• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    PAD
    PAD --- ---
    DZODZO: Myslim, ze jadro autorovy argumentace je, ze nestaci vytloukat klin klinem (sazet stromy hlava nehlava nebo budovat nadrze), ale v peci o pudu a krajinu. To je slon v mistnosti, ktereho nikdo moc neresi.
    --
    Muj nazor je, ze se vuci stromum vymezuje mozna az moc. Ano, vypari vodu, ale zaroven ta se leckde vrati zpet (maly cyklus) a zaroven ty koreny drzi pudu, ktera by jinak erodovala. Kdo tomu neveri, at si zajede treba do Irska, kde mely nadherne dubove lesy a ted maj tak akorat raseliniste a/nebo hole skaly. Tech puvodnich lesu zbylo minimum (nadelali z nich lode).
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Zanedbaná péče o půdu končívá zánikem civilizací | Plus
    https://plus.rozhlas.cz/zanedbana-pece-o-pudu-konciva-zanikem-civilizaci-8341704
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    "Samotný fakt, že voda rychle odteče, přitom nemusí být tak kritický – často skončí v nějakém rybníku a průtoky v řekách taky potřebujeme."

    no ja neviem svratka teraz odteka rychlo ale ani to nestaci a vylieva sa z brehu a v rybniku urcite nekonci...

    Brněnský deník | Brnem se valí velká voda | fotogalerie
    https://brnensky.denik.cz/galerie/brnem-se-vali-velka-voda.html?photo=7&back=3594260854-2244-50

    neviem co je v zvysku clanku lebo je za paywallom, ale predpokladam, ze sa tam hovori o tom ako zadrziavat tuto vodu este nez rychlo stecie do riek, ktore sa potom vyleju v obciach, tomu moze pomoct aj zalesnovanie, zo zalesnenho kopca voda tak rychlo nestecie ako z holiny
    PAD
    PAD --- ---
    Boj proti suchu zní dobře, zalesňování a nádrže ale nepomohou. Problém je v tom, co jsme udělali s krajinou – Deník N
    https://denikn.cz/...ani-a-nadrze-ale-nepomohou-problem-je-v-tom-co-jsme-udelali-s-krajinou/?ref=tit

    Vláda v pondělí v rámci proklamovaného boje se suchem navýšila počet území rezervovaných pro výstavbu přehrad z 56 na 86. Sucho je velké téma několika posledních let, v médiích se přetřásá nezávisle na momentálním počasí a vstupuje i do politiky. Jde ale opravdu o zásadní a dlouhodobý problém?

    Jistě, minulá léta byla suchá, což způsobilo řadu potíží, od nedostatečné vodnatosti našich řek, přes vysychající studny až po výkyvy v zemědělské produkci. Kdyby ovšem byly tyto roky naopak srážkově nadprůměrné, stěžovali bychom si pravděpodobně taky – ostatně velké povodně nejsou v posledních třech dekádách vzácností, jedny právě v těchto dnech ohrožují východ republiky. Je důvod se znepokojovat právě suchem?

    Sucho se dává do souvislosti s klimatickými změnami a lidé očekávají, že s „globálním oteplováním“ souvisí. Jenže takhle jednoduše to neplatí. I kdybychom předpokládali, že klimatické modely fungují a teplota se bude nadále zvyšovat, rozložení srážek moc předpovídat nelze a nikdo si netroufne tvrdit, jak se bude vodní bilance vyvíjet. Je možné, že sucho se bude prohlubovat a rok 2020 je vlastně anomální, stejně tak je ale možné, že suchý výkyv jsme už prodělali a teď se zase zhoupneme do vlhčího režimu.

    Dosavadní srážková bilance je dlouhodobě téměř stabilní. Problém je ale jinde – vyšší teplota vede ke zvyšujícímu se odparu. Zdálo by se tedy, že hlavním směrem, kam napřít „boj se suchem“, by mělo být jeho omezování. Jenže nejrůznější opatření „proti suchu“ navrhovaná i prováděná českou vládou nebo Evropskou unií míří na to, aby voda rychle neodtékala. Na její ztrátu odparem cílí jen zcela minimálně. Samotný fakt, že voda rychle odteče, přitom nemusí být tak kritický – často skončí v nějakém rybníku a průtoky v řekách taky potřebujeme. Odpar naopak kritický je, přesto mnohá navrhovaná opatření, jako je budování dalších nádrží nebo vysazování stromů, mu nejen nezabraňují, ale ještě jej zvyšují.
    GOJATLA
    GOJATLA --- ---
    YMLADRIS: Podle me trh potrebujem - carbon tax a firmy, ktere budou hledat inovace a nejlevnejsi cesty jak prejit k bezemisni ekonomice. Ale nestaci to, potrebujem i netrzni regulace - zakaz uhli, progresivni dane, odpusteni dluhu. A zmenu systemu, omezit vliv velkych firem a politiku zamerenou jen na dalsi volby. A hlavne zmenu hodnot cele spolecnosti. Udrzitelnost misto konzumu. SUVcka ne jako znamka uspechu, ale omezenosti a bezohlednosti. Revoluci misto evoluce ;-)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Zemědělci v depresi - Kapitál noviny
    https://kapital-noviny.sk/zemedelci-v-depresi/

