MASTODONT: Btw Whats up With Watt je jeden z nejproflaklejsich dezinformacnich zdroju. Vsechny veci odsud bych bral velmi s rezervou a radeji checknul z dalsich zdroju.

MASTODONT: XR rozhodne nema v programu anti nuclear agendu, to si tam tahaji lidi co to maji jako osobni nazor. Sam jsem v xr a jsem pro jadro a no problem.

YMLADRIS: napada me ze mozna nekdo nevi kdo je Anderson.. je takovej pravdivej. post-growth atd. Napr. tohle.

Kevin Anderson: Climate's Holy Trinity
https://www.youtube.com/watch?v=7BZFvc-ZOa8

UK, Anderson

The 196-page document by the Committee on Climate Change (CCC) delivered a stinging rebuke of the government’s record and said ministers must urgently up their game if the UK is to avoid a significant rebound in carbon emissions after the coronavirus crisis and meet its 2050 net zero carbon target.

Anderson: “The constructive, meticulous criticism of the government, which is failing abysmally by any measure, is fine. The problem is the framing the CCC has for net zero is already far removed from what is needed to meet our Paris commitments.”

Anderson’s latest research (https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14693062.2020.1728209) argues the UK’s planned reductions in emissions, even if it hits net zero by 2050, would be two or three times greater than its fair share of emissions under the landmark 2015 Paris agreement

He said: “Many senior academics, senior policymakers, basically the great and good of the climate world have decided that it is unhelpful to rock the status quo boat and therefore choose to work within that political paradigm – they’ll push it as hard as they think it can go, but they repeatedly step back from questioning the paradigm itself.”

... borec z CCC obhajuje 2050 target ...

However, Anderson said too many models for tackling climate change relied on “unproven technologies far in the future”, such as carbon capture and storage. “Perhaps we’ll be lucky and they will work at huge planetary scale – but it’s one hell of a gamble.”

He said the models also ignored the fact that it was the lifestyles of a relatively wealthy few that gave rise to the lion’s share of emissions.

“Globally the wealthiest 10% are responsible for half of all emissions, the wealthiest 20% for 70% of emissions. If regulations forced the top 10% to cut their emissions to the level of the average EU citizen, and the other 90% made no change in their lifestyles, that would still cut total emissions by a third.

“If we were serious about this crisis we could do this in a year – if we were really serious we could do it in a month, but we are not and our emissions just keep rising.”

Government climate advisers running scared of change, says leading scientist | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/...t/2020/jun/26/leading-scientist-criticises-uk-over-its-climate-record

Vytvoří Zelená dohoda novou Evropu, nebo jen lakuje kapitalismus na zeleno? – A2larm
https://a2larm.cz/...0/06/vytvori-zelena-dohoda-novou-evropu-nebo-jen-lakuje-kapitalismus-na-zeleno/

Ať už si o Zelené dohodě myslíte cokoliv, pravdou zůstává, že se blíží nový masivní celounijní program, který bude mít zcela zásadní vliv na budoucí vývoj všech členských zemí. Do Česka mají v příštích několika letech plynout stovky miliard z unijního rozpočtu. Přestože český volič jistě nepatří mezi vyložené „eurohujery“, nebude úplně jednoduché mu vysvětlit, proč Česko odmítlo tak obří sumy. A podle analytika klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Jungwirtha také k odmítnutí unijních peněz ze strany české vlády pravděpodobně nedojde. „Ve chvíli, kdy se ukáže, že ty peníze jsou účelově vázané a že si na ně sáhneme jen ve chvíli, kdy splníme ty podmínky, za kterých jsou přerozdělované, po těch penězích česká vláda půjde,“ myslí si Jungwirth a dodává, že se jedná spíš o show pro českou veřejnost. Může se podle něj jednat také o výsledek tlaků velkých hráčů, kteří na podobné transformaci zatím nemají zájem.

