• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    :)

    Klimatická zmena je existenciálna hrozba a na
    https://e.dennikn.sk/minuta/3664712

    Klimatická zmena je existenciálna hrozba a na jej riešenie neostáva veľa času, vyhlásila eurokomisárska pre energetiku Kadri Simsonová na konferencii v Bratislave. Pár minút pred ňou slovenský premiér Robert Fico spochybnil klimatické ciele EÚ.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    A Culkova
    https://www.facebook.com/1494582298/posts/10222539738750927/

    Občanské shromáždění jsou pozadavkem Stavky za klima! Mam radost i pres totalne zablokovana zada a zdeseni nad tim jak snadno se vzdavame etickych principu a akceptujeme systemove nasili.

    Stavka za klima

    Vyzýváme proto všechny, kteří jen trochu můžou, aby se angažovali a začali se zasazovat o změnu ve svém okolí, ať už ve škole, na pracovišti nebo v místě bydliště. Jedině společným úsilím dosáhneme demokratičtější budoucnosti, o které budeme moci rozhodovat všichni a z níž budeme mít společný prospěch.

    Požadujeme také tyto konkrétní kroky:

    Schválit klimatický zákon. Ten umožní právní vymahatelnost klimatických závazků vlády a zajistí kontinuitu české klimatické politiky.

    Začít používat nástroje participativní demokracie ve formě občanských shromáždění. Ty dávají všem skupinám ve společnosti rovný hlas a možnost podílet se na politických rozhodnutích.

    Začít řídit ekonomiku i společnost podle jiného indikátoru, než je růst HDP. Jde o zastaralý ukazatel, který nebere v potaz planetární limity, naplňování základních lidských potřeb ani distribuci bohatství ve společnosti.
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    PALEONTOLOG: ja z toho mam zmatek vzdy kdyz zacnou michat pollution, emissions a carbon dioxine equivalent dohromady .. u prvniho nevim, co vsechno tam pocitaji (jak male cestecky meri), u druheho vubec nevim co je zajima a u tretiho nevim, jak pocitaji vodni pary :D
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    SEJDA: kouknul jsem na to CO2 a totalEU za 2021 je 3,5mld tun, z toho 28% je z dopravy, mě ten nadpis teda nesedí

    In 2020, lawn equipment in the U.S.
    emitted more than 30 million tons of carbon dioxide –
    an amount greater than all the carbon dioxideequivalent greenhouse gas emissions from the city of
    Los Angeles in 2021.51
    California led all states in carbon
    dioxide emissions from lawn equipment, emitting
    as much pollution as 850,000 cars produce over the
    course of a year.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: televize znicila kulturu protoze lidi prestali potrebovat chodit do hospody a bavit se s mistnimi, takze je ti jedno kolik bordelu je na ulicich kolik bezdaku pod mostem atd

    normalni clovek je schopen udrzovat vztahy se 150 lidmi nebo jak to. je moc lidi, lidi te obecne obtezuji, ne ze bys chtel pro ne dobro

    spousta duvodu proste
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS: nejsem si jisty, jestli vetsina spolecnosti chtela byt drive dobrym clovekem / byla dobrym clovekem :) v historii lidstva to moc nevidim, ale dejme tomu.

    Pokud vidis posun k individualismu a zanedbavani tech kolektivnich hodnot, pak je asi na miste ptat se proc se to tak deje (kdo predava tyhle hodnoty a proc) a jak to smerovat od 'musime' (kvuli klimatu/vyssimu dobru) k 'chceme' (protoze to dava smysl, protoze nezajem ma dopad i na me, ....)
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    SHEFIK: k tomu upadku "moralky" jsem videla nejakou studii/pozorovani, ze v nedavne minulosti prave doslo ve spolecnosti k posunu. Ze driv byla vyznamnejsi hodnota neco jako "byt dobry clovek / vazeny obcan" mineno postaveni v komunite skrz to jaky dopady ma tvoje chovani na komunitu, ale ted se hodne prosadilo neco jako "nasledovat svoje invidualni volby / delat si co chci / co mi dava smysl" coz neni tak navazany na tu sdilenou kolektivni "moralku". proklik uz asi nenajdu, bylo to US based, ale predpokladam vsude na Zapade. pokud by tento trend pokracoval, tak prave nejde moc cekat, ze by se lidi obraceli k "moralce" (kolektivnim hodnotam), biliardari ze by meli pocit ze kolektiv lepe prerozdeli jejich dane, stredni trida ze se ma citit zodpovedna za commons atd.

