TADEAS: diky. ale me to porad nevyvraci tu puvodni neodarwinistickou myslenku. je to jen otazka skaly z pohledu casu, nebo meritka, ze ktereho se na to divame. na urovni detailu jednotlivych organismu jde vzdycky o boj o zdroje a vysledkem boje pak je vyhra jednoho z nich - cimz muze byt jak zanik, tak i respecializace toho druheho. pokud dojde k respecializaci dostatecneho poctu druhu a dame tomu relativne delsi horizont casu (protoze evoluce vychaz vinkui z mutace napr. generacemi), pak dochazi (za predpokladu, ze nedojde k vnejsi zmene faktoru, napr. vybuch sopky) k vicemene rovnovaznemu / optimalnimu stavu, ktery muzeme nazvat seberegulacni, pripadne i symbioticky
to, jestli se tohle deje/delo/bude dit na jinych planetach stale nevime. pokud ale clovek zacne cestovat do vesmiru, tak se to bude dit urcite
k soucasnemu stavu lidstva - je to stejne. zeme, i kdyz neziva, nas ted nuti se respecializovat, protoze cerpame moc urcitych zdroju a cerpame je tak rychle a s takovymi dusledky, ze jine organismy nemaji dostatek generaci na to je napravit. kdyz se na to podivame opet s odstupem v jinem meritku, nemuze to dopadnout jinak, nez zanik lidstva jako druhu (cimz nam evoluce nastavi slepou ulicku) a zacne se zas od organismu kteri preziji, s jinou sadou mutaci, nebo, diky neokortexu, kterou nam evoluce dala do vinku, dojde k nasi respecializaci na jine nez uhlikove zdroje energie, cimz pak muzeme opet cely stav nazvat jako seberegulacni (stejne jak uvadis ty, clovek se stane tim samoregulacnim prvkem, ale ne jedinym, protoze organismy uz takovych nastavily spousty vlastnich za jejich historii)
nejsem takovej kadr jako dawkins, ale porad mi to prijde v souladu s neodarwinismem