OVERDRIVE: mmchodem cast o teplotnich datech povrchu je taky moc zajimava

A jeste problemy a bonusy otevrenych dat

Díky datům zadarmo jsme ušetřili, říká Čtyroký z pražského Institutu plánování a rozvoje - Český rozhlas | Podcast on Spotify
https://open.spotify.com/episode/304d3OadPgtdBn94uSSZmS?si=ukEOIOdqT4aJ1PhodWrPAA

Datove sady:
- citovatelne
- automatizovane
- aktualizovatelne
- open

A k tomu dovetek: ja to delat nebudu, ja resim datove sety, kazdy, kdo rozumi problemu, ten si pak udela konkretni datovou sadu (aplikaci)

Ten pan z ENSIS (Open) mluvi UPLNE PRESNE!!! Tak jak jsem si predstavoval i svou roli v hackerspace, nebo jak kazdodenne resim veci... vubec netusim, k cemu jsou systemy, ktere davam dohromady, ale umoznuju to nekomu pouzivat... chjo

OVERDRIVE: Myval jsem takovy sen, ktery se zmenil jeden cas v diplomku na tema “univerzitni informacni system zalozeny na openSource resenich”; ten sen spocival mj v tom, ze se vyserem na indexy (a zakovske knizky) a kazdy student, potazmo kazda skola, bude poskytovat jiste datasety, ruzne uspesnosti, cetnosti a hodnoceni. A bude se v tom dat treba soutezit. Takze kdyz pak stredoskolak bude chtit jit na vysokou, vyhodnoti se z jednotlivych oboru, co se tam fakt studenti uspesne/neuspesne uci, a to se postavi jako prerekvizita exaktnim datum o prospechu studentu, kteri se na skolu chteji ze stredni dostat. Nasrat prijimacky. Chces na prava, ok, tak prumer z dejepisu, zsv a 2 jazyku tak a tak, za cele studium, vitej. A mozna prava chtej matiku? Nebo ne, ja nevim... parovani s kreditovymi systemy a pak samo s metodikami, neco jako metodika maturit je uboze malo... no a tady o tom pan mluvi na zdravotnich datech. Ma i metodiku, i napad, a i zakony a dadata!!! Mocne!

A jeste jeden

[ OVERDRIVE @ OVERDRIVE, nejlepsi pritel sama sebe: desiderata ]

Moc moc geeky podcast, doporucuju


Bioakustik Belfín: ptáci mají dialekty, asi jako Pražáci nebo Ostraváci - Český rozhlas | Podcast on Spotify
https://open.spotify.com/episode/2uHqHVRbWxHFtDSUMAMn4z?si=GwzA1wxGQXePlz1_6a-lPA

OVERDRIVE: Pravopis 16+ sorr, furt jsem nemocnej, a uz 2 dny i nasranej

Aktualne logo Labky, puvodne muj ideogram, pure ascii, ikona pro diskuzaky z roku cca 1993 ;)

Navrh loga, ale pac nejsem grafik, nikdy jsem jej nechtel dotahnout ve verzi na trika a nalepky, ale logiku a napad ma

RAINBOF: a viz, ze to tak je, zejo?

Labka znamena ze sk do cz tlapka.
Zaroven to melo odkazovat na lab = laborator.
Zaroven ka = zivotni esence, ze staroegyptske magicke tradice (ka je proste ziva duse)
Zaroven to melo odkazovat ke slovu LaPka = tedy zlocinec, bandita


(A v neposledni rade to taky byla domena, ktera byla volna, kde te napadne.)

Stalo me to jeden cely ve er, vymyslet takovy petismysl + volnou domenu.

Jako jeden z projektu, podobne jako na logo (ktery ted chci, aby uz konecne nekdo vizualizoval hezky, a ktery je zaroven jednicka a nula a zaroven jsou to hodinky... o tech uz jsem tu psal... tak na to byla vypsana verejna debata a shromazdiste napadu a nikdo neprisel s necim lepsim, tak je to Tlapka, no ;) a logo mame dotedka psi hlavu, kterou nakreslis ascii a je to muj pidpis a puvodne ikonka z mamedii - magea - cyberspace - nyxu; pac neumim kreslit a zaroven verim, ze vlajku vlastniho statu, ci logo firmi by mel umet nakreslit kazdy clen/obcan/zamestnanec... inac je spatna/spatne)

Tlapková patrola: Vždy ve střehu / Paw Patrol: Ready, Race, Rescue! (2019) | ČSFD.cz
https://www.csfd.cz/film/781937-tlapkova-patrola-vzdy-ve-strehu/prehled/

Prej labkova patrola :)

Porad mam jeste 2 projekty po “stare labce”, ke kterym se chci dostat. Jeden je green wall, nevim jestli tohle je dobry “receptar”, ale proste tohle, idealne ze scrap materialu:


DIY Sub-irrigated Green Wall — Plant One On Me — Ep 028
http://www.youtube.com/watch?v=Owel8LjIV3Y



A pak je to chov hmyzu, asi cervu, a to za ucelem konzumace. Byl jsem kdysi na ochutnavce a jist cervy a cvrcky mi neva, svab uz je tuhy, vetsi clenovci nee, pavouk neladi s moji prelecenou arachnofobii a stira je mi lito. Pomer cena-vykon-oser mi cervi pripadnou nejvic v klidu

OVERDRIVE: Proc calibre? Nestaci na to obyc ftp nebo nejaky webovy skript?

