milí spřátelení seriáloví zízalové, možná jste si všimli HL v netflixím provedení zaklínače. neboť se s tvůrcem této verze znám, požádal jsem ho o nějaké info. díky autorským právům je značně omezené, ale něco přece: vychází se pouze z knih, nic co bylo vytvořeno v rámci her není použito. fonetika HL došla docela radikálních změn (patrně kvůli hercům), stačilo si poslechnou dryády v brokilonu. později se pokusím zjistit, proč a proč zrovna takto, zatím netuším a upřímně, nelíbí se mi to.

sloveso - čas minulý
projekt dol blathanna využívá atematického slovesa „být“ (má i jako jediné atematické sloveso vlastní skloňování v minulém čase; docela zvláštní agramatizmus) a pojí ho s neurčitkem slovesa. v minulém čase rozeznává tak také vid dokonavý a nedokonavý (ale patrně ne v přítomném a budoucím čase ???), dokonavý vid používá „být“ v přítomném čase, nedokonavý vid užívá také přítomný tvar slovesa být, ale přidává k neurčitku koncovku „-an“ (zajímavý neogramatizmus; bál jsem se ≈ byl jsem lekavý ???):

minulý čas, oznamovací způsob:
tearth – leknout se / bát se:
lekl jsem se - me essea (m'essae) tearth, me essea tearth, bál ses - te es (t'es) tearth, bál se - se est (s'est) tearth, báli jsme se - sinn estim tearth, báli jste se - siett estis tearth, báli se - siad essen tearth.

bál jsem se - me essea tearthan, bál ses - te es tearthan, bál se - se est tearthan, báli jsme se - sinn estim tearthan, báli jste se - siett estis tearthan, báli se - siad essen tearthan.

polský projekt používá speciální částici minulého času „hva“ kombinovanou s tvarem přítomného času. vidy nevida:

bál jsem se – hva teartha, bál jsem se - hva tearthath, bál se - hva tearth, báli jsme se - hva tearth'en, báli jste se - hva tearth've, báli se - hva tearthadh.

náš projekt šel cestou románských jazyků. obsahuje jednoduchý minulý čas sklonný i analytický (aorist), pro elfštinu i pak čas předpřítomný (pomocné sloveso „aefeán“ v přítomném čase + příčestí minulé) a předminulý (pomocné sloveso „aefeán“ v minulém čase+ příčestí minulé). ha, chyba v mejtriksu, nemáme vid nebo perfektum.
bál jsem se (bach se - český aorist ;) ) - tearthsseá nebo áe tearthenn, bál jsem se (ba se) - tearthsseáth nebo táe tearthenn, bál se (ba se) - tearthsse nebo láe/lai tearthenn, báli jsme se (bachom se) - tearthsseám nebo sáen tearthenn, báli jste se (baste se) - tearthsseás nebo tháen tearthenn, báli se (bachu se) - tearthsseábh nebo láen/lain tearthenn.
bál jsem se (předpřítmný) – aefeá tearthenn, ...
byl jsem se bál (předminulý) – aefsseá tearthenn, ...

sebekriticky přiznávám, kaje se před tváří čtenářovou, že ani náš systém není dobrý, jak zjišťuji po letech.

to, jak si poradily jednotlivé apo-projekty se slovesem je další zajímavé téma. sloveso je komplexní jev a krom pár drobností sapek nejčastěji používá tvary imperativu nebo způsobu oznamovacího, času přítomného.

nejméně si užijeme v ruském projektu, který u tematických sloves používá analytické tvary a časuje jen 4 nepravidelná slovesa (esse - být, dice – mluvit, caen - moci, ha – mít)

přítomný čas, oznamovací způsob:
tearth - bát se: bojím se - me tearth, bojíš se - te tearth, bojí se - se tearth, bojíme se - sinn tearth, bojíte se - siett tearth, bojí se - siad tearth.

imperativ je tvořen slovesným kořenem a příponou -'en: tearth'en - boj se; co jiné mluvnické osoby, také nevíme.

v polském projektu máme naopak model čistě flektivní a nemá atematická slovesa:
bojím se - teartha, bojíš se - tearthath, bojí se - tearth, bojíme se - tearth'en, bojíte se - tearth've, bojí se - tearthadh.

imperativ je tvořen slovesným kořenem: tearth - boj se; co jiné mluvnické osoby, také nevíme.

v našem projektu zohledňujeme to, že sapek někdy používá flexi, někdy jen pořádek slov - elfové skloňují (starší typ), nilfgaarďané a skelligští ne (novější typ). jen jedno atematické sloveso (esseán - být):
teartheán - bát se: bojím se - teartheá nebo áe tearth, bojíš se - teartheáth nebo táe tearth, bojí se - tearthe nebo láe/lai tearth, bojíme se - teartheám nebo sáen tearth, bojíte se - teartheás nebo tháen tearth, bojí se - teartheábh nebo láen/lain tearth.

imperativ je tvořen pomocným slovesem váen (jít) + slovesný kořen: vá tearth - boj se; tvoří se pro tři osoby (2. č.j. a 1. a 2. č.mn.)

edit: překlepy a nesmysly ;)

GAARQ: našel jsem další apojazyk k hen llinge, je polský a autor má nik max.

