GOJATLA: .... což prostě žádná velká výhra není. diskutabilně samozřejmě lze říct, že ruský plyn, který neodebereme, akorát spálí někdo jiný někde jinde. Jediné, co skutečně jako země můžeme udělat, je přestat těžit naše uhlí. Ale i to znamená, že nějaké jiné uhlí vytěží někdo jiný někde jinde, takže spíš než o ochranu klimatu jde o ochranu krajiny a ponechání nějakých strategických zásob na nejhorší časy, možná...
Proto razím tu akumulaci. Je to jediná věc, o které má cenu přemýšlet, pokud se bavím o nějakém tom lokálním člověčenství, viz to trochu komicky-ufologické schéma
[ TADEAS @ Klimaticka zmena // 2020. Nejvetsi pokles emisi v historii ]
Filosofové od 60.let mluvili spíš o střetu nějaké infrastrukturní civlizace s nomády. Přičemž je to širší pojem, extrémní formou nomádství je třeba válka s použitím válečných strojů... nejde tam jen o ekologii. Infrastruktura svázaná pevně smístem, s půdou, sahá někam k neolitické zemědělské revoluci. Do té doby byli lidé nomádi a když spotřebovali místní zdroje, přesunuli se jinam.... v naší kultuře národních sátůt v neměnných hranicích je ale nomádství nadávka ("cikáni"). Přitom ale i tyto zemědělské civilizace vždy periodicky rozpoutávaly válečné konflikty a sklouzávaly k nomádství... v časech míru se to redukuje na periodický přesun rodiny autem do Chorvatska nebo v zimě na lyže, ale zcela a totálně připoutaně k půdě dobrovolně žije málokdo.
Při současném uhelném životním stylu by naše země musela po dotěžení uhlí (bez ohledu na klimatickou změnu) zvednout kotvy a přesunout se někam jinam, kde uhlí je. To samozřejmě populace nějak instinktivně nechce, proto se všichni upírají k šťourání se v zemi (těžbě = drancování) někde jinde, ať už jde o uran nebo o zemní plyn (trochu srozumitelnější, trubky do kuchyně má půlka rodin, tak se toho nebojej, ale klimaticky to moc výhra není).
Ta akumulace je přitom ekonomicky strašně vzdálená... i v tom Německu vyrábí zatím zelený vodík v tak malém objemu, že jediné, co se jim doopravdy vyplatí, je "ředit" tím zemní plyn (čímž nepatrně sníží emisní stopu, ale rozhodně ne na nulu). Paradoxně, repas celé plynové infrastruktury ze svítiplynu na zemní plyn (to bylo někdy na přelomu 70. a 80. let - osobně si na to pamatuju, byl jsem dítě a babičce měnili sporák...) nás vzdálil možnosti přeorientovat plynovou síť na čištěný dřevoplyn (ten by složením byl více blízký svítiplynu, než zemnímu plynu). Čištěný dřevoplyn je taková obskurní možnost, pokud by se teda vyráběl opravdu blízko místům kácení stromů - ne, že se ty stromy nejdřív budou někam stěhovat k centralizovanému zpracovánín...
No víceméně, ta věc s ředěním zemního plynu vodíkem (o které se moc nemluví, protože je to úspora v rámci kapky v moři) je právě to, co mi přivádí k myšlence, že když akumulace, tak lokální - ne nějaká snaha vodík distribuovat, protože žádnými "čerpacími stanicemi na vodík" to ekonomicky skončit nemůže, nakonec když by se neakumuloval, tak se s ním naředí zemní plyn a tím to skončí. Lokální sezóní akumulace je obrovská výzva - jde o to, aby se nic nevozilo na velké vzdálenosti, ani plyn, ani dřevo, a nakonec ani ta energie, aby se přebytky z OZE dokázaly uložit buď blízko místu výroby, nebo blízko místu spotřeby, a aby tam prostě dokázaly půl roku trčet a tři měsíce vydržet...