TADEAS: ještě nějaká shrnutí:
Jitka Martínková, účastnice COP 26 a COP 27 za Klimatickou koalici, řekla: “Zřízení fondu pro ztráty a škody je obecně dobrou zprávou, je ale potřeba vhodně nastavit jeho fungování. V oblasti snižování emisí je ale konference debakl a návrat v čase o rok zpět. Pokud byl po Glasgow cíl 1,5 °C na kapačkách, dnes upadl do kómatu. Velmi špatnou zprávou je hlavně to, že ještě v roce 2022 nedokáží světoví lídři ani pojmenovat příčinu klimatické krize, tedy spalování fosilních paliv. Bez zásadního útlumu nejen uhlí, ale i ropy a plynu v následujících letech není dosažení cíle 1,5 °C možné. Neřešené emise navíc dále prohlubují klimatické škody i finanční náklady s nimi spojené. Svět je tedy opět odkázán hlavně na individuální závazky jednotlivých států, zejména zemí ze skupiny G20. Evropa by si měla dát velký pozor hlavně na nové kontrakty pro dodávky fosilního plynu.”
Miriam Macurová, expertka na klimatickou politiku v Greenpeace ČR, řekla: “Ačkoli byla klimatická konference v Egyptě označována za implementační, či za konferenci o Africe, přinesla jen málo bodů, které by bylo možné implementovat a provést. Je také zřejmé, že výsledky konference jsou diktovány hlasy fosilních a korporátních lobbistů, a nikoli potřebami a voláním těch nejzranitelnějších. Klimatická spravedlnost nebude dosažena bez splnění a zvýšení závazků v oblasti financování a adaptace na změnu klimatu, bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv a bez toho, aby bohaté země zaplatily za ztráty a škody způsobené nejzranitelnějším komunitám.”
Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni a účastník COP27, řekl: „Vytvoření nového fondu, který by měl formou grantů podporovat komunity, které strádající v důsledku klimatické změny nejvíce, je dobrou zprávou. Teď jde o to, aby se to stalo rychle, a aby mechanizmus nebyl nastaven tak, že se k financím reálně dostanou jen ministerstva, banky a agentury OSN, které nejsou v přímé pomoci lidem nejefektivnější,“ dodává.”