E Jacobson
https://twitter.com/EliotJacobson/status/1667510520440844288?s=19

Multiple simultaneous extreme climate anomalies are going on right now:

* Sea surface temperatures.
* Global 2m temperatures.
* Antarctic sea ice extent.
* Rapid El Niño onset.

Ouch

Hydrogen Can Make Global Heating Worse, CICERO Study Shows - CleanTechnica
https://cleantechnica.com/2023/06/11/hydrogen-can-make-global-heating-worse-cicero-study-shows/

Now CICERO is out with a report that says while the use of hydrogen may result in no emissions, leakage from the hydrogen distribution system can be twelve times as destructive to the environment as carbon dioxide.

SHEFIK: ale tak konzum podle mě není o statusovém utrácení... naopak, to statusové utrácení patří k archaičtějším formám společnosti. Konzum je podle mě o tom, že jsi izolován od těch procesů produkce. Že jídlo kupuješ balené a mražené (a vysoce zpracované). Když si žil na venkově, tak si cítil hnůj, viděl si zvířata na pastvině nebo v chlívku. Přišel si s tím do styku. Konzumní společnost tě ale od tohohle oddělí úplně stejně, jako kdyby si byl uvnitř buněčné struktury oddělené membránou. Tvoje smysly (a v podstatě i analytické procesy ve vědomí) jsou izolované: necítíš, neslyšíš, nejsou tam emocionální reakce. Současně taky neumíš (já si možná tak vypěstuju něco na záhoně, ale nepodříznul bych ani slepici). V zásadě se maximálně využívají instinkty nějaké opičí tlupy, kde když je ti předkládána potrava, tak výměnou za to respektuješ autoritu alfa-samce, ani na chvíli neuvažuješ o tom, že bys snad byl schopen nezávislé existence.

Takové to "eat fresh" heslo vlastně rozbijí některé "deep consumerism" struktury lépe, než spousta jiných věcí: nejde tam jen o zdraví, ale jde tam určitě o nějakou psychologii toho, jak se člověk přiblíží tomu procesu.

Obrovský problém toho konzumerismu je, že prostě neumíme, kromě několika úplně vybraných v podstatě manuálních dovedností, ty dovednosti související s primárním sektorem. A ty statusový věci hledáš jen u té samotné spotřeby nebo u majetku, ale ona je pořád zdrojem statusu i ta práce. Problém je, že řidič kamionu, který umí přivézt brambory z druhého konce Evropy (nebo ajfouny vybalené v přístavu z čínského kontejneru), má na venkově nekonečně vyšší sociální status, než místní farmářka, která umí prostě jen vypěstovat ty brambory (ale řidičák na kamion nemá).

Zkrátka nemluvím o žádném konkrétním antikapitalismu, autonomii, nerůstu, nebo tak něco. Mluvím o tom, "how deep the rabbit hole goes"... jak moc jsme v tom globálním systému zaháčkovaní. Třeba já ještě zažil východoevropské pokusy o klony 8bitových počítačů, dokonce i čipů. Pro mladší generaci je tohle podle mě už sci-fi, resp. něco, jako kdyby si někdo pokoušel vyrábět vlastní kovové nástroje v kovárně...

NYRLEM: urcite nekde bude stranka, co vypada jako z minulyho stoleti, kde to bude ... ja sem rychle nasel jen tohle
Current Operational Coral Bleaching SST Charts - Office of Satellite and Product Operations
https://www.ospo.noaa.gov/Products/ocean/cb/sst5km/

Show must go on...

https://9gag.com/gag/a1PLrNY

SHEFIK: no, momentálně nejsme moc bez konzumu schopní vůbec zít... většina zahrádkářů je schopná vypěstovat tak co já vím, 1% svojí celoroční spotřeby? (rybáře jsem nezkoumal :-). Takže ta kritika je abstraktní, nejde se den ze dne sebrat a žít úplně jinak, maximálně můžeme zkoumat, zda neexistují šetrnější formy konzumu (potraviny, co se nevozí přes půl zeměkoule, apod.). Místo poměrně nesmyslně striktně pojaté "samolepky" bio a z hlediska emisní stopy nic neřešícího "fair-trade" bychom potřebovali samolepky "local" (jenže jako na potvoru, brandy jsou globalizované a zrovna "local" se tedy v rámci téhle unifikace branduje blbě).