    (plus ten neoliberalismus bere jako moralni ten individualismus a rust, protoze jsou presvedceni, ze NAKONEC je to net benefit pro vsechny. marc adresseen ti repostne, ze je spousta dat kolem toho, ze degrowth/deceleration/to co dle nich zkousi EU je immoral. takze ani v definici se lidi neshodnou)

    TADEAS: v krizi se system governmentu urcite zmeni. vsadila bych si na vyssi totalitu (tak jak ve valecnem stavu nejsou volby a tak jak ve valecnem stavu i anarchisticke spolecnosti volily valecneho nacelnika, ktereho kazdy musel poslouchat). pak je otazka zda ty totalitnejsi governmenty budou povazovat za zasadni drzet ty planetary boundaries, nebo po sobe zacnou spis hazet vodikovky s oduvodnenim ze o miliardu min indu = o miliardu min hladovych krku
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    mnamky

    Emise nebezpečných látek z českých uhelných elektráren jsou vyšší než před dvěma lety
    https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/chvaletice-chrli-rtut-a-arsen-emise-nebezpecnych-latek-jsou-vyssi-nez-pred-dvema-lety
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    YMLADRIS: chapu, mas preferovane paradigma, vidis nejak moznosti, na to v zasade upozornoval ten clanek

    jinak asi zalezi na srrukture te ktere spolecnosti, ale v principu asi lze rict, ze to spolecenstvi si vymysli veci jako "vlada" nebo "obcanske shromazdeni" zadna ta instituce neni nejak absolutni. ty funkce se pak muzku zmenit v prubehu nejakych krizi

    The EU Just Kicked Off Its Biggest Climate Experiment Yet | WIRED
    https://www.wired.com/story/eu-carbon-tax/
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    YMLADRIS:, TADEAS: "system je vzdycky tak dobry, jako lide, kteri ho obsluhuji" - profesorka Systemoveho inzenyrstvi

    Pokud nekdo stoji mimo demokracii, je to selhani lidi, ne systemu jako takoveho.

    Je na vyber bud vytvorit plne definovane prostredi, kde je zakonem vsecko dano. Totalita. Pokud bude v zajmu klimatu, muzeme ji treba nazyvat treba White hat totalitou, a osravedlnit ji dobrem lidstva. V totalite se ale moc lidem dobre zit nebude. + mj. vime, ze i rezimy s mensi volnosti a sebelepsi myslenkou take selhavaji na lidech (vsechno je vsech / komunismus)

    Pak mas demokracii, kde mas velkou volnost v rozhodovani a nejaky zakonny ramec pro ochranu spolecnosti i jednotlivce. Neni dokonaly, pac svet neni staticky, ale funguje lepe nez co jsme kdy meli drive, prave kvuli te volnosti.

    Zbytek problemu je moralni kompas individualnich lidi, souvisici s evoluci kultury dane spolecnosti a jejim bohatstvim. Tzn. veskere protisystemove apely jsou v podstate jen apely na moralni kompas lidi.

    Vsechno mezi demokracii a totalitou jsou jen ruzne odstiny sedi, ktere nevyresi podstatu problemu - moralku jednotlivcu. Proste a jednoduse zodpovednost za nase chovani nemuze nikdy byt jen vlastnost systemu, ale musi byt i nase, jelikoz jsme jeho soucasti. Problemem je, ze vetsina lidi na planete si tohle neuvedomuje. Uz treba jen proto, ze jim to nikdo ani nenaznacil/nevysvetlil.
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    YMLADRIS:jenom drobnost, vláda zákony jaksi pouze navrhuje, schvalují je poslanci. A celý je to poměrně zajímavý proces no.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    TADEAS: já nevidím jak by vlády mohly zavést občanská shromáždění, pokud by byla reálná obava, že ta shromáždění odhlasuji něco zásadního (uhlíkovou daň). Nevidím rozdíl mezi zavedením uhlíkové daně nebo občanského shromáždění co by zavedlo uhlíkovou daň. Obojí mi připadá stejně neproveditelné, protože ti aktéři, kteří stojí mimo demokracii, to nepřipustí.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    YMLADRIS: tak to rekapitulujes ten status quo pro urcitou cast sveta, kde se o necem hlasuje. dejme tomu ty obcansky shromazdeni jsou nejakej mocenskej reshuffle, co je neprosaditelne byt neprosaditelne nemusi, protoze se to neprosadi tim stylem jak si ted predstavujeme (odhlasovanim)

    co se tyce ty postsocialisticky zkusenosti, me se libi jak tam ilustruje jak se to furt nepovzneslo na nejakou reflektovanejsi uroven, ktera by treba do toho diskursu jinyho paradigmatu napr nerustu mohla neco prispet, misto aby se to potacelo v kneejerk reakcich socialismus-kapitalismus, trzni svoboda netrzni totalita, atp
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Simon Michaux A walk in the light green an unconventional solution set
    https://youtu.be/QqEjHZZiqAg?si=S24mXqTObVoxIfGO
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    TADEAS: tady to mi prijde klicovy

