• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    JINDRICH
    JINDRICH --- ---
    SHEFIK: DNF:
    "...Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně z pěti nasycen dostatečně. Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Kategorie podnormální stav vodních toků je sledován na většině území ČR. Normální stav je sledován na místy na Moravě a v Krkonoších. Nadnormální stav je sledován ve Slezsku. V celém profilu do 1 m se k 31. 05. vyskytuje deficit zhruba na 80 % území..."

    Dokud je řepka ok, tak je vse ok...

    "Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné."


    btw vysla nejaka kniha k suchu - necetl jsem ještě, reference tedy nepodam...
    https://www.intersucho.cz/userfiles/file/ZemedelskeSucho.pdf

    TUHO
    TUHO --- ---
    WOODMAKER: Jj, snad tam brzo pridaj odkaz.
    WOODMAKER
    WOODMAKER --- ---
    TUHO: a pro lidi, co nejsou na FB, to bude?
    TUHO
    TUHO --- ---
    Kdyby nekho zajimalo, tak dneska v 18:00

    V souvislosti s koronavirovou krizí, která aktuálně spouští krizi ekonomickou, si mnoho z nás klade otázku, jak se vrátit do normálního stavu věcí. Chceme se ale skutečně vrátit zpátky, nebo tuto krizi využít jako příležitost pro to, abychom změnili to, co nefungovalo už před krizí?
    Podle všeho to vypadá, že reakce vlád a institucí bude tentokrát velmi odlišná od reakcí, kterých jsme byli svědky během finanční krize v uplynulé dekádě. Namísto toho, aby se škrtalo jako kdysi, chystá Evropská komise investiční balíček ve výši 750 miliard eur. Kam by ale tyto peníze měly směřovat?
    Na záchranu průmyslu, aerolinek a velkých hráčů, nebo do tvorby nové ekonomiky, obnovitelných zdrojů, podpory lokální potravinové soběstačnosti a adaptace krajiny na změnu klimatu?
    O tom všem a mnohem víc budeme vést online debatu se sociologem Vojtěch Peckou a prostor bude i na vaše dotazy.
    Odkaz přidáme už brzy!

    https://www.facebook.com/events/564749131123304
    SHINIGAMI
    SHINIGAMI --- ---
    DZODZO: ale to nemeni nic na tom, ze s tim nemuzou nesouhlasit ne? Krom toho never statistice, kterou sis sam nezfalsoval, ze?:) Treba ty vrtule jsou fakt divny...
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    SHINIGAMI: mne pride zaujimave ako moze byt "21 % nesouhlasí s postupným ukončením spalovania uhlia", ked je to postupne ukoncenie, takze k tomu v buducnosti dojde tak ci tak aj keby sa na hlavu stavali
    SHINIGAMI
    SHINIGAMI --- ---
    TUHO: zajimavy, jak extremne jim vychazi kategorie - nezamestnani, nejvic ekologicti, nejvic protijaderni.
    TUHO
    TUHO --- ---
    SHINIGAMI: cele tu

    Energie 2020 - Uhlí - Závěrečná zpráva z výzkumu | Hnutí DUHA
    https://www.hnutiduha.cz/publikace/energie-2020-uhli-zaverecna-zprava-z-vyzkumu
    SHINIGAMI
    SHINIGAMI --- ---
    TUHO: nebyly by presny cisla z pripadneho dotazniku? Ze by cesi hlasovali pro vrtule me prijde dost nepravcepodobny:).
    TUHO
    TUHO --- ---
    A tenhle znate: Jaky je rozdil mezi 2° a 4° otepleni? Lidska civilizace

    Are you ready for a four degree world?
    https://theconversation.com/are-you-ready-for-a-four-degree-world-2452
    TUHO
    TUHO --- ---
    TUHO
    TUHO --- ---

    V České republice má těžba uhlí dlouhou tradici. První černé uhlí bylo vytěženo už v 18. století 1 a největší rozkvět byl zaznamenán během 80. let minulého století, kdy se těžilo bezmála 100 milionů tun ročně.

    V roce 1990 pracovalo pouze v těžbě uhlí přes 110 tisíc tisíc lidí. Po roce 1989 se nicméně směr obrátil a těžba začala rychle klesat. Dnes se v ČR těží zhruba 44 milionů tun uhlí ročně, které se využívá
    zejména k výrobě elektřiny a tepla. Černé uhlí navíc slouží k výrobě koksu využívaného v metalurgii. Uhlí tvoří 36 % hrubé domácí spotřeby energie a téměř polovinu elektroenergetického mixu a jsou na něj navázány pracovní pozice celkem 28 tisíc lidí.