Hned na začátku je ale potřeba ujasnit si jednu zásadní mystifikaci, která se se Zelenou dohodou v Česku spojuje a kterou často používá právě premiér Babiš i jeho ministr Havlíček. Tedy že kvůli koronavirové krizi je potřeba zapomenout na „ekologické nesmysly“, protože bude potřeba řešit masivní ekonomickou krizi. Na konci května totiž komisařka Ursula von der Leyen oznámila uvedení balíčku Nová generace EU, určeného pro restart evropské ekonomiky po koronavirové krizi, v němž by mělo být prostřednictvím grantů a půjček uvolněno přes 20 bilionů korun, které půjdou členským zemím na to, aby se vypořádaly s následky krize. Tato částka doplní už schválený unijní rozpočet na roky 2021–2027, který činí 30 bilionů korun. Zelená dohoda tedy znamená, že 25 procent (přibližně 13 bilionů korun) z této celkové částky půjde na účely klimatické transformace. Jedná se o zcela bezprecedentní celoevropskou aktivitu. Ještě nikdy se členské země neshodly na tom, že budou následkům ekonomické krize čelit společně takovýmto způsobem. S ohledem na to, že i podle Mezinárodního měnového fondu nás čeká propad ekonomiky srovnatelný jen s Velkou hospodářskou krizí z roku 1929, je takový postup ve věčně rozhádaném evropském prostoru příjemnou změnou.

...

Klimatická transformace a prostředky potřebné na Zelenou dohodu pro Evropu budou v tomto projektu tvořit jen jednu, byť důležitou část. Unijní prostředky můžou znamenat výraznou finanční injekci pro všechny členské státy a záleží jen na nich samotných, jak s nimi naloží. Tedy jestli budou usilovat o ekologickou transformaci, která bude mít pozitivní vliv na společnost a sociální postavení jejích občanů, nebo vytvoří jen prostor pro korupční aktivity a obohacování vlivových skupin. „Připravují se masivní investice a je otázka, kam přesně půjdou. Jestli se těmi investicemi uzavřeme ve vysoké spotřebě fosilních paliv, nebo jestli ty velké peníze využijeme k tomu, abychom udělali nějaký velký krok v infrastruktuře a tím pádem i ve snižování naší uhlíkové stopy,“ tvrdí o projektu Zelené dohody Anna Kárníková, ředitelka Hnutí Duha. Podle ní je dobrým příkladem takového typu rozhodování současná debata o bailoutu leteckých společností, třeba i českých Smartwings. „Zelená dohoda předpokládá, že se většina kratších, vnitroevropských letů časem přesune na železnici, a my teď diskutujeme o bailoutu aerolinek. Lidé by měli tlačit na vládu, aby dělala investice, které nás budou posouvat dopředu,“ dodává k tomu Kárníková.

Postoj české vlády k Zelené dohodě je ještě prapodivnější, když si uvědomíme, že EU ve svých materiálech stále dokola opakuje, že země závislé na těžkém průmyslu a fosilních palivech na ekologickou transformaci nedoplatí. Právě z tohoto důvodu Evropská unie také zřizuje Mechanismus spravedlivého přechodu, který poskytne 100 miliard eur (tedy více než dva a půl bilionu korun) zemím, na něž zelená transformace dopadne nejvíce. Kromě Německa, Polska, Maďarska nebo Belgie je mezi těmito zeměmi také Česko.

...

Proč se tedy Česko tomuto nevídanému přívalu peněz tak vehementně brání? Jedním z hlavních důvodů je především skutečnost, že Evropská komise mezi zelené technologie nepočítá jadernou energetiku a nebude ji takřka jistě možné z jejích prostředků platit. Ve stejném smyslu se nedávno vyjádřil i prezident Zeman, který prohlásil, že nemá nic proti snižování emisí skleníkových plynů, ale že za ideální, čistou cestu považuje jadernou energii. „Českým politikům se Zelená dohoda nezdá hlavně proto, že nechce podporovat rozvoj jaderné energetiky a stavění nových jaderných bloků, které by současná vláda a ministr Havlíček rádi realizovali,“ říká k tomu socioložka Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí UK. „Dostavění Dukovan je momentálně v plánu české vlády a ta by ráda získala finanční zdroje od Evropské unie, protože ta stavba bude poněkud dražší,“ dodává k tomu Zvěřinová. Podle ní budou evropské instituce dostavbu jaderného bloku pravděpodobně tolerovat, ale není příliš pravděpodobné, že by ji přímo financovaly. Tomáš Jungwirth z klimatického týmu AMO si myslí, že právě to je jeden z hlavních důvodů, proč česká vláda Zelenou dohodu odmítá. „Neexistuje, že by Evropská komise platila dostavbu Dukovan. Hraje se momentálně o to, jestli Komise Česku povolí státní podporu tohoto projektu,“ myslí si Jungwirth. Podle něho ale převažuje právo suverénního státu na vlastní energetický mix a není pravděpodobné, že by Evropská komise chtěla tento projekt nějak výrazněji komplikovat

...

