ZVIRATKO: Nezatahuj do toho ukladani hesel v plaintextu a nebo unik hesel z databaze, to je jiny problem, nez ktery se tu ted resi.
Pokud si uzivatel nastavuje stejne heslo na vice sluzeb, tak by ti zase kazdy z tvych odborniku, co by tam musel svedcit, rekl, ze je to blbost uzivatele. To opet nezkousej zamotavat do GDPR - nesouvisi to s tim.
Taky se PIN k platebni karte posila v papirove obalce a pristup k ni ma vic lidi, nez kolik se potencialne dostane k nejakemu e-mailu po ceste. Stejne jako na zaklade GDPR nikdo nezakaze provoz e-shopu, ktere nepouzivaji HTTPS, i kdyz to znamena, ze prihlasovaci (a veskere ostatni) udaje od zakaznika do shopu a ze shopu k zakaznikovi putuji v nesifrovane podobne.
Vubec se nechci prit o to, co je a neni fail, nebo best practice. Bezpecnosti webaplikaci a provozem serveru se zabyvam dlouhodobe a ty zminene nedostatky bych sam provozovatelum (ale i koncovym zakaznikum) vycital, ale porad si nemyslim, ze je to problem s ohledem na GDPR.
A argumentovat "
kdokoliv s pristupem k tomu mailu" je zcestny. K te e-mailove schrance nikdo jiny pristup mit nema. Pokud ma, je to chyba uzivatele. Me se zase nelibi, ze v dnesni dobe klesa uroven zabezpeceni internetoveho bankovnictvi, ktere se snizilo na uroven obycejneho webmailu - kdokoliv zna login a heslo, tak se tam prihlasi a projde si historii plateb atd.. Takze na to muzu rict, ze "
kdokoliv s pristupem k tomu bankovnictvi..." oh wait, tam prece nikdo jiny pristup nema, nebo jo?