asi jsem tam v tom rozletu nedopsal jeden odstavec, k tomu raketoplánu:
"(to samo osobě se ukázalo jako mylný předpoklad)"
Futurismus je zkrátka plný těhle záludností:
Zeppelíny byly extrapolací zaoceánských parníků do vzduchu: měly bůhvíkolik kormidelníků pro horizontální a vertikální natáčení a spoustu strojníků co pobíhali kolem motorů (což u letadel šlo daleko hůř) a měly zhruba tolik členů posádky, kolik cestujících. Protože to bylo tehdejší sociální paradigma, extrapolace myšlení 19.století - stroje jsou něco, kolem čeho obíhá spousta zaměstnanců a udržují to vchod. Vlaky měly pravda velmi efektivní obsluhu, ale vyžadovali masivní zázemí všech možných výpravčích a posunovačů ve stanicích a i tak je 19.století obložilo všemožnými průvodčími a brzdaři v různých brzdařských budkách. A zeppelín byl mix vlaku s námořním parníkem a obecně jeho smyslem bylo vytvořit spoustu pracovních míst topičů a škrabačů brambor, navigátorů, astrologů, kapitánů, podkapitánů, naddůstojníků, kroutičů různými kroutítky, apod. protože tomu všemu se říká paradigma. A přitom Zeppelín byl nepochybně hi-tech: dodnes jde o konstrukce, jejich měrná hustota na m^2 (myslími bez vodíku) nebyla překonána a představuje smělou výzvu všem obecně chápaným inženýrským standardům na bezpečností rezervy, apod.
Raketoplán byl opakováním chyby zeppelínů ještě po 80 letech: opět šlo o napodobení paradigmatu vojenského dopravního letadla. Byl to jistě krok správným směrem, protože všechny rakety do té doby byly spíš extrapolací dělostřelecké munice, než nějakého dopravního prostředku. Ale současně představoval naprosté nepochopení toho, co je na kosmických letech skutečně nákladné. Resp. ne úplné, ale zkrátka po nahromadění reálných zkušeností z provozu se ukázalo, že to, že to zdálky či v určitých fázích letu vypadá jako letadlo, fakt ke snížení nákladů ani ke zvýšení bezpečnosti nepřispívá. A tak žádné solární elektrárny na oběžné dráze ani po 50 letech nemáme.
Podobný, i když jiný příklad, představuje revoluce osobních počítačů. Ještě v 60tých letech, když se to začalo jevit jako reálná možnost, vlastně nikdo neměl představu, k čemu by sakra lidi domácí počítač měli mít. Ok, možná prohledávání telefonních seznamů, v tom tehdy počítače byly fakt dobré, oproti manipulování s těžkými papírovými kodexy (je tu někdo tak starý, že pamatuje Žluté stránky? z dětství určitě, ne?). A jízdních řádů (až na to, že MHD je na ústupu). Jenže ouha - revoluce osobních počítačů a následně Internetu nás posunula ke světu, kde vůbec žádné telefonní seznamy ve smyslu 60tých let nemáme! (pouze osobní adresáře v mobilech, občas zálohované do cloudu či sdílené s celou firmou ..jenže, to je to: WWW není ekvivalentní náhradou telefonního seznamu, i když obvykle kontakty na nové subjekty, kterým chceme volat, třeba instalatéry, googlíme zatím právě tam... až na to, že mladší generace hledá instalatéry, co já vím, na Facebooku? Na Instagramu? Na Tik-toku? Co já vím kde, já jsem starý... já bych googlil...). Počítače (v mobilech) místo toho začaly hrát podstatnou roli v tom, s jakým okruhem osob se převážně stýkáme, to ano.
Řešení klimatické krize tedy bude představovat podobný nelineární skok jinam (a pro těmito pojmy nepolíbené nelineární neznamená "jiný tvar čáry", typu exponenciální růst, apod.). Typu, že nemusíme topit ve veřejných budovách, protože už ani nepotřebujeme tolik veřejných budov, nepotřebujeme dojíždět do práce, protože spousta těch lidí ani nedělá nic doopravdy produktivního, co by nešlo dělat z domova, apod. (tohle se už reálně děje: v éře po Covidu mají velké korporace problém donutit lidi chodit do kanceláří, protože za pandemie vymyslely postupy, které to ani nevyžadují, apod.)
Tím bych ten flejm za sebe ukončil - celou dobu ostatně pouze zdůraznuju, že už Jára Cimrman přišel na to, že v telefonních budkách nepůjde rozpřáhnout ruce a naznačovat tak, jak jsou věci velké :-)