Nejzávažnější výtkou je nedostatečnost vytčených cílů. Evropská unie chce být lídrem v boji proti klimatické krizi, ale zároveň chce být klimaticky neutrální do roku 2050. V tomto roce by však měla být ideálně klimaticky neutrální celosvětová ekonomika. Pokud chce Evropa skutečně sehrát vůdčí roli, musela by podle organizace Greenpeace do roku 2030 snížit své emise o 65 procent a uhlíkově neutrální by měla být už v roce 2040. V dalších letech by už měla mít negativní uhlíkovou bilanci, aby dorovnávala emise jiných světových ekonomik. „Evropská unie by měla mít z mého pohledu ambicióznější cíle,“ říká i sociolog Vojtěch Pecka. „Jedná se o nejvyspělejší část světa, s největším bohatstvím, která nejvíce profitovala z industrializace a má za sebou největší znečištění tohoto druhu. Jakmile tedy existuje nějaký smysluplný plán, jak dosáhnout uhlíkové neutrality globálně, měla by Evropa tohoto cíle zkrátka dosáhnout dřív,“ dodává Pecka.

...

Hnutí Diem25 spolu s Greenpeace upozorňují také na další zajímavý nedostatek Zelené dohody pro Evropu, který se v souvislosti s unijní politikou objevuje dlouhodobě. Je jím její demokratický deficit. Podle obou těchto organizací by plán podobného rozsahu a dosahu měl být diskutován jinými způsoby než jen klasickou cestou. Měl by evropské občany více vtahovat do rozhodování například prostřednictvím občanských shromáždění. Jako příklad podobného shromáždění uvádí Greenpeace Občanské shromáždění, které zavedlo Irsko během hlasování o právu na potrat. „To, jak se do této debaty zapojí veřejnost, je celkem zásadní. Ta změna bude velká, budou to velké náklady. Zároveň se nacházíme v období krátce předtím, než na nás dopadnou pasivní dopady spojené s koronavirovou pandemií. Při nesprávném nastavení toho přechodu to může vést k velkým tenzím uvnitř Evropské unie i uvnitř národních států,“ myslí si o nedostatečné veřejné debatě nad Zelenou dohodou Vojtěch Pecka.

to bylo US, ted jeste UK

https://ieefa.org/...es-supplied-record-setting-47-of-u-k-s-electricity-generation-in-first-quarter/

The government’s official data has revealed that renewable energy made up 47% of the UK’s electricity generation in the first three months of the year, smashing the previous quarterly record of 39% set last year.

https://ieefa.org/...-s-renewable-generation-topped-coal-nuclear-for-second-straight-month-in-april/

Renewables accounted for 23.3% of the total, expanding its lead on nuclear generation as the second-largest source of power supply. Nuclear generation made up 21.5% of the nation’s electricity, while gas-fired generation remained the largest supplier of power with a 39.3% share.

zajímavý rozhovor o tom jak by psychedelická renesance mohla probudit lidi..
v neposledním o traumatech Trumpa a vlivu oxytocinu na naše chování..

Ep. 159 Julie Holland, M.D. “Good Chemistry” – Team Human
https://teamhuman.fm/episodes/ep-159-julie-holland-m-d-good-chemistry/

YMLADRIS: tzv. vanill-apo

TADEAS: ma to moc vanilla, napiste mu nekdo ze je to v prdeli


Konec věčnosti na Sibiři: Permafrost taje a přináší zkázu
Petr KoubskýPETR KOUBSKÝ

Masivní sesuv půdy na Sibiři způsobený rychlým táním věčně zmrzlé půdy: díra do dávné minulosti. Foto: Adobe Stock
Masivní sesuv půdy na Sibiři způsobený rychlým táním věčně zmrzlé půdy: díra do dávné minulosti. Foto: Adobe Stock
Půda odpradávna zmrzlá ustupuje globálnímu oteplování. Činí tak na obrovské ploše, s dramatickými efekty a s dalekosáhlými následky.