Dopaminove kapky:

Jsem nemocny, chripka. Za me dobry, zena vypada jako nemocnej chlap (pravda, nema moc kozy)... kazdopadne ma kruhy pod ocima, teplotua zvraci, ale..
Varianta
A) vincentka a speed - nejsfektivnejsi je “holandsky speed”, coz nevis co je, bily prasek, nejvic kope pervitin, ale ten nechces, vedlejsi pocity jsou samo osobe chripkove, nejvic “posh” je kokain, ale rozpousti se to spis min nez vic, stejne nevis, co to je... ale pomer cena/vykon/otrava ma nejvejs cenu, uprostred vykon, nejmin otrava. Kazdopadne ten prasek rozpustit jak to jde ve vincentce. Pokud bys radej spal, tohle nepouzivej.

B) chilli a teatree oil: moje volba. Zas rozmychat ve vincentce do nasalniho aplikatoru. Nemas-livincentku, pouZij vodu slanou maximalne tak, aby ti chutnala jako polivka. Capsaicin neni rozpustny ve vode, ale olej tea-tree olej navaze. S obojim ooatrne: zn.podle chuti.

Ucinek: pali to, stejne jako kox to kickne trochu dopaminovej receptor. Vysusuje a zabiji to zbytky bakterii, melo, by to byt dost desinfekcni, ale nemam dukaz na tea tree oil. Kazdopadne v “prijemnem pomeru” nemas plny nos, a boli jen aplikace (chilli bolest, spis chchces nez nechces).
Vyroba: 2 kapky teatre, promychat na pastu s drcenym kaienskym peprem, pochvili shrnout do aplikatoru a roztrepat pokazde, nez aplikujes.

Oboji boli asi jako puchyr na noze, ale jen docasne. Imho varianta chilli a teatree je to same, co Cesky kokes, akorat 300x levnejsi.
Oboji funguje, variantu a) z minulych zkusenosti nedoporucuji, variantu b) rozhodne.

Keep safe, health and power, keep kicking!

A k tomu projekt, na kterem hodlam ted zacit makat ja:
-unixy (asi ne vsechny ale budiz) maji system man - dokumentace
- pak maji taky system info, taky dokumentace, ale ne jen popisy reseni, ale mely tam byt popisy prikladu, aplikaci v ruznych use-cases a podobne; nikdy se to moc nechytilo

A ja mam v planu napsat si sadu toolu, ktera ke vsem man stahne i nejlip hodnocene odpovedi z ruznych StackExchange a spol
Chci k tomu postavit git, system tagu a idealne komunitu knihovniku, kteri git budou mergovat do jakehosi repozitare budouciho systemu “info”...

Jeste nevim, zda to fakt chci udelap pro “info”, ale rozhodne cli. Mozna by se hodilo vic metadat a info zas az tak neznam.
Sednu, prostuduju info, napisu si architekturu, co tagovat, jak vest git, odkud brat zdroje, zda delat tool, ktery umozni nekomu, komu odpoved vyresila problem, nacpat ji do toho gitu k peer review....

Je to velky projekt, ale fakticky jen prace s textem, a to mi jde. Otazka jsou samozrejme vlastnicka prava na otazky a odpovedi na relevantnich serverech, urco se toho najde vic. Kazdopadne zas jednou mi to pripomina projekt s presahem, a kdyz nejhur, staci mi na to wget a perl ;)

Ze tak prudim s tim “najdi si format datove zpravy ve zdrojaku”:
- ony jsou 2 pristupy; bud zacnes programovat a pridavas kousky az kdyz te napadnou
- nebo si navrhnes specifikaci - architecturu, popises si ji a pak ji prelozis do kodu

Modri vedi, treba rozdil Kyberia.sk a Nyx.cz, rozil Microsoft vs zbytek sveta.
Nekteri budou znat i paradigma test-driven programovani, atd.

Ten druhy zpusob ma i tu vyhodu, ze v nejake tabulce/obrazku (vicemene prirozenem jazyce) najdu referenci, ktera se mi treba muze hodit, kdyz konfiguruju firewall (hledat format ntp packetu v crony, jasne! A pak vseho, co mi na serveru vyrabi nebo chyta packety...), hodi se to taky, kdyz pak delam architekturu, kam projekt chci jen zabudovat.

Ono stavet na esp sifrovanou komunikaci s asymetrickou sifrou 2078b klice, na protokolu XMPP, kde poslany smajlik vygeneruje 300kb XML zpravy, to je proste neoptimalni.

Dokumentace ma smysl pro lidi, kteri veci pouzivaji, ne min uz pro lidi, co je vyvyjeji. A raketovy nastup Linuxu nastal pote, co si lide zacali mit moznost precist reseni svych problemu v lidske reci. Kazdy, kdo ma Mac, tak vi, ze to jejich pripoohnute BSD nema zadnou komunitu, ktera by prispivala na StakExchange a podobne, a zkompilovat GNURadio s krok za krokem postupem z Debianu, stava se tydennim problemem, hledanim pouze v man, a podobne.

Dokumentace je svaty gral uspesneho projektu a smysluplne architectury.

A vzdy je to tak, ze vyvojaru je mene, nez lidi, kteri treba jsou jen uzivatele, ale treba taky nejsou, jen vyvyjeji na uplne jinych urovnich slozitosti. Konecne, kam se posunuly soucastne programovaci jazyky, zejo.