Nějaká doporučená, čitelným stylem podána knížka o změně klimatu? Nemyslím nic od Klause a v češtině pochopitelně...

Co ta od Thunbergove?

Vojtěch Filip: V Temelíně by měli stavět společně Westinghouse a Rosatom - Radek Kubala
https://denikreferendum.cz/...ojtech-filip-v-temeline-by-meli-stavet-spolecne-westinghouse-a-rosatom

předsedou KSČM Vojtěchem Filipem jsme mluvili v rámci seriálu rozhovorů s předsedy politických stran o změnách klimatu. Jaký má názor na evropskou Zelenou dohodu a proč podporuje jadernou energii a výstavbu přehrad?

...

Kubala: Spíše jsem se chtěl zeptat na debatu o snižování emisí do roku 2030. V současnosti je cíl stanoven na čtyřicet procent oproti roku 1990. Evropská komise navrhuje jeho zvýšení na padesát až pětapadesát procent, ekologické organizace jako Greenpeace pětašedesát procent, některé i víc. Česká vláda o zvyšování ambicí nechce ani slyšet. Kde stojíte vy?

Když si dám nějaký procentuální cíl, tak je to zase rozhodování seshora. Myslím si, že je potřeba hledat projekty, které povedou k lokalizaci. Můžeme se dostat tímto způsobem mnohem dál než v případě nějakého ambiciózního cíle daného shora, který propojuje nepropojitelné. Důraz na tu lokalizaci, kterou prosazují i naši kolegové ze severských levicových stran, je mnohem efektivnější než bruselské rozhodování.

...

my pracujeme v jaderné komisi, abychom co nejdříve postavili nové bloky atomových elektráren. Co se týče zdrojů jako slunce, vítr, biomasa nebo bioplyn, tak i když jsme jich v minulosti postavili hodně, tak v současnosti dávají jenom nějakých devět procent energie. O vodě už jsme mluvili, o té nejde moc uvažovat. Pro energetickou soběstačnost můžeme udělat jenom to, že postavíme jaderné elektrárny.

...

můžeme uhlí odstavit až budeme mít náhradu. Před rokem 2040 o tom není možné ani uvažovat

...

Uvědomujeme si, že všechna voda od nás odtéká, jsme na evropském rozvodí. Právě proto potřebujeme mít ten průtok pod kontrolou, ale takovým způsobem, abychom si neznepřátelili sousední státy. Chceme propojit vodárenské soustavy, například Povodí Vltavy a Moravy přes Vysočinu. Aby například v době, kdy na Vysočině nebo jihu Moravy bude větší sucho se dala použít i voda z Vltavy. Jednáme i se sousedními státy například o propojení Vltavy a Dunaje.

...

Jaká je tedy podle vás podstata problému klimatu?
Musíme se na to dívat z pohledu těch jednotlivých složek životního prostředí. Zejména z pohledu už zmíněné lokalizace, abychom poměry v jednotlivých místech byli schopní co nejefektivněji chránit. Buď na národní nebo lokální úrovni. Klidně i přes hranice států. Raději bych viděl přeshraniční dohodu, například o propojení Vltavy a Dunaje, kterou jsem již zmiňoval. Hledání centrálního kompromisu na úrovni Evropy mi nedává smysl. Jít zespoda je podstatnější než seshora nařizovat.

...

Budeme tlačit na to, aby součástí naší politiky byla podpora výstavby nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Stejně tak budeme usilovat o propojování povodí. Tyhlety věci jsou pro nás důležité a chceme, aby dostaly prioritu i v rozpočtech krajů.

TADEAS: tak ono je to porad imho jen diskuze o kompromisech mezi udrzitelnosti a vynosem, stejne tak nutnym pro nase preziti

ja se do tematu nechci moc poustet, pac vim minimum, jen mi to prislo zajmavy

kazdopadne carbon cowboys mi otevreli oci, ze bez skotu zelena planeta udrzitelna neni.

SHEFIK: navysovani org. hmoty v pude vs. stavba nadrzi - management vs. development. obecne prohravame na strane managementu (ekosystemu), coz podreje i nasi posedlost developmentem (infrastruktur)

ad "Vojtěška vytvoří pro pole zelenou „peřinu“, která zakryje půdu a do doby, než vyroste samotný čirok, ochrání pole před erozí a ztrátou nejcennější vrstvy půdy. Právě takový způsob obdělávání používaly již ve starověku blízkovýchodní národy."

- tzv. pre-pasture-cropping. :)) ... ale porad modalita kladivo - boleni hlavy - ibac - kladivo.

