je zajímavé sledovat, jak se dva dosud vzniklé apokonjazyky (pozn. překl. následovnických konstruovaných jazyků) na bázi hen llinge popraly s řadovými číslovkami:
projekt dol blathanna (RUS)
1 henn, 2 de, 3 teir, 4 ceateir, 5 cueg, 6 se, 7 seah, 8 hoen, 9 naoi, 10 deich
11 henn deag, 12 de deag, 13 teir deag, 14 ceateir deag, 15 cueg deag, 16 se deag, 17 seah deag, 18 hoen deag, 19 naoi deag, 20 deadh, 30 teiredh, 40 ceateiredh, 50 cuedh, 60 seadh, 70 seahadt, 80 hoenadt, 90 naoadh, 100 cead, 1000 mile,
21 deadh a henn, 200 de cead, 1999 mile naoi cead naoadh a naoi
projekt neidd hen llinge (CZE)
1 aen, 2 tvaen, 3 treith, 4 quatreith, 5 quinn, 6 seith, 7 siyeth, 8 ossaen, 9 naev, 10 taen
11 endean, 12 tvedean, 13 tredean, 14 quatredean, 15 quindeang, 16 seidean, 17 sidean, 18 ossdean, 19 nedean, 20 tveinten, 30 treinten, 40 quatreiten, 50 quinten, 60 sieten, 70 seiten, 80 ossten, 90 neten, 100 sienne, 1000 mille,
21 tveinten’qae aen, 200 tvesiennen, 1999 mille nesiennen neten’qae naev
první se tváří velmi keltsky, druhý více románsky.
perličky: *ceádmil* je pozdrav v hen llinge z irského *céad míle fáilte*, takže dolblathannský projekt zkonstruoval *sto* jako *cead*. jenže sapkowski si s logičností a pravidelností hlavu nedělal, takže často používá v tomtéž významu různé formy slova jednoho původu (bílý - wen, gwyn, gwen), v tomtéž významu slova různého původu (dcera - luned, dair, verch).
projekt skupin z sapkowski.cz zase vycházel z oněch dvou přímo užitých číslovek v sáze, devět a dvanáct.
mimochodem, číslovkami se mistr takřka vůbec nezabýval, až na *dvé/dvojí* - *duettaeánn* ve rčení "duettaeánn aef cirrán cáerme gláeddyv. - meč osudu má dvě ostří." a oněch číslovek *devět* a *dvanáct* - *naev* a *tvedeane* ve větě "naev'de aen tvedeane. – tucet za devět."