1 enc, 2 deuve, 3 taerte, 4 quaer, 5 fuenn, 6 sech's, 7 saept, 8 atte, 9 naevde, 10 taenne
11 aelv, 12 tvedeane, 13 taertevae, 14 quaer'tevae, 15 fuenn'evae, 16 sec'havae, 17 saeptevae, 18 attevae, 19 naevd'evae, 20 dev'tae, 30 taert'ae, 40 quaer'tae, 50 fuenn'tae, 60 sech'tae, 70 saept'ae, 80 atte'tae, 90 naevde'tae, 100 canto, 1000 - milend

21 dev'tae enc, 200 - deuvecanto, 1999 - milend naevdecanto naevde'tae naevde

silná inspirace němčinou, ale věrně zachovává, byť poněkud nesystematicky, sapkowy dvě původní číslovky, na rozdíl od ruského projektu.

báseň z krve elfů

Elaine blath, Feainnewedd
Dearme aen a'caelme tedd
Eigean evelienn deireadh
Que'n esse, va en esseath
Feainnewedd, elaine blath!

české přebásnění (regis)
Kvítku spanilý, Slunce Dítě
Sen svůj sni klidně na úsvitě.
Na konci pak i hvězdy zblednou,
To bude, co tu bylo jednou.
Dítě Slunce, spanilá květino!

polský překlad (merlin)
Piękny kwiat, Dziecko Słońca
Śnij w spokojny czas
Wszystko się kończy
Jak jest, tak będzie
Dziecko Słońca, Piękny kwiat.

polské přebásnění (merlin)
Piękny kwiatku, Słońca dziecię
Śnij, gdy pokój jest na świecie
Lecz czas każdy żywot zmąca
Co trwa jeszcze, czeka końca
Piękny kwiatku, dziecię Słońca!

ruské přebásnění (?)
Цветок прекрасный солнечного дня!
Спокойно спи в счастливый час покоя.
Пусть всё летит к концу быстрей коня,
Но, что бы ни произошло с тобою,
Ты — Солнца дочь, прекрасное дитя!

anglický překlad (?, witcher wiki)
Beautiful flower, Sun Child
Dream of/in a calm time
Everyone must end
Thus it will be, gone you are
Sun Child, beautiful flower

a když mluvíme o těch řadových:

projekt dol blathanna (RUS)
1 hennu, 2 dara, 3 teiru, 4 ceateiru, 5 cuegu, 6 seu, 7 seahu, 8 ohtu, 9 naou, 10 deichiu
11 hennu deag, 12 deu deag, 13 teiru deag, 14 ceateiru deag, 15 cuegu deag, 16 seu deag, 17 seahu deag, 18 ohtu deag, 19 naou deag, 20 deadhu, 30 teiredhu, 40 ceatedhu, 50 cuedhu, 60 seadhu, 70 seahadhu, 80 ohtodhu, 90 naoadhu, 100 ceadu, 1000 miliu

213. de cead teiru deag, 1121. mile cead deadh a hennu

zlomky
1/2 leath, 1/3 trian, 1/4 ceatar, 1/5 ceon, 1/6 cuid seu
2/3 de trian, 2.5 de i leath

projekt neidd hen llinge (CZE)
1 aenainn, 2 tvaenainn, 3 treithienn, 4 quatreithienn, 5 quinnainn, 6 seithienn, 7 siyethienn, 8 ossenainn, 9 nevainn, 10 tenainn
11 endenainn, 12 tvedeanienn, 13 tredeanienn, 14 quatredeanienn, 15 quindeanienn, 16 seideanienn, 17 sideanienn, 18 ossdeanienn, 19 nedeanienn, 20 tveintenienn, 30 treintenienn, 40 quatreitenienn, 50 quintenienn, 60 sietenienn, 70 seitenienn, 80 osstenienn, 90 netenienn, 100 sienneinn, 1000 milleinn

213. tvesiennenainn tredeanienn, 1121. milleinn sienn'que tveinten'que aenainn

zlomky
1/2 medda, 1/3 treiteál, 1/4 quatreteál, 1/5 quinteál, 1/6 seiteál
2/3 tvaenvae (tvaen'ae) treiteál, 2.5 tvaen medda'que

