DNF: ja si v tom nelibuju, ja si jen nemaluju svetly zitrky jako vetsina lidi(nebo neziju v blazene nevedomosti/ignoranci?/ uvedomuju si, co se na planete deje a jaky to bude mit pravdepodobne nasledky), bylo by pekne, kdyby sme se jako civilizace dokazali probrat a vytahnout si vetsinove hlavu z prdele, ale vsude vidim, jak je lidstvo marny, cim vetsi skupina/tlupa/populace, tim mensi sance se na necem rozumne dohodnout v zajmu vyssiho dobra (to bude stat vic penez/nas komfort - na to vam serem)
jo, je tu spousta lidi, co se snazi tohle zmenit, ale podle vseho to je malo neb vetsinovy populaci je to vsechno uplne ukradeny(maji jiny starosti/nedostatek informaci/maji radi svuj zivotni styl/whatever), dokud se to nebude tykat primo jich, tak nezajem, ted se mam dobre zejo a pak uz bude pozde

vedecky fakta mluvi celkem jasne a pristup vetsiny nasi civilizace mluvi taky celkem jasne
zkolabovaly civlizace pred nama neni duvod si myslet, ze sme lepsi, jen ted si to asi protahneme o trosku dyl, nez se zase dame dokupy nebo spis planeta

rad bych videl moderni civilizaci prosperovat a nechovat se k planete jak ke skladce toxickyho odpadu a rozhodovat se na zaklade vedeckych fakt pro dobro vseho a vsech, ale vsichni vidime jak, nam to skvele jde, greed is winning

nazyvej me treba doomsayerem, osobne sem se s tim spis smiril a podle toho k tomu pristupuju :) a porad verim v geoengineering jako last ditch attempt, jakkoliv to dopadne

TADEAS: stop coal oil gas, muhaha, ten je dobrej :)

V Arktidě se děje něco velmi neobvyklého. Na neobvyklé změny upozornil tým biologů. Těmito změnami jsou zárodky rašelinišť, které se začaly objevovat v arktických oblastech, které rychle tají. Díky tomu mohou za polárním kruhem vznikat místa, která budou pohlcovat uhlík z atmosféry.

(...) Není to ještě rašelina v pravém slova smyslu, ale dalo by se říci, že je to výchozí bod pro její vznik. Pokud tento proces, který vytváří proto-rašeliniště, probíhá ve velké míře, může se na severu objevit neočekávaná zásobárna uhlíku, nebo dokonce rostlinné společenstvo, které zmírňuje klimatické změny,“ uvedla vedoucí výzkumu Minna Välirantová z Helsinské univerzity.

Tento rezervoár zatím nebyl zahrnut do žádného modelování ekosystémů a atmosféry, protože se tradičně předpokládalo, že žádná nová rašeliniště nevznikají. Jedná se tak možná o takzvaný zpětnovazební jev, kdy planeta reguluje zvyšující se množství uhlíku v atmosféře tvorbou nových rašelinišť.

Newly initiated carbon stock, organic soil accumulation patterns and main driving factors in the High Arctic Svalbard, Norway | Scientific Reports
https://www.nature.com/articles/s41598-022-08652-9

A potom jeste vyvoj klimatickych diskurzu v Indii

https://climatecommunication.yale.edu/wp-content/uploads/2014/03/Thaker_and_Leiserowitz_2014_Shifting_discourses_of_climate_change_in_India.pdf

Jdu z vlaku, tak si tady odkladam reading list na vecer .]


https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/09644016.2021.1985221

Analysis: Nine key moments that changed China’s mind about climate change - Carbon Brief
https://www.carbonbrief.org/analysis-nine-key-moments-that-changed-chinas-mind-about-climate-change

Sustainability | Free Full-Text | Three Decades of Climate Policymaking in China: A View of Learning | HTML
https://www.mdpi.com/2071-1050/14/4/2202/htm

TUHO: Jo a tohle se vyhrotilo behem prvni zpravy IPCC (FAR), kde Rusove snazili tlacit vyznamne na pilu paleonalogie, ale pres znacnej odpor zapadu. Nasledovalo propojovani zapadnich klimatickych modelu s ruskymy paleklimatologickymi daty. Ale rozpad SSSR prinesl dalsi snizeni financovani a vicemene odchod rusky klimatologie do irelevance.

A trochu jsem si nacital, jak to bylo s tou klimatologii v Rusku, ted se presouvam k Cine.

Rusko pomerne kvalitni klimatogolicky vyzkum zhruba do 1960-1970. Hlavne pod vlivem Michaila Budykov a castecne diky odkazu Vladimira Vernadskyho. Budykov byl nekolik desetileti hlavni autorita v teoretickych modelech klimatickeho systemu. Hlavne diky jeho pionyrsky praci na modelovani prenosu tepla napric globalnim systemem. Kolem 70let, kdy se tema zacina dostavat do vyzkumnyho prostredi, ale SSSR nedokaze konkurovat prvnim globalnim modelum (general circulation models) a postupne zacina byt marginalizovany. Jako odpoved neschopnosti rozbehnout zadnej model (nizka vypocetni sila, malo lidi, zdroje smerovaly primarne do predpovedi pocasi nebo na vojensky projekty), se snazili drzet aspon nejaky tempo s mezinarodnim vyzkumem paleoklimatologickym vyzkumem a tvorbou paleoanalogii). Nicmene paleoanalogie Rusy cim dal tim vic privadelo k myslence, ze oteplovani nebude velkej problem, dokonce ze hlavne chladny Rusko na nem vydela. To se dostalo do konfliktu s vysledky prace zapadnich modelaru a klimatologu, ktery tvrdili, ze kvalita paleoklimatolgoickejch dat neni pro takova tvrzeni dostatecna, plus soucasna situace neni presne ekvivalentni a zaroven se paleoanalogie zamerujou na uz ustaleny klimaticky pomery a nejsou schopny podchytit, ze jim mohly predchazet dost dramaticky skokovy zmeny z prechazeni systemu z jednoho stavu do druhyho.

Modelling the future: climate change research in Russia during the late Cold War and beyond, 1970s–2000 | SpringerLink
https://link.springer.com/article/10.1007/s10584-022-03315-0

PETER_PAN: Z toho, ze tohle je pouze mirny zacatek, toho co nas v nasledujicich dekadach ceka, me svira solidni uzkost.

SHEFIK: vzhledem k tomu, jak si pravidelně i přes varování otravují vzduch ohňostrojema, tak o tom pochybuju

Jak se hromadí organická hmota v půdě | Úroda
https://uroda.cz/jak-se-hromadi-organicka-hmota-v-pude/

Půdy a tedy půdní organická hmota představuje jeden z nejvýznamnějších zásobníků uhlíku v suchozemských ekosystémech, obsahuje přibližně 3–4krát tolik uhlíku, kolik je ho v atmosféře nebo v biomase suchozemských rostlin. Tento zásobník přitom čile vyměňuje uhlík s atmosférou. Do půdy každoročně vstupuje velké množství uhlíku, které rostliny fotosyntézou vážou z atmosféry, zejména formou rostlinného opadu, odumřelých kořenů a kořenových exudátů, a podobné množství uhlíku se uvolňuje formou půdní respirace, tedy rozkladem půdní organické hmoty a její mineralizací na CO2. Celková velikost této výměny je několikanásobně větší než množství CO2 uvolňované antropogenním spalováním fosilních paliv.