MAWERICK: ty zase předpokládáš u Pirátů program, který prostě nemají/nemáme... ale to ti nebrání ti o tom všude vykládat.
co je levicové a pravicové, je hodně relativně, výše daní není jediným parametrem, který můžeš měřit. spousta západních společností, které často vyhledávají k trvalému životu jedinci a rodiny, jejichž postoje by si určitě hodnotil jako "pravicové" mají např. vyšší míru zdanění jak příjmů, tak zejména těch nemovitostí.
pravice a levice je jednak identitářská - tedy řeší, do které skupiny jedinec prostě patří a nemůže si vybrat (národ, rasa, gender, sociální třída, whatever...), jednak individualistická. Chápu, že představa individualistické levice je pro tebe složitá, ale prostě to tak je. ta řeší otázku např. pracovního práva, dluhů, i takových věcí. I člověk, který nevěří tomu, že prostě zrovna on bude ten nejlepší a vyhraje (což je typicky pravicový přístup), se může poměrně individualisticky zajímat o to, aby se společnost po těch, kteří prohrávají, příliš nevozila.
neříkám, že všichni Piráti, jejich členové i voliči patří k téhle introvertní, individualistické levici - hodně je jich docela extrovertních a mocenské politické hry si užívají, jinak by nebyli tam, kde jsou - ale určitě minimálně část Pirátů patří k té jiné, ne-identitářské, ne-kolektivistické levici. Protože pochopitelně, něco jako koncept stávkujících pracujících (sociálně-demokratická představa konstruktivní stávky a následného jednání, na rozdíl od komunistické představy destruktivní stávky či rovnou revoluce) samozřejmě při dnešní míře automatizace společnosti úplně ztrácí význam. klasické levicové teze se naprosto vyprázdnily, levicový přístup by možná dával smysl v nominálně komunistické Číně, kde ale fakticky panuje ten nejtvrdší kapitalismus bez jakékoliv ochrany pracovní síly... a dokud je výroba outsourcovaná do Číny a jinam po Asii a vůbec po světě, tak je koncept "pracujících" ve vyspělém světě vlastně mrtvý.
Takže zbývá zjednodušení "nízké daně dobré, vysoké daně špatné", který ale vůbec nebere v úvahu, že stát je subjekt, který se taky může zadlužit, a pokud ty dluhy přesáhnou nějakou mez, tak je vlastně úplně na nic: je jasné, že takový stát bude muset hájit zájmy svých věřitelů a nikoliv zájmy svých občanů. Takže nejhorší je právě tohle úplně nesmyslné pravo-levé škatulkování, které především vychází (z v podstatě anarchistické) teze, že stát je zbytečná, parazitní konstrukce (což možná byla každodenní zkušenost v 80. a 90.letech, byť nominálně za jiných systémů, ale není to zcela automatické) a jen se řeší, kolik nás bude stát - ovšem reálně tu stát je, a samozřejmě smyslem demokracie je zajistit, aby se stát nějak zodpovídal svým občanům (třeba i ty nízké vs. vysoké daně se musí hlídat, aby platily pro každého stejně a tak) a hlavně aby ho nenahradilo něco daleko horšího (což se někteří z nás obávají, že se dost možná už stalo...)