    Asi nebudu přehánět, když budu tvrdit, že zemědělci stojí na okraji zájmu společnosti. Přesto jsou jedni z nejvýznamnějších aktérů zajišťujících přežití společnosti. A to hned na několika úrovních. Kromě toho, že poskytují společnosti potraviny, udržují ekosystémové služby. Jinými slovy, jsou správci krajiny. Pro představu, jak významnou oblast zemědělci spravují: v České republice obhospodařují na 4 205 000 hektarů půdy, což představuje téměř 54 % celkové rozlohy ČR, samotná orná půda zabírá 37,5 % rozlohy.1 Na Slovensku je celková výměra zemědělské půdy 2 379 101 ha, což je 48,5 % celkové rozlohy SK.2 V obou zemích tak mají zemědělci v pomyslné správě kolem poloviny území rozlohy států. Jsou to právě zemědělci, kteří naprosto zásadním způsobem ovlivňují čistotu vody, schopnost půdy zadržet dešťovou vodu, utváření mikroklimatu, přispívají k jímání atmosférického uhlíku do půdy a snižují tak antropogenní emise skleníkových plynů. Nejde tedy jen o produkci potravin šetrných ke zdraví spotřebitelů a přírody. Zemědělci, kteří tuto péči vykonávají, si zaslouží pozornost a být také opečováváni, protože pokud kolabují zemědělci, tak kolabuje ekosystém a v důsledku toho celé společnosti. Ostatně, dějinných příkladů je mnoho. Pečuje však někdo o ně? Podle mnoha indicií tomu tak úplně není. Zemědělci po celém světě čelí mnoha tlakům a nejistotám, díky kterým se dostávají do mezních situací, často končících mentálním onemocněním a s tím spojeným rozhodnutím vzít si vlastní život.

    Zemědělci se nám hroutí | Ampi – Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s.
    https://www.asociaceampi.cz/blog/zemedelci-se-nam-hrouti/

    Přinášíme další díl ojedinělé a silné série Tomáše Uhnáka o duševním zdraví, respektive duševní tíze, kterou na svých bedrech nesou zemědělci. Tentokrát se na nejniternější pocity, úzkosti a deprese spojené s údělem zemědělců ptal přímo jich samotných – vybraných (v tomto případě ekologicky hospodařících) farmářů.

    První díl článku o mentálním zdraví zemědělců (publikovaný též na tomto blogu) končil dvěma zjištěními. Za prvé, že zemědělství patří do skupiny profesí, jež bývají vystaveny velké psychické a mentální zátěži, která mívá vyústění do života s úzkostí a depresí a rozhodnutí ukončit svůj život. Tržní tlaky, spekulace a nízké výkupní ceny, zadlužení, nejistota odbytu, samota, genderové nerovnosti a změna klimatu – to vše a mnohem víc drtí ty, na jejichž stabilitě závisí přežití společností a ekosystémy celého světa. A za druhé že o duševním zdraví zemědělců toho víme velmi málo. Neexistuje dostatek dat a tato profesní skupina, stejně jako žádná jiná, není v České republice a na Slovensku sledována. Nezbývá tedy, než abych se sám vydal za zemědělci a přímo od nich zjistil, zda se cítí v nejistotě, zda mají deprese a co je toho příčinou

    TADEAS
    TADEAS --- ---
    degenerativni agrolobby

    VĚDCI VARUJÍ PŘED USTUPOVÁNÍM LOBBY VELKÝCH AGROPODNIKU V EVROPSKÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE
    https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=3633048336759085&id=100001618623197

    Tuto středu 21.října budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky(SZP), který ovlivní hospodaření vEvropské unii na dalších 6 let.Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých[1,2,]. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav – hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření – zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity.

    Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli. Evropská komise vypracovala návrh nové Společné zemědělské politiky(SZP)[3,4]již v roce 2019. Jako povinné (nikoliv dobrovolné, jako dosud) podmínky významné části dotací stanovila přísnější ekologické standardy zemědělství. I tento návrh byl ale evropskými vědci kritizován jako nedostatečný. Ti navrhli v souladu s evropskou strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ opatření, která by vedla k redukci nadužívání pesticidů, omezení nadměrného hnojení a zvýšení podílu ekologického zemědělství. V souladu s další „Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti“ bylo navrženo vymezení alespoň 10 % zemědělské plochy pro rozmanité krajinné prvky, zastavení úbytku opylovačů, každoroční uvolnění 20 miliard eur na opatření podporující biologickou rozmanitost.
    Návrhem Komise bylo také „zastropování“ (tj. stanovení maximální výše) dotací pro jeden subjekt. „Zastropování“ mělo omezovat výhody velkých agropodniků, které by jinak díky své velikosti dostávaly neúměrně velké dotace –stejná platba na jednotku plochy diskriminuje například rodinné farmy, které díky malé rozloze, a tedy relativně malému příjmu nejsou schopny ekonomicky konkurovat velkým podnikům.
    Návrh nyní dostal velkou ránu v Evropském parlamentu, kde skupina poslancůze tří největších frakcí (EPP, S & D, Renew) připravila pozměňovací návrh, který ale vrací SZP tam, kde byla dosud. Čeští vědci proto vyzývají české europoslance ze všech politických stran a hnutí, aby nehlasovali pro tento „kompromisní“ návrh, a podpořili pozměňovací návrhy, které by do SZP začlenily podporu ekologických a klimatických cílů ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal).

    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    SHEFIK: napr. BCG (jedna z nejprestiznejsich konzultantskejch firem)

    How an EU Carbon Border Tax Could Jolt World Trade | BCG
    https://www.bcg.com/publications/2020/how-an-eu-carbon-border-tax-could-jolt-world-trade

    We estimate, for example, that a levy on EU imports of $30 per metric ton of CO2 emissions—one potential scenario—could reduce the profit pool for foreign producers by about 20% if the price for crude oil remains in the range of $30 to $40 per barrel. The levy could reduce profits on imported flat-rolled steel, in particular, by roughly 40%, on average. The impact of the added costs would be felt far downstream.
    ...

    Placing a carbon tax on imports could go a long way toward meeting this goal. Imports represent approximately one-quarter of the emissions of all goods consumed or processed in the EU. 
    ...
    On the basis of these two factors, among the sectors most directly hit by the carbon border tax would be coke and refined petroleum products, as well as mining and quarrying. (See Exhibit 1.) The carbon and trade intensities of each sector are high. Indeed, of the 44 sectors that the EU regards as high priorities for new carbon measures, 85% are related to materials, energy, and other sectors that provide raw ingredients for industrial processes. Sectors such as chemical products, basic metals, paper products, and nonmetallic mineral products, while less dependent on trade, would also be directly affected because of their high carbon intensity.
    ...
    atd, stoji za precteni cely



    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: to na co narazis je problem legislativniho ramce a zarovensi ji imho predstavujes jinak nez ma byt. EU zamejsli carbon tax, ze cokoliv dovezenyho (i nedovezenyho) bude zdaneny carbon tax podle urcity metodiky. tzn. jedna se o dan neprimou (na vyrobek - napr schillerova X pivo), kterou plati finalne spotrebitel, ne o dan primou. prima dan by tezko sla uplatnit na cinsky firmy a byla kontrolovatelna, nebo vymahatelna.

    pzakladem je nastavit spravnou metodiku vypoctu per vyrobek (tzn. bude to nejaka certifikace spotrebovanyho objemu CO2 ve vyrobe/pocet vyrobku), ktera jednak bude vuci firmam spravedliva, dokaze opravdu odrazet zatez na zivotni prostredi, neznici hned prvni rok nejchudsi vrstvy, ale bude stimulovat obe trzni strany:

    poptavku tak, ze spotrebitele zacnou hledat levnejsi alternativy (coz budou ty bez carbonu)

    nabidku tak, ze aby udrzely firmy svoje podily na trhu a obrat, budou muset ty levnejsi alternativy sami hledat/zacit vytvaret, nez s nimi prijde konkurence a ukousne jim trzni podil

