TUHO:
Uhelné elektrárny stojí za značnou částí emisí způsobujících oteplování a v posledních letech mají problém získat peníze – odklánějí se od nich investoři i pojišťovny. S tímto problémem se potýká také český polostátní energetický koncern ČEZ, kterému vypověděla smlouvy řada pojišťoven. Přidal se proto k organizaci, kterou si založily fosilní firmy kvůli pojištění samy.
Na trable společnosti ČEZ s pojišťováním fosilních zdrojů upozornil v polovině dubna Deník N. Pojišťovny, které doposud uhelné elektrárny finančně kryly, se od těchto paliv hromadně odklánějí.
Výjimkou byla pojišťovna Kooperativa ze skupiny Vienna Insurance Group. Jelikož se ČEZ dostal do úzkých, když se mu na několik měsíců nepodařilo najít někoho, kdo pojistí severomoravskou černouhelnou elektrárnu Dětmarovice, Kooperativa ji v tichosti pojistila i pro letošní leden, ačkoliv slibovala, že už s uhelným byznysem od roku 2022 nechce mít nic společného.
Od února se nicméně ČEZ musel na klasické pojišťovny přestat spoléhat, protože mu vypršely i narychlo domluvené smlouvy. Hledal tedy jiné cesty. Jak již dříve potvrdili zástupci elektrárenského gigantu, firma nyní svá uhelná aktiva pojišťuje pomocí takzvaného kaptivního pojištění.
To znamená, že sdružení firem zakládají účelové pojišťovací ústavy, které své služby nabízejí jednotlivým členům.
Kromě Vienna Insurance Group měl ČEZ pojištění také u dalších významných domů, například Generali nebo Allianz, které spolupráci ke konci loňského roku rovněž ukončily. O tom, kdo ČEZ kaptivní pojištění poskytuje, ale společnost mlčela. „Nechceme to sdělovat, není to v našem zájmu,“ odpověděl minulý týden na přímý dotaz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Deník N nyní zjistil, že se společnost stala součástí uskupení zvaného OIL – Oil Insurance Limited. Vyplývá to z jeho webu i z informací na odborných serverech. Jak informuje pojišťovací broker Alesco, ČEZ se stal součástí OIL na začátku letošního roku. Tedy v době, kdy musel kvapně řešit problémy s vypovězenými smlouvami od tradičních pojišťoven.
Ano, u této organizace máme zajištěna naše uhelná aktiva v České republice,“ potvrdil vše po dotazu Deníku N mluvčí Kříž bez uvedení dalších detailů.
Pojištění je pro takové projekty klíčové, bez něj energetické společnosti nedosáhnou na financování, což může komplikovat investice. Klesající nabídka pojištění na trhu nicméně zvyšuje jeho cenu, podle některých odhadů až o čtyřicet procent.
„Jde o to, že společnosti, které mohou mít problém sehnat pojištění kvůli svému rizikovému profilu nebo rizikovému profilu činností, vytvořily vzájemné pojišťovny, tedy každá z nich platí a z těchto peněz vytváří fond pojištění pro své členy. Právě proto, že je běžné pojišťovny nepojistí,“ vysvětluje Lindsay Keenan, koordinátor organizace Insure Our Future, která poukazuje na pojišťování fosilních zdrojů. „Je to pro ně zoufalá poslední možnost,“ dodává Keenan.
„Daniel Beneš loni vyhlašoval, že se ČEZ chce stát respektovanou firmou, která splňuje přísné ESG (environmentální a sociální) parametry. Ve skutečnosti se ale pojišťováním u podivné organizace, která se trochu výsměšně jmenuje OIL, dostal do společnosti nejšpinavějších světových korporací, které zoufale bojují o přežití svého fosilního byznysu,“ komentuje situaci Radek Kubala, výzkumník z platformy Re-set, která se zaměřuje na přechod společnosti k ekonomice bez uhlí.
