YMLADRIS: ale to ne. jednak nejde je nemit a jednak je spatne je potlacovat. ale jedna vec je nechat se jimi unaset a druha bejt si jich vedom, vyuzivat je ve svuj prospech, ale nenechavat je prevladnout na ukor usudku
je to tu asi offtopic, ale proc sem regoval bylo, ze to z tech novych studii co tadeas a tuho linkovali, ze nejlepsim resenim klimatickyho problemu je vztek. pokud bych si tohle dal opravdu do rovnice a prijmul do dusledku "reseni = vztek", pak se z kazdyho druhyho stane agresor a budeme tu mit klimatickej riot. kterej samozrejme problem nevyresi, nadela tech problemu daleko vic, vcetne polarizace spolecnosti, a to je to nejvic vzdaleny reseni, co muze bejt. protoze na zachranu klima je potreba idealne kazdyho cloveka, ne pulku lidstva odradit.
nejsem si jistej, jestli se mi to dari spravne vysvetlit, ale pokud znam sam sebe, vim jaky flow emoci mam, vim take (mam zkusenosti z minulosti, pokud mi neni 15), jak ho uridit a pak je jedno jestli jde o klima nebo jiny existencionalni problem. kdyz to generalizuju - bud muzu prekonavat svuj strach agresi (cimz ho nikdy neprekonem, jen prekryju), nebo zpocatku pujdu mene prijemnou akceptaci, cimz se sice dostavam na hranu uzkosti, nicmene racionalizaci muzu uridit konstruktivni cestu k reseni.
muzu to jeste rict i bussinesove :) mam nejaky problem. vezmu metodiku Lean six sigma, na optimalizaci lidskych procesu a postupuju tak, abych ho vyresil. nastavim si konkretni cil a rozdelim si ho na dilci, realizovatelne v urcitem case, aby me nesemlela uzkost jeho nedosazitelnosti. pak se muzu divat na to, jestli sem dosah milniku nebo ne a vidim za sebou progress. ta emoce zustava maximalne pri uvedomneni problemu, dal uz ne, protoze
vim, ze delam maximum co je v mych moznostech abych cile dosahl.