    Odklon od uhlí ve prospěch nízkoemisních zdrojů způsobí, že uhelný průmysl (uhelné elektrárny a doly) a na něj navázaná odvětví v ČR přijdou o zhruba 25 tisíc míst, posílení obnovitelných zdrojů by nicméně vytvořilo pracovních míst více, energetická transformace bude mít tedy pozitivní vliv na zaměstnanost. Konkrétní číslo bude záviset na energetickém mixu i na přístupu ČR k odvětví OZE.

    Uhlí, zaměstnanost a spravedlivá transformace v podmínkách České republiky - Asociace pro mezinárodní otázky
    http://www.amo.cz/...itik/uhli-zamestnanost-a-spravedliva-transformace-v-podminkach-ceske-republiky/
    DRSH
    DRSH --- ---
    Méně emisí a nezávislost na Rusku. V Brně by mohly jezdit autobusy na biometan | Radiožurnál
    https://radiozurnal.rozhlas.cz/...avislost-na-rusku-v-brne-mohly-jezdit-autobusy-na-biometan-8217567
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    The “Great Green Wall” Didn’t Stop Desertification, but it Evolved Into Something That Might |Science | Smithsonian Magazine
    https://www.smithsonianmag.com/...ature/great-green-wall-stop-desertification-not-so-much-180960171/

    Slowly, the idea of a Great Green Wall has changed into a program centered around indigenous land use techniques, not planting a forest on the edge of a desert. The African Union and the United Nation's Food and Agriculture Organization now refer to it as "Africa’s flagship initiative to combat land degradation, desertification and drought." Incredibly, the Great Green Wall—or some form of it—appears to be working.

    "We moved the vision of the Great Green Wall from one that was impractical to one that was practical," says Mohamed Bakarr, the lead environmental specialist for Global Environment Facility, the organization that examines the environmental benefit of World Bank projects. "It is not necessarily a physical wall, but rather a mosaic of land use practices that ultimately will meet the expectations of a wall. It has been transformed into a metaphorical thing."

    ...

    Over two years traveling through Burkina Faso and Niger, they uncovered a remarkable metamorphosis. Hundreds of thousands of farmers had embraced ingenious modifications of traditional agriculture practices, transforming large swaths into productive land, improving food and fuel production for about 3 million people.

    "This regreening went on under our radar, everyone's radar, because we weren't using detailed enough satellite imagery. We were looking at general land use patterns, but we couldn't see the trees," Tappan says. "When we began to do aerial photography and field surveys, then we realized, boy, there is something very, very special going on here. These landscapes are really being transformed."

    ...

    Innovative farmers in Burkina Faso had adapted years earlier by necessity. They built zai, a grid of deep planting pits across rock-hard plots of land that enhanced water infiltration and retention during dry periods. They built stone barriers around fields to contain runoff and increase infiltration from rain.

    In Niger, Reij and Tappan discovered what has become a central part of the new Great Green Wall campaign: farmer-managed natural regeneration, a middle ground between clearing the land and letting it go wild.

    Farmers in the Sahel had learned from French colonists to clear land for agriculture and keep crops separate from trees. Under French colonial law and new laws that countries adopted after independence, any trees on a farmer's property belonged to the government. Farmers who cut down a tree for fuel would be threatened with jail. The idea was to preserve forests; it had the opposite effect.

    "This was a terrific negative incentive to have a tree," Garrity says, during an interview from his Nairobi office. "For years and years, tree populations were declining."

    But over decades without the shelter of trees, the topsoil dried up and blew away. Rainfall ran off instead of soaking into cropland. When Reij arrived in Africa, crop yields were less than 400 pounds per acre (compared to 5,600 pounds per acre in the United States) and water levels in wells were dropping by three feet per year.

    In the early 1980s, as village populations increased and land productivity decreased, Reij says farmers turned to a low-cost way of growing trees and shrubs, using root stock in their cleared fields. The trees provided fuel, fodder for livestock, food, and soil improvement.

    ...

    Reij and Tappan discovered the regreening mostly stopped at the southern border with Nigeria, where there is more rainfall, which was counterintuitive, Tappan says. More precipitation should mean more vegetation. "It wasn't about rainfall," he adds. "It was absolutely about farmers changing the way they manage trees and their perception of the trees."