GAARQ: olol. základními, samozřejmě...

je zajímavé sledovat, jak se dva dosud vzniklé apokonjazyky (pozn. překl. následovnických konstruovaných jazyků) na bázi hen llinge popraly s řadovými číslovkami:

projekt dol blathanna (RUS)
1 henn, 2 de, 3 teir, 4 ceateir, 5 cueg, 6 se, 7 seah, 8 hoen, 9 naoi, 10 deich
11 henn deag, 12 de deag, 13 teir deag, 14 ceateir deag, 15 cueg deag, 16 se deag, 17 seah deag, 18 hoen deag, 19 naoi deag, 20 deadh, 30 teiredh, 40 ceateiredh, 50 cuedh, 60 seadh, 70 seahadt, 80 hoenadt, 90 naoadh, 100 cead, 1000 mile,

21 deadh a henn, 200 de cead, 1999 mile naoi cead naoadh a naoi


projekt neidd hen llinge (CZE)
1 aen, 2 tvaen, 3 treith, 4 quatreith, 5 quinn, 6 seith, 7 siyeth, 8 ossaen, 9 naev, 10 taen
11 endean, 12 tvedean, 13 tredean, 14 quatredean, 15 quindeang, 16 seidean, 17 sidean, 18 ossdean, 19 nedean, 20 tveinten, 30 treinten, 40 quatreiten, 50 quinten, 60 sieten, 70 seiten, 80 ossten, 90 neten, 100 sienne, 1000 mille,

21 tveinten’qae aen, 200 tvesiennen, 1999 mille nesiennen neten’qae naev

první se tváří velmi keltsky, druhý více románsky.

perličky: *ceádmil* je pozdrav v hen llinge z irského *céad míle fáilte*, takže dolblathannský projekt zkonstruoval *sto* jako *cead*. jenže sapkowski si s logičností a pravidelností hlavu nedělal, takže často používá v tomtéž významu různé formy slova jednoho původu (bílý - wen, gwyn, gwen), v tomtéž významu slova různého původu (dcera - luned, dair, verch).

projekt skupin z sapkowski.cz zase vycházel z oněch dvou přímo užitých číslovek v sáze, devět a dvanáct.

mimochodem, číslovkami se mistr takřka vůbec nezabýval, až na *dvé/dvojí* - *duettaeánn* ve rčení "duettaeánn aef cirrán cáerme gláeddyv. - meč osudu má dvě ostří." a oněch číslovek *devět* a *dvanáct* - *naev* a *tvedeane* ve větě "naev'de aen tvedeane. – tucet za devět."

jedna z těch zábavnějších věcí na HL je hledání toho, kde AS čórnul zdroje. v bouřkové sezóně se vytasil se jedním extra dlouhým příkladem HL:

Dubhenn haern am glândeal, morc’h am fhean aiesin.
Můj lesk proniká temnotou, má záře rozhání stíny.

oproti starším příkladům je tady kryptičtější než obvykle, patrně ve snaze o nějaký hlubší působek, vyznění je takové děsivé a divné. pokusil jsem se to "rozklíčovat":

dubhenn (dubh – temný; gaelig) – temnotu
haern ??? – proniká
am – můj
glândeal (ghlendh – zářící; germ.) - lesk
morc’h (morgue) ??? – stíny
fhean (shine/ʃhean – záře; st.angl.)
aiesin ??? – rozhání

LEIN: vím, vím, leč doufám v brzké znovuzprovoznění.

GAARQ: Jestli myslis http://slovnik.zhouby.net/ tak nefunguji :)

VANEK: v knihách od AS asi ty čtyři stránky (cca normostrana). na sapkowski.cz z disko o hen llinge to dá celkem dalších šest stran. náš slovník na zhouby má asi 1000 vstupů (doufám, že ho deith opět zprovozní po nějakých změnách). korpus ze hry neznám, nehrál jsem. ale existuje spousta další fanů, co si dělaly vlastní gramatiky a určitě i nějaké, byť asi malé korpusy také vygenerovali.

hl.wz.cz je také naše stará stránka lidí ze sapkowski.cz.

ve švech nepukají, jak sám víš, ani omylem, ale zkusím si z toho tady udělat hnízdo ;) nějak mě popadla nostalgie a vrhl jsem se znovu na hen llinge. se svým dnešním vzděláním do toho člověk zase vidí o fous hloubš.

Probohaživého, jak velký tohle má korpus? Tři stránky? Čtyři? http://hl.wz.cz (Četl jsem teď roztomilý přehled o polabštině.) Pukají ostatní conlangerské kluby na Nyxu ve švech?