Rada prednich ceskych intousek a intousu dali dohromady vyzvu politiku na cestu z koronavirove krize

Pandemie jasně ukazuje potřebu a sílu společenské solidarity. Bez fungujícího veřejného zdravotnictví bychom jí nedokázali čelit. Také zavřené školy a omezená kultura nám teď důrazně připomínají, jak důležité pro společnost jsou. O veřejnou podporu a záruky nyní ovšem žádají i malé a velké firmy.
Krize vyvolaná pandemií tak vyvrací desítky let opakované moudro, že „neexistuje společnost, jen jedinci a jejich rodiny“. Je to právě naopak: potřebujme silné mezilidské vazby a pocit odpovědnosti všech za ostatní, nejen příbuzné a přátele. Tak, jak ho prokazují ti, kteří šijí pro jiné roušky nebo nakupují pro ohrožené seniory ze sousedství.
Z veřejných rozpočtů se zavádějí obrovské záchranné programy a další mají následovat. Objevují se přitom i tendence, které jdou proti spravedlivému řešení krize. Ojedinělé nejsou ani snahy posílit už tak mocné ekonomické a politické hráče, kteří současnou situaci chápou jako příležitost zaútočit na soudržnost a férové přerozdělování. K těmto tendencím patří i pokusy zabránit řešení klimatické krize, útoky na neziskové organizace nebo výzvy k zastavení růstu minimální mzdy.
Každá krize je však také příležitostí k pozitivní změně. Ta současná ukazuje, že imunita nás všech, jednotlivců i společnosti jako celku, není možná bez sounáležitosti. I stát a vláda tedy musejí následovat příkladu široké veřejnosti a její spontánní aktivity ve prospěch ostatních, kteří to potřebují nejvíc.
Proto se domníváme, že právě teď je čas obrátit se na vládu a parlament s jasnými požadavky vyplývajícími z toho, co už nám pandemie ukázala:

Ekonomika tu musí být pro lidi, ne lidé pro ekonomiku.
Ekologie je základ, ne luxus.
Ne každý technologický vývoj je pokrok.
„Rovné“ daně způsobují nerovnost.
Stát nesmí být vězením pro dlužníky.
Místo doprošování o nízké dávky veřejná podpora pro všechny.
Zdravotnictví, školství a kultura jsou páteří společnosti.
Bydlení je právo.
Zbrojní výdaje nejsou nedotknutelnou prioritou.
Moc korumpuje, moc bez kontroly omezuje svobodu.
I Evropa musí být soudržná a solidární, bez center a periferií.

Bez solidarity není imunity – 11 bodů ke koronavirové krizi
https://11bodu.cz

KUKIDE: k tomu

A. Ač
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=10157936741011999&id=566311998

Klimatická citlivosť je jeden z najdôležitejších indikátorov klimatickej zmeny.

V zásade určuje, o koľko sa oteplí za 100 rokov pri zvýšení CO2 z 280 ppm na 560 ppm (teraz je 415 ppm).

Toto je hodnota klimatickej citlivosti podľa najnovšej rady klimatických modelov (CMIP-6). Je to zrejme prvý krát, čo chceme, aby mali pravdu.... Rusi.



...

Mimochodom, nevieme povedať, aká je pravdepodnosť jednotlivých "stĺpčekov", ale môžeme porovnať s údajmi z dávnej minulosti planéty, kedy vieme aká bola (približne) teplota a aká bola (priližne) koncentrácia CO2. Napríklad klimatický model CESM1 s klimatickou citlivosťou 4,2 °C vychádza pre obdobie eocénu najlepšie (5,3 je príliš vela, 3,2 je príliš málo).

Ak by sa klimatická citlivosť bližila 4°C, zabranit otepleniu o menej ako 2°C je už definitíne vylúčené.. https://www.nature.com/articles/s41558-020-0764-6

Jenže těmto ohromujícím číslům a sumám navzdory, jsou evropské stromy v hluboké krizi. Celkem 58 % druhů (265 druhů z 454) totiž čelí riziku vyhubení, vymizení. Šestašedesát druhů stromů je přímo kriticky ohrožených, vázaných na jednu nebo jen málo lokalit, nebo růst v arboretech.
A než si zase posteskneme nad tím, že v Amazonii je to jistě horší, zmíníme, že 56 % z těchto našich „domácích“ druhů je svým výskytem endemických a nikde jinde na světě než v Evropě nerostou. Jejich ztráta by tak byla totální a nenahraditelná. Míra ohrožení stromů v tropech dosahuje jen 10 %. A přesto ty naše vytrvale ignorujeme. Protože většina z nich nemá bezprostřední produkční význam, jako třeba smrk ztepilý nebo borovice

Pro les nevidět stromy? Domácí dřeviny v Evropě zažívají krizi, nesrovnatelnou s tropy - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/...s-nevidet-stromy-domaci-dreviny-v-evrope-zazivaji-krizi-nesrovnatelnou-s-tropy

KEB: na nyxu je diskuze zaměřena přímo na biouhel, když budeš mít chuť dej vědět jak se podařilo

Exxon Mobil Corp. posted its first loss in at least three decades and Chevron Corp. slashed $2 billion off its spending plan, the latest concrete signs of the financial devastation the coronavirus pandemic will inflict on the oil giants for months, if not years, to come.

Exxon reported a $610 million loss on Friday, the oil giant’s first since at least 1988, and said it’s shutting hundreds of thousands of barrels of daily output. Meanwhile, Chevron slashed capital spending for the second time in five weeks and accelerated supply curbs.

https://www.bloomberg.com/...2020-05-01/exxon-mobil-incurs-first-quarterly-loss-in-at-least-32-years

Pojďme si zaskuhrat, jak to nejde ze dne na den změnit ekonomiku a pojďme ze dne na den dovolit našim vláďám bail-outovat špinavý průmysly a neudržitelný řešení. Fňuk fňuk blé.