    jako bonus nejvic zaplati ti majetni, protoze na masle bude carbon tax prd. kdezto na autu, lasergame, nebo nemovitosti to uz bude znatelna castka (pokud to bude carbon zahrnujici vyrobek). a pokud ti majetni zacnou upredbostnovat necarbon vyrobky, nastartuji novy zero-carbon trh vyrazne rychleji, nez kdyby stat neco desetileti sudlal

    tahle komplexnost pravdepodobne zpusobuje ze ty dohody jak ma carbon tax vypadat, trvaji tak dlouho
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: ano, taky mi to prislo podobny, "neznamy muz s excelovou tabulkou" ... "neznama zena s vysvetlenim klimatickeho cile" ... ono to je asi tak, ze kdyby nebylo ted psycho s pandemii, Havlicek bude v EU bojovat o kazdy centimetr a proste nepodpori nic, z principu. Takze se na to tak trochu vybodli, resp Prchal uvital argument proc najednou to muzou podporit ("my jsme nevedeli ze jde o snizeni od roku 1990"). ale stale mi prijde do nebe volajici ze vrchni statni klimatolog nevi o co se v EP hlasuje. asi to neni ukol klimatologa. vrchni statni dekarbonizator neexistuje.

    druhou pulku tvyho stanoviska nesdilim, bavime se o tom porad dokola. tak dejme tomu ze by se zazrakem zavedla uhlikova dan. trh ze sve podstaty bude delat vsechno mozny aby to ojebal, nakoupil offesty na bahamach, odvezl firmu na Kypr, proste cokoliv. Jak rekl Kretinsky zname moji zname: Co mam jako delat? Muj ukol je generovat zisk. Takhle je ta hra postavena. Ja generuju zisk, akcionari na to dohlizi.

    Trh = kratkej timeframe. Tak zhruba do konce fiskalniho ctvrtleti, ne. CEO kazdopadne vi, ze nejzpodeji za dva roky na teto pozici nebude, a bude nekde jinde kopat za neco jinyho.
    Ustavy a dulezite zakony statu = delsi timeframe.

    Cili jak muzes verit v trh. No to je jedno, uz jsme to probirali mockrat.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: tady je videt, jak jsou statni aparat a jeho odborny komise neschopny a zaroven navod jak staci ve spravnou chvili na spravny mista rozsirit excel s jednim asi ne prilis komplexnim vzorcem, aby se neco delo

    https://www.seznamzpravy.cz/...ery-na-jare-zachranil-cesko-exreditel-ceske-pojistovny-124767%3famp=1

    a z tohodle duvodu bude vzdycky lepsi, kdyz tu zachranu klimatu bude drivovat trh. bohuzel regulatorni ramec je taky potreba
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Sweden's New Car Carrier Is the World's Largest Wind-Powered Vessel - Slashdot
    https://tech.slashdot.org/...15241/swedens-new-car-carrier-is-the-worlds-largest-wind-powered-vessel
    PER2
    PER2 --- ---
    Can You See It ? | Extinction Rebellion France
    http://www.youtube.com/watch?v=8yzsr0ZVoPo
    SHINIGAMI
    SHINIGAMI --- ---
    TADEAS: vzhledem k pristupu verejnosti bychom rovnou mohli zacit kopat masovy hroby...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    Elektrárny na zemní plyn nejsou vhodnou náhradou za uhlí, ukazují studie
    https://www.czechsight.cz/...arny-na-zemni-plyn-nejsou-vhodnou-nahradou-za-uhli-ukazuje-nova-studie/

    (jakub) Podíval jsem se do hloubky na to, jak výhodný či doporučovaný studiemi je přechod od uhlí k zemnímu plynu vs. přímo k obnovitelným zdrojům. Závěry jsou v současnosti už celkem jednoznačné.
    PER2
    PER2 --- ---
    male okenko do minulosti
    Climate change likely drove early human species to extinction, modeling study suggests
    https://phys.org/news/2020-10-climate-drove-early-human-species.amp

    - Climate change is a major factor in evolution, shaping the history of life on Earth
    - Humans usually feel excluded by climate change-induced extinction risk
    - We demonstrate that climate change drove past human species extinct

    "Our findings show that despite technological innovations including the use of fire and refined stone tools, the formation of complex social networks, and—in the case of Neanderthals—even the production of glued spear points, fitted clothes, and a good amount of cultural and genetic exchange with Homo sapiens, past Homo species could not survive intense climate change," says Pasquale Raia of Università di Napoli Federico II in Napoli, Italy. "They tried hard; they made for the warmest places in reach as the climate got cold, but at the end of the day, that wasn't enough."