Chytrá krajina. Čeští vědci bojují se suchem tak, aby byli moderní i za 30 let
https://www.forbes.cz/...-krajina-cesti-vedci-bojuji-se-suchem-tak-aby-byli-moderni-i-za-tricet-let/

...Právě na Amálii, patřící České zemědělské univerzitě, se proto předloni rozjel ojedinělý projekt, jenž má fungovat jako vzor pro ostatní oblasti trpící suchem u nás i v zahraničí. Do tří let tady mají vzniknout mokřady, rybníky a také velká retenční nádrž, ze které se budou zavlažovat pole v době sucha.

Vybudovat se tady mají ale i moderní závlahové systémy, na nichž ČZU spolupracuje s odborníky z izraelského Volcani Center, které je špičkou světového výzkumu v oblasti vodního hospodářství a závlah...

---

Na jedné parcele je čirok zasetý v širokých řádcích, na druhé v užších a na třetí jsme zkusili tzv. páskování, kdy jsme v poli nechali kromě čiroku i starší plodinu z jara, tady je to vojtěška,“ vysvětluje Vopravil.

Vojtěška vytvoří pro pole zelenou „peřinu“, která zakryje půdu a do doby, než vyroste samotný čirok, ochrání pole před erozí a ztrátou nejcennější vrstvy půdy. Právě takový způsob obdělávání používaly již ve starověku blízkovýchodní národy.

---
Odhaduje, že v české krajině musí vzniknout 30 až 40 tisíc rybníků v následujících asi 30 letech, a dodává, že naopak velké přehrady nejsou řešením.

atd.

Půda je životadárná a mocná, ale ohrožená - Asociace soukromého zemědělství ČR
https://www.asz.cz/...z-tisku/odborne-clanky-a-analyzy/puda-je-zivotadarna-a-mocna-ale-ohrozena.html

bylozravci, traviny, rhizodepozice - nic, do ceska zatim nedoslo

Ask A Scientist Live Ep4 | Tipping Points: What should we be afraid of?
https://youtube.com/watch?v=9i_KkQX2bQ0


10 years ago, scientists identified 16 potential tipping points in the earth system that could spell disaster. Today, there is evidence that 9 of these are already active.

Join us to learn all about tipping points: What should we (and should not) worry about? Hoes does their existence affect the environmental movement? And do they really mean it’s too late to act?

Shifts in ideas and values can, under the right conditions, suddenly bring about massive changes in human behaviour. This has happened in the past; can it happen again and bring us back from the brink?

Panelists:

Prof Antje Boetius, Deep sea ecology and technology, Max Planck Institute for Marine Microbiology, Bremen

Prof Tim Lenton, Director Global Systems Institute, University of Exeter

Prof Simon Lewis, Department of Geography, University College London , University of Leeds

Dr Ilona M. Otto, institutional and political economy, Potsdam Institute for Climate Impact Research

Chaired by Dr Aaron Thierry, Scientist for XR


TADEAS:

TADEAS: Myslím, že konzervativci prostě místo snahy o vydobytí si svého místa na slunci začnou preverovat snahu o vydobytí si svého místa ve stínu :-)

Peníze na podporu větrné energie máme, ale je tu zádrhel: nikdo je nechce, tvrdí náměstek pro energetiku Neděla | Plus
https://plus.rozhlas.cz/...dporu-vetrne-energie-mame-ale-je-tu-zadrhel-nikdo-je-nechce-tvrdi-8239548

TUHO: Ač k tomu hazel ilustrační obrazek kterej nechápu ale vypadá hezky

Asi petistejpadesaty prvni potvrzeni Mannovy hockey stick v Nature

An extensive new multi-proxy database of paleo-temperature time series (Temperature 12k) enables a more robust analysis of global mean surface temperature (GMST) and associated uncertainties than was previously available. We applied five different statistical methods to reconstruct the GMST of the past 12,000 years (Holocene). Each method used different approaches to averaging the globally distributed time series and to characterizing various sources of uncertainty, including proxy temperature, chronology and methodological choices. The results were aggregated to generate a multi-method ensemble of plausible GMST and latitudinal-zone temperature reconstructions with a realistic range of uncertainties. The warmest 200-year-long interval took place around 6500 years ago when GMST was 0.7 °C (0.3, 1.8) warmer than the 19th Century (median, 5th, 95th percentiles). Following the Holocene global thermal maximum, GMST cooled at an average rate −0.08 °C per 1000 years (−0.24, −0.05). The multi-method ensembles and the code used to generate them highlight the utility of the Temperature 12k database, and they are now available for future use by studies aimed at understanding Holocene evolution of the Earth system.

https://www.nature.com/articles/s41597-020-0530-7