DZODZO: prosimtě přečti si ještě jednou co jsem napsal. Na sídlištích se to nedaří. Kompostéry pro rodinné domy jsou sice pěkná věc a užitečná ale pro sídliště jsou platná je mrtvole kožich.

Nedaří se mi ten článek najít, ale statisticky je je v něm jasně řečeno, že na sídlištích je v komunale hodně Bro složky, narozdíl od rodinných domů či vesnic, kde se kompostuje nebo to pozere dobytek.

A jak jsi sám naznal na sídlištích je popelnic na bio málo a jsou věčně narvané. Nehledě na smrad a sracky co z nich občas tečou. Takže na sídlištích se to opravdu nedaří.

KEB: kde sa to nedari? lebo u nas vo vesnici obec rozdavala kompostery presne za ucelom znizenia objemu komunalneho odpadu, u nasich na sidlisku maju tiez kontajnery na BRO akurat vecne su plne, lebo je tam jeden pre celu ulicu a to je malo, u sestry v irsku maju tiez na to kontajner, akurat som jej vravel, nech to nehadze do tych "biodegradable" sackov, lebo zas tak biodegradable nie su

SHEFIK: ok.

je tu otazka miry agency.
je tu otazka, co je jednotkou selekce.
je tu otazka zpusobu/mechanismu selekce.

jsme vuci zemskemu systemu interiorni nebo exteriorni? nejsme jako meteorit, jsme uvnitr. mame siroke moznosti chovani a jednani, vuci cemu jedname? obvykle vuci sobe, klademe (udrzujeme homeostazou) sebe, plnime si sve potreby, zbytek je pro nas exteriorni. tohle ziskalo jasne limity, tzn nelze dale jednat pouze ve vztahu k uspokojovani lidskych potreb, ale je pritom potreba vzit v potaz celek vazeb (planetu), jednat vuci planete/planetarnimu.

co je jednotkou selekce? muzou to byt geny, organismy, klady, atp. pro nas z hlediska sociotechnicke organizace jsou relevantni "praktiky" jakozto jednotka selekce. odtud uvazovani o te institucionalni zmene (jeji praxi), sociotechnicke, infrastrukturni transformaci (jeji praxi). jaky je mechanismus tohoto deni? jak do toho vstupuje imternet? (hyperkortex, hyperneurony)

selekce se v nasem pripade kreje s rozhodnutim. vuci cemu se rozhodujeme (delame selekci, vyvijime se)? co je atraktor tech rozhodnuti?

LINKOS: To nevím, řekl bych, že i tu nukleární katastrofu by pár lidí mohlo přežít. Spíš bych si vsadil na ty bakterie, které spí v permafrostu. Indiány v Americe taky vyhladily hlavně naše nemoci, se kterými se předtím nesetkali, a šlo to velmi rychle.
Další možnost je, že se ze zoufalství pustíme do geoinženýringu - vypouštění síry. Tím snížíme teplotu a fosilní průmysl bude moc dál vypouštět emise. Pak stačí, aby během následujícího tisíce let někdo systém vyřadil z provozu (válka, terorismus) a teploty skokem narostou o několik stupňů, to by nepřežil nikdo.

Spíš to beru tak, že to není zas tak velký rozdíl, jestli vyhyne celé lidstvo, nebo jen 90%. Pokud zůstanou obyvatelné jen oblasti kolem pólu, tak jsme stejně mimo hru, obsadí je státy s nejsilnější armádou, USA, Čína. Zmizí téměř veškerá divoká příroda, přežijí lidé, dobytek, králíci, myši. Nic moc.

Myslím, že tohle je docela reálný scénář:
‘The only uncertainty is how long we’ll last’: a worst case scenario for the climate in 2050 | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/...climate-crisis-future-we-choose-christiana-figueres-tom-rivett-carnac

Ale jaderný konflikt to ještě může zamotat:
https://www.nature.com/articles/d41586-020-00794-y

LINKOS: to se zatím evidentně nedaří, narozdíl od třeba plastů nebo dalších komodit. Takže kde je problém?