Města se mohou proslavit ledasčím: krásou, velikostí, historií, význačnými rodáky. Verchojansk je známý díky svému klimatu. Je to nejchladnější trvale obydlené místo na Zemi. Jenže letos v první letní den tamní teploměry naměřily osmatřicet stupňů. Nad nulou.

Sto stupňů mezi létem a zimou
Ruský Dálný východ se vyznačuje teplotními extrémy. Průměrná teplota ve Verchojansku činí v lednu minus čtyřicet pět, v červenci plus dvacet stupňů (jen o pět stupňů méně než v Praze). Za tak velké výkyvy může kombinace faktorů – obrovská zemská masa Sibiře a celé Asie, blízkost Severního ledového oceánu, poloha na polárním kruhu s velkými rozdíly délky dne a noci v létě a v zimě.

[ TIP: Odebírejte nové články k tématu Změna klimatu e-mailem. ]
Ale osmatřicet ve stínu, na to verchojanští zatím zvyklí nejsou. Až dosud se pyšnili pravým opakem, takzvaným severním pólem mrazu: v roce 1892 tam naměřili −67,6 °C, což má za následek zápis v Guinnessově knize rekordů a skromnou turistickou atrakci.

Velmi skromnou atrakci, protože turistů bývá v odlehlém městečku pomálu. Dá se do něj letět, přijet ze severu od oceánu 900 km po řece Janě, anebo za příznivého počasí – to jest, když mrzne – terénním náklaďákem z Jakutska, také asi 900 km a částečně také po řece Janě, tentokrát však po jejím ledu. Všechny tři způsoby transportu jsou dobrodružné, každý po svém.

Cestovatelů do Verchojanska však teď možná přibude. Budou mezi nimi vědci: klimatologové, ekologové, biologové, chemici. Také novináři, zejména fotoreportéři. V okolí Verchojanska lze pozorovat tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu – víceméně v přímém přenosu. Pohled je to fascinující, objevný a strašidelný. Vysoké letní teploty jsou příčinou tohoto jevu, ale kupodivu též důsledkem. A to je špatné, neboť tím se uzavírá kruh.

Věčnost končí právě teď
Rozšifrovat slovo permafrost je snadné: permanently frozen, stále zmrzlé. Obvyklý český překlad „věčně“ je nepřesný, pro geology je permafrost taková půda, která neroztaje po dobu aspoň jednoho léta (což předpokládá, že průměrná roční teplota v takových místech je pod nulou). Permafrost zabírá asi devatenáct milionů čtverečních kilometrů, tedy dvakrát víc než Evropa (měřená až po Ural).

Nachází se zejména v pevninské Arktidě – tedy na Sibiři, ve Skandinávii, v Grónsku, v Kanadě a na Aljašce. Nevelké plochy permafrostu bychom našli ve vrcholových partiích velehor. Na jižní polokouli mimo hory skoro žádný permafrost není. Pod pevninským ledovcem Antarktidy (stejně jako v zaledněné části Grónska) je tak velký tlak, že udržuje vodu a půdní vlhkost nad bodem mrazu.

V létě může permafrost místy roztát. Když k tomu dojde v povrchové vrstvě silné několik centimetrů, pak se mrazivá pustina dočasně zazelená: vyroste tráva a různé byliny. Taje-li permafrost do větší hloubky, pak se krajina změní v neprostupnou bažinu, dochází k sesuvům půdy.


Přečtěte si také
Jezevci zůstali vzhůru, ptáci neodletěli na jih. Teplá zima zmátla přírodu a kupí potíže
V převážně neobydlené Arktidě to vadí leda sobům a losům, kteří jsou ovšem zvyklí. Má-li se však na permafrostu stavět – budovy, silnice, železnice či plynovody –, vyžaduje to mnoho speciálních opatření: odvětrávat půdu, stavět na pilotách zapuštěných do velké hloubky, někdy dokonce uměle chladit, aby půda zůstala pevná. Po mnoho let to stačilo.