Tady Georgie to píše jasně (asi je to tim, že pochopil, že nemá co ztratit):
Bail Out the Planet – George Monbiot
https://www.monbiot.com/2020/05/01/bail-out-the-planet/

The government has given easyJet a £600m loan, even though, just a few weeks ago, the company frittered away £171m in dividends: profit is privatised, risk is socialised.

(...)let’s have what many people were calling for long before this disaster hit: a green new deal. But please let’s stop describing it as a stimulus package. We have stimulated consumption too much over the past century, which is why we face environmental disaster. Let us call it a survival package, whose purpose is to provide incomes, distribute wealth and avoid catastrophe, without stoking perpetual economic growth. Bail out the people, not the corporations. Bail out the living world, not its destroyers. Let’s not waste our second chance.

Lesy na Sibiři jsou v plamenech. Požáry letos začaly neobvykle brzy a ohrožují obydlené oblasti | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
https://www.irozhlas.cz/...ko-dalny-vychod-sibir-sucho-teplo-klimaticka-zmena-rekordy_2005021738_onz

S pozitivními impulsy v podobě podpory energetické renovace máme také dobré zkušenosti v Česku. Jedním z českých klíčových programů, který pomohl nastartovat stavebnictví, byla Zelená úsporám. Díky miliardám investovaným do zateplování budov, výměny oken či náhrady systémů vytápění. Od svého vzniku pomohla Zelená úsporám k energetické renovaci desítkám tisíc rodinných a bytových domů. Domácnosti, který žijí v těchto domech tak díky podpoře šetří na výdajích za energii. Od roku 2015 se přidala podpora pro fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů.
“Vládní peníze také pomohly podnítit rozvoj klíčových nízkouhlíkových technologií a odemknout velkolepý růst větrné a solární energetiky, kterého jsme byli svědky za poslední desetiletí,” pokračuje Fatih Birol ve výčtu technologií, které posílily ekonomické oživení. Symbolem je právě solární energetika, které se díky dynamickému rozvoji za uplynulé desetiletí podařilo srazit náklad o více než 80 procent.
Současně však ředitel IEA upozorňuje, že i přes nástup zelených řešení, došlo ve světové ekonomice k růstu emisí. Zejména daný růstem asijských států. Pandemie sice snížila emise skleníkových plynů na minimum, ale podle šéfa IEA bychom to neměli brát jako výhr: “Musíme se poučit z toho, co se stalo v letech 2009 a 2010, abychom mohli přijmout chytrá politická rozhodnutí, která mohou v tomto desetiletí snížit emise a zajistit strukturální pokles.”
Fakt, že v potřebném snižování emisí hrají klíčovou roli právě dva zmíněné zelené recepty, tedy energetická účinnost a obnovitelné zdroje, dokázal rok 2019. I přes globální růst ekonomiky se emise oxidu uhličitého nezvýšily.

Cesta z nejhlubšího propadu ekonomiky: vsaďte na rozvoj moderní energetiky, radí IEA
https://www.obnovitelne.cz/...ubsiho-propadu-ekonomiky-vsadte-na-rozvoj-moderni-energetiky-radi-iea/

TADEAS: [ PETER_PAN @ Klimaticka zmena // The young people are starting to understand your betrayal. ]

LINKOS: mě se hodně líbí myšlenka on-demand výroby. prostě nevyrábět na sklad, ve velkém a centrálně... ale být schopen kusové výroby dle aktuálních požadavků. Nejde jen o 3D tisk, ale o decentralizovanou montáž čehokoliv... tak, jako se v 90tých letech decentralizovaně na koleni montovala PC

ekonomika je hodně prorostlá principem závazku = dluhu. když vyrábíš na sklad, vyplatí se ti i někomu dát na dluh (leasing) a tak. a ten dluh mi přijde tak úměrný tomu, kolik se toho vyrobí do zásoby a na sklad... věci, které sice nikdo doopravdy nepotřeboval, ale co kdyby!

schopnost výroby on-demand by nakonec mohla vytvořit spoustu pracovních míst, ale je velká otázka, co všechno takto půjde dodat. hodně by se ušetřilo tím, že by se kromě materiálu pořád všechno nevozilo sem a tam... to by ve výsledku snížilo poptávku po nákladní dopravě po železnici, moři i kamiónama. Pořád by bylo potřeba vozit materiál a klíčové součásti... ale nebylo by to tak, jako dnes s autama, že subdodavatelé všechno posílají do nějaké centrální montovny...

A ano, taky si myslím, že holt by stačilo si počkat, až se nám v létě "uzraje" elektromobil, vyrobený pomocí solární energie, a v podstatě jde o to, že si budeme moci dovolit mít tolik robotů a 3D tiskáren, že se přes zimu a v noci budou moci flákat (i když v zimě je nejjednoznačné, protože odpadní teplo průmyslových provozů jde v zimě využít, zatímco v létě bude nutné aktivních chlazení... že by vrchol produkce v budoucnu byl na jaře, když už je spousta slunce a optimální teplota na panely i na výrobu?)

Každopádně mi vadí intenzivní nedostatek hi-tech utopií, a to od sci-fi po běžné futuristické predikce. Na jedné straně je tu ta dark-green tendence "vypněte všechno", na druhé straně pak absence jakékoliv vize, kromě toho, že budeme mít stejné výrobní linky jako dnes, akorát poháněné jadernou či fúzní energií a možná se teda líp naučíme recyklovat obaly a šmytec.