    Tappan remembers giving a presentation to the U.S. Embassy in Niamey, Niger, showing aerial views of one green swath after another. "The comments were, 'this can't be Niger,'" he says. "It looks like Ireland."

    https://www.google.com/...usg=AFQjCNFIQ9o4mJppC_7wFsD8s2thu0QiZw&sig2=Rz-3eyuJTjaZNi4F9s147Q&cad=rja
    DNF
    DNF --- ---
    SHEFIK: hmm, tak pockej az se graf posune do osmeho mesice .... Kazdy minimalni zlepseni dava nadeji, ale po petiletym suchu to urcite tyden destu nevytrhne. U nas na kopci je druhej den po tech 12 mm co naprsely pod travou uplne sucho.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    SHEFIK: to víš, sucho se řeší do prvních dešťů
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    s tim suchem to letos zas tak nadejne nevypada, viz intersucho.cz



    a to uz sem se zacinal tesit na mokrady, nebo aspon prehrady
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    elon musk ala cez model doputoval do cech

    Fotovoltaika pro města a firmy bez investičních nákladů. Letošní novinka od ČEZ | Hospodářské noviny (iHNed.cz)
    https://archiv.ihned.cz/...oltaika-pro-mesta-a-firmy-bez-investicnich-nakladu-letosni-novinka-od-cez
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Mýty a legendy o Češích a uhlí
    http://blog.aktualne.cz/blogy/michaela-pixova.php?itemid=37023

    O co se tedy nyní hraje? O nic menšího než o celou naší budoucnost. Na tu bude mít zásadní vliv právě rozhodnutí nikým nevolené Uhelné komise, v níž za delší konec provazu zatím tahá především uhelná a průmyslová lobby, pro kterou jsou důležitější aktuální zisky než to, zda naše planeta bude za 30 let obyvatelná, nebo jako moc velké dluhy naše děti jednou budou platit za nukleární fetiš politiků a podnikatelů napojených na ruské a čínské firmy.

    I kdyby přitom Uhelná komise zvolila jako termín konce uhlí v Česku rok 2035, a ne rok 2040 nebo 2050, jak by se líbilo uhlobaronům a s nimi spřízněným politikům, problematickým zůstává to, že Svaz průmyslu a dopravy ČR lobuje za odsun odstavování uhelných elektráren až někam za rok 2030. To, že se nyní odstavuje část Prunéřova, je spíše náhoda, daná zastaralostí zařízení, než definitivní start koordinovaného a systematického phase-outu. Podobně zastaralé jsou totiž i jiné elektrárny, jako jsou Počerady, či Chvaletic, které navíc polostátní ČEZ vychytrale prodal Pavlu Tykačovi, a tím pádem se jejich zavření zatím nechystá.

    Nalijme si čistého vína - rok 2030 je prostě pro zahájení odklonu od uhlí hrozně moc pozdě. Do té doby se lidstvo nebezpečně přiblíží tzv. bodu zvratu, po kterém už se klimatická změna vymkne z kontroly, a oteplování nabere katastrofální obrátky. A dokonce i ty, kterým už na devastaci planety nezáleží, nebo nevěří v náš vliv na ní, by mohlo zajímat alespoň to, jak moc má špinavý vzduch z tuzemských uhelných zdrojů negativní vliv na jejich zdraví a stav plic. Mohlo by se zdát, že v zemi, v níž tak dlouho trvalo prosadit protikuřácký zákon, na zdravých plicích lidem zas tak moc nezáleží. Zástava chodu společnosti za cenu obřích ekonomických ztrát kvůli neviditelnému viru atakujícímu plíce však o nezájmu o veřejné zdraví tak úplně nesvědčí. Kdy tedy konečně najdeme odvahu podívat se realitě do očí a jasně si říct, že nám záleží jak na zdraví, tak i na životě příštích generací, a že pro to dokonce skutečně hodláme něco zásadního udělat?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    dulezita praktika regenerativniho zemdelstvi

    Regrarians Webinar - ‘Biofertilisers - Principles & Uses’ with Agronomist JuanFran López

    #8Soils Biofertilisers Principles & Uses with JuanFran Lopez
    https://youtube.com/watch?feature=youtu.be&v=1ZV43M0jBog


    'Biofertiliser' is a term that loosely describes the use of ferments to enhance biological and mineral additions to soils and plants.

    It has the potential to increase the farmers’ ability to build health and increase crop yield with low input costs. However, there is a lot misunderstanding about the practices and quality of homemade biofertiliser.

    In this webinar, Agronomist and Author of 'The Biofertiliser Handbook' Juanfran Lopez will be talking about his experience of making and using biofertiliser in a wide range of global contexts.

    #Biofertilisers • #Biofertilizer
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam