TUHO:

Myšlenka odolnosti tak podle kritiků ve skutečnosti představuje tichou rezignaci na politiku i (lepší) budoucnost. Přesně takto argumentovali na sympoziu i Khalidi a Vázquez, podle kterých je třeba věnovat pozornost především zranitelnosti, respektive pozici ohrožení, z níž může vyvěrat skutečná invence, a nikoli jen krotké defenzivní pokusy o zmírnění katastrofy. Zranitelnost je pojem, který v diskusích o klimatické krizi zaznívá stále častěji – a to i v názvu nedávno publikované druhé části šesté zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu při OSN.

Resilience byla tak na sympoziu v podstatě zavržena jako princip umožňující pokračování neudržitelného a nespravedlivého společenského uspořádání. Claudia Mareis se ale ve svém příspěvku snažila formulovat o něco subtilnější úvahu, a to v návaznosti na autory, jako je třeba geograf Kevin Grove. Podle Grovea může být pro praxi designu potenciálně užitečná vnitřní ambivalence, kterou v sobě resilience nese, a sice úsilí o sebezáchovu skrze změnu. Poválečná teorie resilience – stejně jako kybernetika a teorie designu – reagovala na zjištění, že sociální i ekologické systémy jsou mnohem komplexnější, než aby se podvolily do té doby dominantní manažerské mantře „command and control“. Předvídatelnost a stabilita, respektive foucaultovská „vůle k pravdě“, na níž byly založeny moderní instituce, se ukázaly jako iluzorní či neudržitelné a v nejistotě postmoderního světa se vynořilo to, co právě v souvislosti se systémovou resiliencí Grove označuje jako „vůli k designu“: adaptivní management bez ambice totální kontroly nebo design, který neslibuje revoluci, ale spíše pragmatické, částečné a nedokonalé změny otevřené přehodnocení.

...

Problém je v tom, že byl tento koncept kolonizován neoklasickou ekonomií a kapitalistickou praxí. V sedmdesátých letech se nepředvídatelnost systémů stala argumentem pro deregulaci a adaptivita principem pro zachování odolnosti něčeho, co zásadně ohrožuje systémy vyššího řádu, tedy systémy sociální a ekologické.

...

A tady se znovu dostává ke slovu design ve smyslu strategického navrhování, které posiluje odolnost těch částí systému, které chceme zachovat. V návaznosti na kybernetiku i teorii resilience lze praxi designu chápat jako tvorbu rozhraní mezi vnitřkem a vnějškem – mezi člověkem a prostředím, mezi městem a venkovem nebo mezi místní komunitou a globálním společenstvím. Resilience pak v tomto kontextu neznamená tvrdohlavé odmítnutí změny, ale naopak přijetí proměnlivosti a nepředvídatelnosti vzájemně propojených systémů.

Strategické navrhování lze chápat také jako „policy design“ neboli design politik. I o něm ostatně byla řeč na sympoziu Re: New European Bauhaus. Bobby Jewell a Hwei Fan Liang zde mluvili o aktivitách sítě Architects Climate Action Network, jejíž členové prostřednictvím politického lobbingu a aktivismu usilují o ekologickou transformaci architektury. Na ně pak navázali designérka Caroline Paulick-Thiel a ekonom Christoph Gran s příspěvkem o strategickém designu jako prostředku participativního navrhování alternativních politik.

...

politické a ekonomické nástroje jsou jedním z rozhraní, která rozhodnou o míře odolnosti systému. Místo vytváření dalších a dalších finančních produktů (jako jsou např. katastrofické dluhopisy) a jejich derivátů dává smysl redesignovat třeba základní účetní pojmy, jako jsou výdaje a investice. Náklady na fyzické infrastruktury jsou dnes obvykle považovány za investici, zatímco peníze vynaložené na sociální infrastruktury nebo zdravotní péči jsou klasifikovány jako výdaje. Právě tyto systémy ale zvyšují životní úroveň lidí a posilují odolnost komunit, přičemž přerámování těchto rozpočtů může hluboce proměnit logiku státních financí.

TADEAS:
Top 40 Impacts of Climate Change
37. Storms — more frequent, power, duration

say no more fam :D
https://twitter.com/i/status/1508999413502517251?


a tyhle dve jsou jako nasledek tani ledovcu?
13. Earth axis shift
14. Earthquakes, Tsunamis, Volcanoes

What we knew back then. The Forgotten Green History of 1972 - Publication - Utrecht University
https://www.uu.nl/en/publication/what-we-knew-back-then-the-forgotten-green-history-of-1972

On January 20, the new book by Professor of Modern Dutch Literature Geert Buelens is published: Wat we toen al wisten: De vergeten groene geschiedenis van 1972 (What we knew back then. The Forgotten Green History of 1972).

Demonstrations against the use of plastic. Panic about declining biodiversity. Concerns about the quality of life in the oceans and the climate. Today? No, in 1972. The environmental crisis is older than many people think, and so is the scientific and political struggle over it

Wat we toen al wisten - Querido
https://www.singeluitgeverijen.nl/querido/boek/wat-we-toen-al-wisten/

Fueling the Climate Crisis: Examining Big Oil's Climate Pledges
https://youtu.be/sKBoCCLDG2A


fascinating hearing, with Mann making necessary points (despite the above criticism), and even oil industry views reflected, but sadly stuck in climate denial, so won’t be taken seriously.

U.S. running out of time to address this.

https://oversight.house.gov/legislation/hearings/fueling-the-climate-crisis-examining-big-oils-climate-pledges
https://t.co/X2wd10OaSX

Paul Maidowski
https://twitter.com/_ppmv/status/1503942707235934211?s=19

Years ago there was a discussion about collapse. We call it uncontrolled loss of social complexity or simplification, but that is so abstract. Kind people asked what it looks like.

The world’s richest country letting a virus ravage its own population, this is what it looks like:

NPR
https://twitter.com/nprpolitics/status/1503756837103013892?s=19

Research into next-generation COVID vaccines will be curbed, and some surveillance for new variants will also be stopped, the White House said.

The administration said it also will need to limit its push to help poorer countries vaccinate people.

TADEAS:

Rupert Russell discusses "Price Wars" with Richard Parker
https://youtu.be/dpDabe1Mq0g


'Price Wars: How the Commodities Markets Made Our Chaotic World" - Center for Politics & the People
https://youtu.be/G6rh9MluOII

ked sa ti nechce tahat s bylozravcami, aby vycistili biomasu na pozemku...

Budu si vypalovat trávu, kdy budu chtít, jste mi v pr..., nadával muž hasičům - Novinky.cz
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/budu-si-vypalovat-travu-kdy-budu-chtit-jste-mi-v-pr-nadaval-muz-hasicum-40392082

jak je to u travy? ked spalim steblo travy, tak uvolni do ovzdusia tolko CO2, kolko pohltila fotosynteza? ako zacal som si o tom citat ale stratil som sa uz v druhej kapitole

Fotosyntéza – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynt%C3%A9za#P%C5%AFvod_kysl%C3%ADku

TADEAS: tokamak

TADEAS: kotrba

Jeleni a lamy v třešňovém sadu. Agrolesnických kombinací je hodně, stačí mít představivost • mujRozhlas
https://www.mujrozhlas.cz/podhoubi/jeleni-lamy-v-tresnovem-sadu-agrolesnickych-kombinaci-je-hodne-staci-mit-predstavivost

Mezi stromy se dá chodit na houby, mezi stromy se dají sbírat borůvky, mezi stromy se můžou pást zvířata, mezi stromy se dá pěstovat pšenice nebo řepka. Rozdělení krajiny na pole, louky a les je důsledkem moderní intenzifikace zemědělství. Pásy dřevin tradičně rozdělují pozemky, tvoří větrolamy a remízky, můžou být ale i běžnou součástí hospodářské půdy. Proč bychom se měli bavit o agrolesnictví?

PER2: skoda ze ne 666, to by bola taka symbolicka castka

PER2: bude za to konecne aspon ten antigravitacni pohon? :D