S těma penězma je to ovšem složitější a ty si mi vždycky přišel jako někdo, kdo se pídí po souvislostech. Nejsem tedy finanční analytik ani expert, ale i moje mikrodnikání mi dovedlo k přemýšlení "jak asi funguje banka" - protože člověk jakmile má nějaký okruh klientů, tak může nějak pracovat s jejich chováním jako se statistikou. Pokud banka vysleduje, že někomu leží peníze pořád na účtě a rozhodně hodlá sahat jen na malý zlomek z nich, může přejít do režimu částečných rezerv a půjčovat ty peníze úplně komu se jí zamane (včetně investorů, kteřá investují jak se jim zamane, tedy ne nutně ekologicky).

Eko-friendly investice mi taky přijdou jako řešení, ale to fakt zahnuje hlavně asi věci, jako koupit les a zajistit, aby se v něm nehospodařilo průmyslovým způsobem, nebo koupit zemědělskou půdu a zajistit, aby tam byla pastvina a ne pole. Striktně vzato ale z hlediska klimatu když koupíš les a zajistíš, aby se nepokácel, tak to pořád neřeší problém, že místo toho někdo pokácí prales na druhém konci světa a poptávku trhu po dřevě uspokojí stejně... je to vlastně neustálá válka všech proti všem...

Je to docela kacířská myšlenka, ale v podstatě je možná řešením ústup od globálního volného obchodu a renesance ochranných klimatických cel v závislosti na vzdálenosti přepravy... neumím si ale představit autoritu, schopnou toto vynutit.

PER2: New high score, yes!

SCHWEPZ: stat si pujcuje typicky od nejake centralni banky, ktera realizuje tu funkci tvorby penez

"Původně jsme se bavili o tom, že "Nejbohatší elita má na svědomí víc emisí než polovina lidstva, tvrdí OSN""

ano, podle vypoctu, kdy se divas na to, kdo rozhoduje o investicnich prostredcich, ktere poukazuji na to, ze se provozuje nejaka infrastruktura, ktera ty emise generuje. a z tech vypoctu, ktere se zas divaji na to, kdo uziva tuto infrastrukturu (a na jejichz potreby se divaji ti, kdo investuji) zase vidis, ze je to ta globalni stredni trida, kvuli jejimz narokum se ta infrastruktura provozuje (ma z toho ten benefit kvality zivota). tj. jedna vec je financni prospech, na to se diva ten vypocet, ktery ty emise prisuzuje tem investorum, na druhe strane je fakticky prospech, ktery je vyjadreny v tech spotrebnich emisich.

tim chci rict, ze z pohledu velkeho investora ten financni prospech sice muze z pohledu vlastnictvi, majetku byt ve prospech jeho-jeji a jejich rodiny, ale ten fakticky prospech musi byt ve prospech velmi siroke skupiny lidi, ktera uziva ty budovane infrastruktury...

to jestli stat nejake prostredky ziska zdanenim bohatstvi nad nejaky limit nebo jestli si penize na investice pujci, je z pohledu infrastruktur a jejich dopad na zmenu klimatu imho jedno.

mnohem dulezitejsi otazka je kam investovat, jako regulovat investovani, jak budovat infrastruktury, aby nedestabilizovaly habitabilitu planety :)

proste se resi kravina jako wealth tax a mixuje se to se zasadnima otazkama infrasturktur :)

... osobne myslim, ze wealth tax asi prijde, ze spravnych pohnutek, s fakticky nespravnym narativem a nebude to vyuzito účelně :)