ekonomicky rust je zalozen na tom, ze lidi chteji zvysovat svou zivotni uroven. zivotni uroven = pocit, nakolik jsou moje potreby naplnovany. pripada mi, ze razantne snizit spotrebu jde dvema zpusoby 1) nejaka totalita kde lidi predevsim resi potreby typu "aby moje dite prezilo a do armady ho odvedli k nejakemu slusnemu pluku", tj. na reseni "spotreby" nemaji moc kapacitu (severni korea ap.). 2) zmenit strukturu a podil materialnich versus nematerialnich potreb. Tj. lidem by se zivotni uroven zvysovala dal, ale predevsim v tech nematerialnich potrebach. Tak jak staty ted dotuji fosil, aby se roztacela kola ekonomiky, musely by staty seriozne dotovat a inovovat sluzby pro nematerialni potreby.

za sociku, kdyz byla omezena spotreba, kazdy druhy byl zahradkar, kutil, zpival v cimbalce, trenoval decka ve fotbale. tak nejak trochu podobne = ucinit pro lidi ZAZITKY snadno dostupnymi a atraktivnimi, aby jim nevadilo, ze nemuzou az tolik spotrebovavat.

Ad sex, prijde mi ze sex je pro hodne lidi hluboka fajn nematerialni potreba, kterou se da travit spouta casu :) , ale velky procento lidi neni spokojenych se svym sex zivotem. Konkretni napady na sex revoluci nemam, mozna od-problematizovat sex work, hodne investovat do celozivotni sex vychovy. plus by se muselo neco udelat s tou materialni soutezi o partnerky (musim vydelat na lambo, protoze status je klicova vec na sexualnim trhu). Nevim, beru to jako jednu z potreb, ktera kdyby se nejak pozvedla, hodne by to pomohlo.

Celkove: pripada mi ze proponenti nerustu uz to prave jedou jako ten Koubskym zminovany duchovni smer, tj. oni to delaji nebo by delali dobrovolne, ciste proto, ze je to spravne a zachranuje to planetu. Vetsina lidi ale nejsou minimalisti. Chteji zvysovat svou zivotni uroven, chteji si naplnovat potreby. Tak se ptam - da se struktura potreb prepracovat, aby lidi teda "netrpeli", ze nemaji SUV a bazen? Obycejni lidi. IMHO by to slo, protoze potreby jsou asi hlavne diktovane srovnavanim se se sousedem = kdyz vsichni chodi na masaz, chci taky. Kdyz vsichni maji kazdy dva roky novou telku, chci taky. Ale nevim.

GLOBETROTTER: ja bych nechal tetovat leda sveho avatara v Meta .. tak mne napada, jestli plan YMLADRIS vlastne nevede k tomu, ze kdyz si vybryndas klimaticke kredity na volovinach, skoncich stejne v Meta, coz by mohla byt velmi optimalizovana nizkozatezova sluzba.

NYRLEM: bakterie se mnozi logisticky, ne geometricky. Neomezene by se sirili, kdyby zili pruvanu zivin. Typicky ziji v postredi, ktere prils pomalu doplnuje ziviny zpatky do okoli bakterie. Vyjimkou jsou samozrejmne bakterie zijici v cevach a rekach. Bakterie zijici na povrchu musi mit jine strategie, a to i ty zijici v pruvanu maji organely, ktere jeste zrychluji proudeni v jejich okoli. Logisticky rust je vzdy pomalejsi nez exponenciela, protoze je v nem vzdy zohledneno to, ze cim vetsi populace je, tim vetsi musi byt prisun zivin, a to neplati nikdy.
Ze se batkerie mnozi geometricky se rika detem na zakladni skole, protoze logisticky rust ma jeste slozitejsi rovnici. Na druhou stranu je Logisticka funkce trivnialnim prikladem reseni diferencialni trivialni diferencialni rovnice, takze vidis, ze se to uci v prvniych rocnich, na kterekoli prirodovedne fakulte, no mozna i na gymnaziich.

Představuju si to tak, že pokud by se spotřeba měla zalimitovat dle planetary boundaries, bude potřeba spoustu věcí zakázat. Asi dát obyvatelstvu nějaké energetické kredity, když vyčerpas, je těžké kupovat energii/materiály/těžit ekosystém dál. Něco jako v ČSSR bylo náročné získat povolení vycestovat a devizový příslib (nešlo si koupit valuty jen tak). Z toho lidem jebne. Tak zkoumám, co by obyvatelstvo mohlo a muselo zažívat naopak nového, aby zvládlo konec bazénů Fast fashion, dieselů, suv, velkochovů atd

YMLADRIS: materialove naricny je i presun na Vysocinu, tedy za sluzbami.

YMLADRIS: jenze tohle neni definice nerustu

NYRLEM: spíš co tam máš ty dál

TADEAS:

Johan Rockström | Planetary boundaries: scientific advances | Frontiers Forum Live 2023
https://youtu.be/7KfWGAjJAsM

YMLADRIS: Natáčeli jsme teď podcast s Petrem Sklenářem, hlavním ekonomem J&T Banky a nejlepším makroekonomem v ČR a říkal, že se nerůstem regulérně zabývají a studují ho (samozřejmě, že především proto, aby v něm našli obchodní příležitosti, ale stejně....)