ČEZ v ropné společnosti
Součástí OIL je velká část významných energetických korporací, z Evropy to je například francouzská EDF, chemička BASF nebo petrolejářské koncerny MOL, OMV a Repsol. Největší členskou základnu má společnost ve Spojených státech, kde je členem například Chevron. Celkem má organizace přes šest desítek členů a pojišťuje aktiva v hodnotě přes tři biliony dolarů (67,2 bilionu korun). Samotná společnost OIL sídlí na Bermudských ostrovech.
OIL neupřesňuje, zda se na aktivitách podílí ještě nějaké další zajišťovny (což jsou v podstatě pojišťovny pro pojišťovny). Jak totiž na svých stránkách uvádí, zajišťovna poskytuje pouze „základní pojišťovací kapacitu“ (takzvaná cornerstone capacity).
Deník N oslovil další významné zajišťovací společnosti, ty však spolupráci s OIL nebo ČEZ odmítly komentovat. „Omlouváme se, ale nemůžeme se vyjadřovat ke konkrétním projektům,“ uvedl mluvčí pojišťovny Munich Re Stefan Straub. Dodal, že firma přestala pojišťovat novou uhelnou infrastrukturu, od černouhelných projektů nicméně odstoupí až v roce 2040.
Konkrétní případy nechtěla komentovat ani mluvčí zajišťovny SCOR Alixane Daugerová. Odkázala pouze na informaci, podle které společnost také přestala pojišťovat nové uhelné zdroje energie.
Jak se však ukazuje, firmy jako OIL neslouží pouze k zajištění potřebného pojištění uhelného byznysu, ale i k tomu, že do něj peníze vrací zpátky. Zisk OIL z pojišťovacích služeb (takzvaný underwriting profit) v loňském roce dosáhl 266 milionů dolarů (6,2 miliardy korun), celkový zisk se zahrnutím investic vystoupal na 667,5 milionu dolarů (15 miliard korun). Z této částky zajišťovna svým členům vyplatila na dividendách 350 milionů dolarů (7,9 miliardy korun).
Řada světových pojišťoven peníze investovala zpět do uhelného byznysu, jak upozornili ekologičtí aktivisté z organizace Insure Our Future. Například americké pojišťovny do fosilních paliv vložily 582 miliard dolarů, z toho šestinu právě do uhlí.
Návrat k uhlí
ČEZ má v Česku šest uhelných elektráren (provozuje rovněž uhelnou teplárnu Trmice). Patří mezi ně i elektrárna Prunéřov na severu Čech, která je tuzemským největším uhelným zdrojem.
Nového pojišťovatele uhelných elektráren musel polostátní podnik hledat v době, kdy se kvůli válce na Ukrajině mění debata o fosilních palivech. Obavy z nedostatečných energetických zdrojů a rostoucích cen energií totiž drží při životě právě uhelné zdroje. Česká vláda dokonce rozhodla o tom, že těžba černého uhlí na Ostravsku bude pokračovat – skončit přitom měla letos v létě.
Česko z Ruska odebíralo jen minimum uhlí, sedmadvacítka z něj však jako celek dovážela více než polovinu uhlí. Déle v provozu zůstanou uhelné elektrárny například v Nizozemsku, kde ale stále platí finální datum odklonu v roce 2030.
Plány na zavření uhelných elektráren zatím odložila také Bosna a Hercegovina, jediný exportér elektřiny na Balkáně, který chce s pomocí fosilních zdrojů bojovat proti prudkému růstu cen energií. Další země v regionu nyní přemýšlejí také o navýšení těžby uhlí, o které nyní bude v Evropě větší zájem.
Pozdější uzavírání uhelných zdrojů připustil místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. „Platí, že plyn má být přechodným palivem mezi uhlím a obnovitelnými zdroji. Teď ale třeba o trochu déle pojedou uhelné elektrárny a plynu se uvede do provozu méně,“ řekl na začátku dubna serveru Seznam Zprávy. ČEZ v posledních letech některé své uhelné zdroje uzavřel, na přelomu roku ale naopak požádal o prodloužení emisní výjimky pro Prunéřov II.