Čím rychleji, tím rychleji
Jenže Arktida se rok od roku ohřívá – a ohřívá se rychleji než planeta jako celek. Podílejí se na tom tři mechanismy. První z nich je, že led odráží velkou část slunečního svitu, kdežto odkrytá půda jej pohlcuje. Kde tedy led a sníh jednou roztají, tam se další oteplování zrychlí.

Zadruhé, voda z tajících ledovců mění směr mořských proudů, jež Arktidě zatím slouží jako chladič. Zatřetí, těmito mořskými proudy se do značné míry řídí lokální proudění vzduchu. Teplý vzduch proudící z jihu se nad Arktidou nerozptýlí jako dříve, ale zůstane tak třeba po týdny, nemá jej co odfouknout. Pak je ve Verchojansku osmatřicet. (Není to jen letošní senzace a náhodný výkyv, velmi podobné teploty tam byly naměřeny už v několika posledních letech.)


Severní pól mrazu ve Verchojansku. V nynějším počasí asi vypadá památník dost nepatřičně. Foto: Wikimedia Commons
Tím pádem taje permafrost na větších plochách a do větší hloubky než dosud – a také rychleji. To má řadu následků a pozitivní není ani jeden z nich.

Bakterie a požáry
Základní potíž je zjevná – obrovské plochy bahna komplikují pohyb lidem i zvířatům. V létě je Arktida skoro neprostupná už teď. Tání permafrostu mění „skoro“ na „úplně“. Putování po pevné zemi se tak omezuje na zimu. Lidé se s tím dokážou vyrovnat, zvířata daleko hůř.

Nejde ale jen o rozbahnění. Zmrzlá půda je prostoupena ledem. Když rychle roztaje, půda se může náhle propadnout až o desítky metrů. Vznikají tak hluboké a rozsáhlé trhliny, díry do země. Na Sibiři a v Kanadě je už ani nepočítají.

Takové trhliny často obnažují dávnou minulost: na povrch se najednou dostalo to, co odpočívalo v ledu desetitisíce let. Může jít o dobře zachovalá těla živočichů (Sibiř je koneckonců dlouhodobě známá nálezy mamutů v ledu), ale také o pradávné bakterie a viry, dosud životaschopné.

Narazit na pradávný mikroorganismus, který se nikdy nesetkal s člověkem, může být daleko nebezpečnější než epidemie koronaviru. Dosud nás před takovými nežádoucími objevy chránil mráz, ale ten ustupuje. Pandemie způsobená „něčím, co na Sibiři vylezlo z permafrostu“ je stále častějším námětem sci-fi. Doufejme, že se odtamtud nepřestěhuje na zpravodajské stránky novin.


Přečtěte si také
Odkud přišla Sabine: cesta po stopách orkánu, který polekal Česko
Tající permafrost také uvolňuje skleníkové plyny – oxid uhličitý a hlavně metan. Ten je v podobě zemního plynu (není náhodou, že právě v Arktidě se ho těží tolik) velmi užitečný, ale využít metan ze spontánních úniků není možné.

Přibývání skleníkových plynů v atmosféře je dalším zpětnovazebním mechanismem, jenž přispívá k rychlejšímu oteplování. A nejen k němu – výskyt metanu také napomáhá vzniku rozsáhlých požárů. V tomto případě nehoří jen vegetace, ale sama půda, tvořená hořlavou rašelinou. Takový oheň může pod povrchem doutnat celé roky a vzdorovat všem pokusům o uhašení – kdyby byl vůbec někdo, kdo by se tak beznadějnou činností zabýval.

Globální změna klimatu se neprojevuje všude stejně. Nás možná čeká chladné a deštivé léto, v němž bude snadné vysmívat se varováním před suchem a oteplováním. V Arktidě se naopak zaznamenávají teplotní rekordy, tentokrát ne pod nulou. Tamní ekosystémy čeká velká a náhlá změna. Znásobte si ji zmíněnou plochou dvou Evrop a uvidíte pořádně velký problém.