    Their studies offer robust evidence that three Homo species—H. erectus, H. heidelbergensis, and H. neanderthalensis—lost a significant portion of their climatic niche just before going extinct. They report that this reduction coincided with sharp, unfavorable changes in the global climate.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    V kontextu covidu-19 by bylo žádoucí rozvinout formáty občanských konferencí či dílen, kde by se zástupkyně a zástupci veřejnosti mohli na základě aktuálně dostupných – provizorních a nejistých – poznatků od epidemiologů, lékařů, technologů, ale taky sociologů, ekonomů či etiků vyjadřovat k plánovaným opatřením a kde by následně probíhala v zásadě (bio)politická debata, která by měla za cíl dospět k tomu, jaké formy života a smrti s virem jsou pro nás kolektivně přijatelné a jaké ne. Výsledky by byly vstupem pro vládní rozhodování a parlamentní politiku.

    Ve vědě nejde o hotová fakta. Tereza Stöckelová o klimatické i koronavirové krizi - Novinky.cz
    https://www.novinky.cz/...-hotova-fakta-tereza-stockelova-o-klimaticke-i-koronavirove-krizi-40338862
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS:

    So now that the first buzz about Kiss the Ground has done its thing to excite people about the potential of regenerative agriculture, here are some useful bits I took away from watching the documentary.

    It is an excellent piece of work that will alert a lot of people and somehow I sense mainly in the US of A ... no offence, but from a European perspective - somehow - I found it a little too US American in tone and target ... but maybe that was intended (considering what many large surface "farmers" over there call "agriculture".

    I missed the wisdom and spark of many of the Latin American, Australian, African, Asian and European pioneers in this field ... but hey, who is to say one documentary has to do it all? It will certainly serve and I don't want to diss it. ... well maybe the lack of honouring many traditional peasant farming practices and indigenous farming wisdom was something that could have been improved.

    Let's celebrate this important work and hope it will inspire more films about healing our relationship with the soil, with food, with the wider community of life!

    Check it out, if you have not seen it yet!

    Kiss the Ground
    https://kisstheground.com
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Babiš ve zmatku podpořil přísnější cíle snižování emisí EU. Stačit však nebudou
    https://denikreferendum.cz/...-zmatku-podporil-prisnejsi-cile-snizovani-emisi-eu-stacit-vsak-nebudou

    Výsledné číslo vzejde z diskuze mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem, přičemž už nyní je jasné, že obě instituce budou mít rozdílný názor. Státy totiž výraznou většinou podporují návrh Evropské komise, který je ale podle pozorovatelů bruselského dění záměrně slabý, aby ho podpořily i státy střední a východní Evropy.

    Pětapadesát procent navržených Evropskou komisí totiž zahrnuje také zachytávání uhlíku stromy a uhlíkové kompenzace, takzvané offsetování. V principu jde o vyrovnávání emisí vysazováním stromů a schopností půdy absorbovat uhlík. Podle propočtů Evropské komise tak reálně do roku 2030 klesnou emise ve znečišťujících sektorech — energetice, dopravě a zemědělství — jen o padesát až dvaapadesát procent.

    Nastavení cíle jako průměrného pro celou Evropu pak navíc umožní východním státům nadále zdržovat nutnou transformaci a ve výsledku snižovat emise jen málo. Právě proto Andrej Babiš nakonec ve čtvrtek v Bruselu nekladl odpor a cíl Evropské komise podpořil. A také proto mnozí plán Komise označují za klimatický švindl.

    Vstřícný postoj byl pro českého premiéra pravděpodobně také nezbytností pro vyjednávání o podpoře ostatních států pro řešení hrozivého vývoje pandemie v České republice, kterou sám svou liknavostí a nekompetentností způsobil.

    ...

    Oproti tomu Evropský parlament chce přísnější snížení emisí o šedesát procent, avšak nikoliv průměrně, avšak závazně pro všechny státy bez výjimek. Při přijetí jejich cíle by i Česká republika musela rychle snížit emise a nemohla se nadále vymlouvat, že cíle plní, či případně má těžší podmínky pro transformaci než ostatní státy.

    Střet těchto dvou pohledů se dá očekávat až na začátku příštího roku, kdy bude jasná společná pozice států v rámci Evropské rady. Jasné však také je, že ekologické organizace budou tlačit na co nejpřísnější cíle. Většina z nich požaduje zvýšení na pětašedesát procent, což Evropské unii doporučuje i většina vědců. Mnozí požadují i přísnější cíle.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam