VESTIGIA: Druhý den jsem dala (ne)poctivých deset minut.
Protože jsem se k tomu dostala až teď, ráno bylo úplně zabitý a přestože rána nesnáším, tyhle věci mi jdou líp.
Ale cítím se už trochu.. rozpohybovaněji.
Myslím, že můj hlavní cíl bude denně aspoň chvíle a třeba to časem půjde.
Je zajímavý, jak na trénincích mimo domov, který jsou 100x náročnější, to prostě jde přežít, a doma to prostě nepřekousnu tak „dlouho". :o