SERIÁL ÚMRTÍ MUZIKANTŮ: JIŘÍ SCHELINGER (1951 - 1981)
Sorka že to tady poslední dobou takhle mrdam, už měsíc odkládám přeinstalaci svýho PC kde mám různé materiály a taky jsem byl zaneprázdněn svou dívkou a školou (no, nebýt profesionální mrdka a neodkládat všechno na poslední chvíli, nemusela by o tý rádoby škole ani řeč). Ale dost keců a přejděme k prvnímu dílu mého nového seriálu, jenž má za cíl přiblížit poslední chvíle mých oblíbených muzikantů.
Příběh začíná 13. dubna, kdy Schelinger odjel na pozvání bratislavského studia Československé televize do Bratislavy, kde měl natočit na playback svůj filmový hit Což takhle dát si špenát. Setkává se se svou bývalou přítelkyní a jejím přítelem v restauraci U Františkánů. Po odchodu, kdy již měli být posilněni alkoholem, se k nim na bratislavském Hviezdoslavově náměstí přidali dva neznámí přibližně pětadvacetiletí muži, kteří zpěváka poznali a začali ho provokovat různými nevhodnými poznámkami.
Poté měl někdo z nich navrhnout skok do Dunaje, bývalá přítelkyně a nejspíš i Jiří to zpočátku brali jen jako žert. Skupinka pěti lidí se tedy vydala na Starý most, když byli zhruba v polovině (mezi 2. a 3. pilířem), jeden ze dvou mužů, Husák se svlékl do slipů a skočil dolů. Jiří neváhal a bývalé přítelkyni podal tašku s doklady a oblečený skočil dolů. Zbytek skupiny údajně seběhl dolů k řece a hledat své známé. Podle oficiální verze měl Husák přežít, jelikož se držel bóje, zatímco Jiří utonul.
Za povšimnutí stojí také fakt že jeho bývalá přítelkyně běžela na nejbližší bratislavskou stanici Veřejné bezpečnosti s tím že Jiří zmizel ve vodách Dunaje. Ovšem policista na toto oznámení nijak nereaguje i přesto že se jedná o člověka, který byl znám po celém tehdejším Československu. Policisté se začínají případem zabývat až poté co bývalá přítelkyně na ulici napotřetí zastaví to samé policejní auto.
Poté teprve požádají o pomoc příslušníky dunajské pohraniční služby. Ti nacházejí Husáka, jenž skok vyprovokoval, ale co je ještě zajímavější, údajně se celé tři hodiny se držel bóje. To je velmi podivné vzhledem ke studené vodě a velmi silnému proudu řeky.
Údajně bylo Schelingerovo mrtvé tělo vyloveno z vody 7. května 1981 u osady Bodíky ve značném stupni rozkladu. Protože nebylo prokázáno cizí zavinění, byla jeho smrt uzavřena jako nešťastná náhoda. I přes to že jeho tělo nebylo nikdy identifikováno nikým z jeho rodinných příslušníků či alespoň známých. Jeho tělo je dle oficiální zprávy uloženo na hřbitově v pražských Olšanech.
Jeho bratr, Milan Schelinger tvrdí, že jeho tělo bylo nalezeno až na březích Dunaje později v Maďarsku, kde byl následně pochován jako neznámý muž.
Zde vyvstává další zvláštnost, a to ta že pracovníci bratislavské televize žádali aby Jiří dorazil výjmečně bez doprovodu své kapely. Proč měli tak nezvyklý požadavek?
Někteří členové kapely si myslí že, byli sledováni slovenskou Státní bezpečností.
Milan Schelinger řekl o slovenské bývalce, jenž často doprovázela kapelu: "Přemýšleli jsme o tom, že tato dívka na nás mohla být nasazena Státní bezpečností". Dále vypověděl: "Získal jsem pitevní zprávu soudního lékařství z Bratislavy (...) Nalezené tělo, prohlášené za mého bratra, nesouhlasí v několika bodech. Jiná je délka těla o pět centimetrů, barva očí a má krční mandle. "
Dodnes se spekuluje o tom zda šlo o předem naplánovanou vraždu ze strany Státní bezpečnosti, zpěvákův pokus o emigraci, stáhnutí se do ústraní či o sebevraždu.
Pohled na Starý most z Tyršova nábřeží
