Chováme se jako za Rakouska-Uherska během průmyslové revoluce, říká bioklimatolog Miroslav Trnka | Hospodářské noviny (iHNed.cz)
https://archiv.ihned.cz/...ouska-uherska-behem-prumyslove-revoluce-rika-bioklimatolog-miroslav-trnka
procházíme historicky ojedinělou anomálií. V přímém přenosu vidíme projevy klimatické změny. Podle dat, která máme k dispozici, bylo v minulém a předminulém století tak dlouhé období sucha prakticky vyloučeno. Šel jsem tam tedy s tím, že Česko by mělo vnímat emise jako skutečný problém a že ho coby stát, který má v přepočtu na obyvatele emise relativně vysoké, a to i v rámci Evropy, čeká hodně domácích úkolů. Těžko můžeme chtít z Evropské unie hodně peněz k adaptaci na změnu klimatu, když jsme současně kvůli průmyslu jedněmi z největších producentů oxidu uhličitého na hlavu v Evropě.
HN: Skutečný problém je tedy zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře?
Samozřejmě a byla to i moje klíčová poznámka na jednání Národní koalice pro boj se suchem.
HN: Česko se jako jediný stát visegrádské čtyřky nehlásí k tomu, že finanční balíky na podporu ekonomiky po koronavirové krizi mají vést k transformaci na udržitelnou společnost. Je také kritikem Zelené dohody pro Evropu. Není to krátkozraké?
Vnímám to jako chybu. Chápu obavy zástupců podniků. Samozřejmě pro stát našeho zaměření a s naším množstvím emisí vyžaduje Zelená dohoda velmi ambiciózní přístup. My klimatické dohody plníme zejména díky tomu, že se snižování množství emisí vztahuje k roku 1990. Po něm emise dramaticky poklesly
...
Myslím si, že epidemie nám ukázala, že je možné provést fundamentální změny, pokud je dostatečný tlak. Peníze na to jsou. Když se podíváte na to, kolik jsme jich schopni nyní do ekonomiky dát a kolik jsme do ní nalili při minulé finanční krizi, jsou to řádově částky, jaké bychom potřebovali na změnu k udržitelné ekonomice.
...
a opet se mota v hnoji, organicky hmote, skotu a sluvislosti s emisema, aniz bych sel k tem zakladnim konceptum, pokud je chape
Pak jsou tu věci týkající se kvality půdy a její struktury. Nejde nutně o nedostatek organické složky, ale o to, že máme málo luskovin, vojtěšky, málo pícnin, tedy rostlin, které půdu primárně zlepšují. Chybí proto, že jsme se jako stát už v 90. letech rozhodli výrazně omezit živočišnou výrobu, a tak nemáme hnůj ani pícniny. Důsledek vidíme na polích.
...
Dnes máme dvojnásobnou užitkovost u mléčného skotu, potřebujeme jej tedy polovinu oproti 90. letům. O to je i méně hnoje. Pokud bychom ho chtěli víc, znamenalo by to, že bychom museli zvýšit jeho spotřebu nebo pro něj někde najít nový odbyt. Z druhé strany proti tomu jde snaha o celkové snižování emisí skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Zrovna produkce masa a chov hovězího dobytka patří k jejich původcům.
...
Potřebujeme změnu v krajině, nemůžeme to ale stavět tak, že když investujeme dvacet miliard do pestré krajiny, vyřešíme tím sucho. Nevyřešíme. I když se podíváme do minulosti, do doby, kdy se u nás hospodařilo tradičně. V 19. století jsme měli trojnásobné množství hospodářských zvířat a oralo se jen zvířecím potahem, pole neměla víc než dva hektary a měli jsme spoustu rybníků, stejně přišla sucha, která trvala dva roky. Zemědělci a lesníci mají co zlepšovat, nejsou ale původci tohoto sucha.
(coz nezahrnuje pohled, ze orba a degenersce ekosystemu / land use change je taky velekj generator emisi historicky a az nekdy v prubehu 20.stol predcily fosilni emise emise z land use change a orby)