TUHO: Jeste neco kontextu ke klimatickym modelum, studene valce a Sovetskemu svazu

Climate models are what governments, experts and societies base their decisions on future climate action on. To show how different models were used to explain climatic changes and to project future climates before the emergence of a global consensus on the validity of general circulation models, this article focuses on the attempt of Soviet climatologists and their government to push for their climate model to be acknowledged by the international climate science community. It argues that Soviet climate sciences as well as their interpretations of the climate of the twenty-first century were products of the Cold War, and that the systematic lack of access to high-speed computers forced Soviet climatologists to use simpler climate reconstructions as analogues, with far-reaching consequences for climate sciences in post-Soviet Russia. By juxtaposing the history of Soviet climate modelling with the early history of the Intergovernmental Panel for Climate Change, which rejected the Soviet model, the article sheds light on the relationship of science and politics. The findings are based on archival and print material as well as on interviews.

Modelling the future: climate change research in Russia during the late Cold War and beyond, 1970s–2000 | SpringerLink
https://link.springer.com/article/10.1007/s10584-022-03315-0

TADEAS: level "nestihnul jsem se naucit na zkousku, musel jsem sedet v hospode"

Jinak tip na cteni na vikend:

The technosphere metabolizes not only energy and materials, but information and knowledge as well. This article first examines the history of knowledge about large-scale, long-term, anthropogenic environmental change. In the 19th and 20th centuries, major systems were built for monitoring both the environment and human activity of all kinds, for modeling geophysical processes such as climate change, and for preserving and refining scientific memory, i.e. data about the planetary past. Despite many failures, these knowledge infrastructures also helped achieve notable successes such as the Limited Test Ban Treaty of 1963, the ozone depletion accords of the 1980s, and the Paris Agreement on climate change of 2015. The article’s second part proposes that knowledge infrastructures for the Anthropocene might not only monitor and model the technosphere’s metabolism of energy, materials and information, but also integrate those techniques with new accounting practices aimed at sustainability. Scientific examples include remarkable recent work on long-term socio-ecological research, and the assessment reports of the Intergovernmental Panel on Climate Change. In terms of practical knowledge, one key to effective accounting may be ‘recycling’ of the vast amounts of ‘waste’ data created by virtually all online systems today. Examples include dramatic environmental efficiency gains by Ikea and United Parcel Service, through improved logistics, self-provision of renewable energy, and feedback from close monitoring of delivery trucks. Blending social ‘data exhaust’ with physical and environmental information, an environmentally focused logistics might trim away excess energy and materials in production, find new ways to re-use or recycle waste, and generate new ideas for eliminating toxic byproducts, greenhouse gas emissions and other metabolites.

https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/2053019616679854

GLOBETROTTER: z mest a vesnic proti proudu reky. Ne z tech primorskejch, ty sou nuceny do cisticek investovat a sou pod lupou kvuli turismu. Kdyby to neudelali, neda se tam koupat zadnej rok.

Kdyz ti vysycha reka, je koncentrace bakterii nevyhnutelne vetsi. Do more se sice dostane min vody, ale vic kontaminovany.

Visegradský jezdec
47 min ·
Ocitli jsme na totální hraně a vyhlásili ústup, což bylo správné rozhodnutí. Nic takového jsem za svou patnáctiletou kariéru nezažil a doufám, že už nezažiju,“ říká velitel dobrovolných hasičů z Hřenska Jan Košík.
Článek věnovaný našim spoluobčanům, kteří už několik dní a noci hasí požár národního parku v okolí Hřenska
Mám za to, že v následujících letech společenská prestiž profesionálních i dobrovolných požárníků ještě poroste a právem.
Díky.
🚒 „Inferno. Blíží se k vám, čekáte, až doběhne, abyste ten oheň sfoukli, ale najednou obrovský válec kouře, který se kolem vás začne motat. Pak vylítne šestimetrová stěna plamenů a vy si uvědomíte, že to nejde uhasit. Kdo neměl dýchací techniku, byl vyřízený. Kluci si vyhrabávali díru do země, aby se mohli nadechnout.“
🚒 ,,„Teď tu dohašujeme ohniska v požářišti. Kropíme, prolíváme půdu a jakmile se nějaké objeví, hned ho likvidujeme,“ popisuje mladý dobrovolník. „V této fázi je nejhorší, že se požár šíří pod zemí, není vidět. Jednou je tam, pak se zas objeví o desítky metrů jinde. Prostě to chce hodně vody,“ shrnuje mladý hasič během pauzy na oběd.
🚒 ,,Kdy se vrátím domů? Nevím, budu tady jak bude potřeba. Ale rád bych to stihl domů do soboty, to se žením."
🚒 „Nejvíc nahnáno jsem měl hned v pondělí,“ vzpomíná na uplynulé dny mezi Hřenskem a Meznou šestatřicetiletý dobrovolný hasič Josef Urban.
„Ústup zahlásil velitel na poslední chvíli. V hlavě jsem měl jediné: Zkontrolovat, aby tam po mně nikdo nezůstal, rychle se spakovat a pryč odtamtud.“

Opustili práci, spí dvě hodiny denně, riskují život. Říká se tomu diagnóza 150 - Seznam Zprávy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-pribehy-hasicu-traktorista-malir-a-ucitelka-zachranuji-narodni-park-210116

Jmenuje se to "The Line".. v tom studiu co to vymysleli se určitě vůbec nekoksuje..

Dyk je to jenom další vlhkej saudskej sen a dopadne jako všechny ty předchozí...