TADEAS: jeste k tomuhle dodam, ze ekosystem (a ted myslim primarne od pozemske kury vys, az k vesmiru, ne cely vnitrek planety) musi mit povahu superorganismu, jinak by tu dlouhodobe nebyl

vysvetleni je: protoze organismy tu chteji byt dlouhodobe (zaklad evoluce/sobeckeho genu), pak nutne musi mit/prezivaji jen takove jejich vlastnosti, aby tento symbioticky, samoregulacni stav (opet z dloubodobeho pohledu) byl tvoren a byl udrzovan

je to proste nevyhnutelny dusledek evoluce a jinak to byt nemuze :) jedine, co nas mate je to, ze jsou neustale externi zasahy do tohoto systemu, ktery ho vychyluji (meteority, sopky, slunecni erupce...) a on se zase snazi konvergovat zpet

TADEAS: diky. ale me to porad nevyvraci tu puvodni neodarwinistickou myslenku. je to jen otazka skaly z pohledu casu, nebo meritka, ze ktereho se na to divame. na urovni detailu jednotlivych organismu jde vzdycky o boj o zdroje a vysledkem boje pak je vyhra jednoho z nich - cimz muze byt jak zanik, tak i respecializace toho druheho. pokud dojde k respecializaci dostatecneho poctu druhu a dame tomu relativne delsi horizont casu (protoze evoluce vychaz vinkui z mutace napr. generacemi), pak dochazi (za predpokladu, ze nedojde k vnejsi zmene faktoru, napr. vybuch sopky) k vicemene rovnovaznemu / optimalnimu stavu, ktery muzeme nazvat seberegulacni, pripadne i symbioticky

to, jestli se tohle deje/delo/bude dit na jinych planetach stale nevime. pokud ale clovek zacne cestovat do vesmiru, tak se to bude dit urcite

k soucasnemu stavu lidstva - je to stejne. zeme, i kdyz neziva, nas ted nuti se respecializovat, protoze cerpame moc urcitych zdroju a cerpame je tak rychle a s takovymi dusledky, ze jine organismy nemaji dostatek generaci na to je napravit. kdyz se na to podivame opet s odstupem v jinem meritku, nemuze to dopadnout jinak, nez zanik lidstva jako druhu (cimz nam evoluce nastavi slepou ulicku) a zacne se zas od organismu kteri preziji, s jinou sadou mutaci, nebo, diky neokortexu, kterou nam evoluce dala do vinku, dojde k nasi respecializaci na jine nez uhlikove zdroje energie, cimz pak muzeme opet cely stav nazvat jako seberegulacni (stejne jak uvadis ty, clovek se stane tim samoregulacnim prvkem, ale ne jedinym, protoze organismy uz takovych nastavily spousty vlastnich za jejich historii)

nejsem takovej kadr jako dawkins, ale porad mi to prijde v souladu s neodarwinismem

GOJATLA: a jsme vůbec schopni systém vyvést z rovnováhy tak, že to povede až k našemu vyhubení. Jako kolaps organizované společnosti, masivní vymírání, ale úplně konec lidstva? Ze sedmi miliard na nula? To samé rostlinstvo a pod.

GOJATLA: Dawkins rika ze ai nas nezachrání? tento bod mi není jasný

co se týče otroceni pro AI. může to být tak velký průlom jako když se z jednobuněčného života stal mnohobuněčný. jako buňka v organismu si dost možná taky pripadas jako otrok q raději by sis někde sám plaval nezavisle v oceánu

všechno to záleží jakou bude mít reward funkci a ano, to nemůžeme vědět, takže určitě je to děsivý

TADEAS: tak samozřejmě, ale je to naprosto jinde než to spalovat, či zavážet na skládkách

KEB: tříděním

LINKOS: problém je to Bro z odpadu vytěžit. Typický městská sídliště mají velkou část komunalu z Bro, ale jak to z toho systémově dostat ven.

LINKOS: nevim no, jak myslis, kdyz se uz operuje s takovymhle materialem tak to neco stoji, a proto prvni vyuziti je podle me spis v intenzivni produkci.

TADEAS: naopak, produkujem ohromně množství odpadu který by se dal průmyslově kompostovat. Od našich vyměšků, přes kuchyňský bioodpad, odpady z restauraci, obchodů, vedlejší odpady ze zemědělské činnosti, atd. Jen v popelnicích je asi 30% BRO

DRSH: uz jen zminit, proc se deje to s tim tryskovym proudenim...