? Ja chci jit v utery v praze tancovat, a premyslim, kam chlapecka rok a pul upichnout.
S jeho otcem, ani s moji matkou se mi videt vubec nechce (jedno horsi nez druhy:) na druhou stranu nemam jinej napad, ke komu ho dat. A tak premyslim, jake jsou dalsi moznosti, nebo jestli je moje tancovani dulezitejsi a stoji za to ten kontakt vyvolat.
S malyho otcem je komunikacni vakuum, s moji matkou by bylo lepsi, kdyby bylo:) pocity, kdy chces otce svyho decka kopnout do ksichtu a pritom jsi rada, ze ti aspon chvili pohlida, dobre znam:)
MARKYSHA: alfa omega svobodny mamy - TY jsi na prvnim miste, deti az potom!! Moznosti, ja vim, neni to moc, ale kolik to jde, tak to delej. Kdyz je mama v pohode, deti jsou v pohode.
Nedavno jsem si zvykla pro sebe kazdej den udelat neco hezkyho, a slo nam pak i s malym vsechno krasne. Pak se mi to nepodarilo udrzet, hodne unavy a tak.. Je to ale dobrej zvyk a vracim se k nemu.
Pro me je nejvetsi radost najit si cas a prostor pro vlastni kreativitu.
A starat se o sebe, dobre vypadat, hezky se oblekat. A myslet na svoje srdicko, mit se rada. A jak tomu pro sebe rikam - nekontaminovat svuj vnitrni prostor negaci, ani vuci byvalemu, nedejboze sobe!!
Pisu to takhle, nerikam, ze se mi to porad dari udrzet. Je to ale nejlepsi cesta, na kterou jsem prisla.