    Podobně autoritativně vyznívá závěrečná poznámka v textu Petra Koubského o bezvýchodné situaci veškeré klimatické politiky: „Bez uskrovnění je k ničemu, s ním je neprosaditelná.“ Jenže demokratická a fungující politika klimatu a dalších planetárních mezí je právě to, o co usilují studia udržitelnosti. Celý obor by tedy z definice měl být odsouzen k neúspěchu. Lidé, kteří mu zasvětili své kariéry, tedy tuto marnost buď dosud neprohlédli, nebo staví své předpoklady na jiných představách světa.

    analogii bych videla v tom, ze driv se zilo paradigma treba krestanstvi a dlouho se verilo, ze situace se bude zlepsovat, ze lidi budou milovat sve blizni, staci postupne odstranit prekazky. Pak se ukazalo, ze ideal boha a jeho uceni v teto podobe neni funkcni a ted uz se neveri, ze krestanstvi jako takove muze nejak pohnout svetem. podobne driv se verilo na demokracii a na evidence-based rozhodovani o velkych vecech (co OSN spolecne zakaze a pod). ted to ale vypada, ze demokracie pro urcitou vrstvu akteru neplati. a to jsou zrovna ti, kteri maji nejvetsi podil na moci a nemaji zatim zadne incentivy proc se zalimitovat do planetary boundaries

    takze ano, takova ta normalni predstava o prosazeni planetary boundaries (lidi to odhlasuji a vlady to implementuji) je zalozena na jinych predstavach sveta. podle me to koubsky vystihuje dobre. on se tomu nevysmiva, sam by asi rad mel nejake vychodisko
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Andreas Malm: "Overshoot: Climate Politics When It's Too Late"
    https://youtu.be/gl-iLt6KdhU?si=iFA1x93-_wCYVKkg
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    TADEAS:

    Už Kuhn tvrdil, že jednotlivá paradigmata jsou nesouměřitelná, protože nemluví stejnými jazyky a nelze je snadno porovnat. I velmi pečlivě rešeršované a poctivě uchopené články v české debatě o zelené transformaci, jako jsou ty od Petra Koubského nebo Davida Wagnera, trpí neschopností myslet napříč paradigmaty. Mým cílem není ukázat, že nerůst nebo naopak zelený růst jsou lepšími paradigmaty, ale spíše obhájit udržitelnost jako autonomní a vnitřně konzistentní disciplínu, která na rozdíl od některých svých kritiků pracuje s vědeckými pokroky posledních dekád.

    Zajímavé jsou v tomto ohledu letošní výroky Václava Smila o dekarbonizaci, ekonomickém rozvoji a jaderné energii. „Já mívám v těch věcech pravdu, protože vidím jasná čísla. Nemám žádnou ideologii, nejsem nikomu zavázaný. Je snadné vidět svět, když člověk vidí fakta. Většina lidí nechce slyšet fakta,“ říká jeden z nejvlivnějších vědců světa.

    V průběhu rozhovoru pak opakovaně zdůrazňuje komplexitu a nepředvídatelnost klimatického systému a návazných dopadů na společnost. Ovšem situace je podle něj bezvýchodná: dekarbonizační plány na třicet nebo čtyřicet let dopředu nelze brát vážně, hnojivo a ocel bez fosilní energie nebudou, jádro nevychází dobře ekonomicky. Aby toho nebylo málo, největší překážkou dekarbonizace podle něj není globální Sever, ale Jih: „Množství CO2 v atmosféře bude stoupat rok po roce, pokud nezastavíte rozvoj [chudých] zemí a nenecháte je v bídě.“

    Smil, který ze svých výpočtů ještě před pár lety dovozoval, že růst musí skončit, se nyní posunul k tezi, že růst skončit nemůže, a musí se tedy oteplit. Jak na to přišel? Co se změnilo? Změnil hodnotové předpoklady, zaměřil se na výpočet jiných dat, vzal v úvahu další faktory, přijal jiná společenskovědní paradigmata? Nevíme — a z jeho knih se to nedozvíme.

    ...

    Osvícensky si vědu představuje i Dominik Stroukal, když píše, že jen „pokud někdo ignoruje všechno, co věda za poslední staletí zjistila o co nejlepší organizaci ekonomických mezilidských vztahů, může věřit, že k tomu všemu povede násilná socializace ekonomiky“.

    Stroukal je anarchokapitalista, v jeho paradigmatu je za násilnou socializaci ekonomiky považován i výběr daní. Představa jakési královny společenských věd, která se několik století zabývala ideálním uspořádáním společnosti, až ho díky ní nyní máme k dispozici, je příjemná, ale zjevně neslučitelná s dnešní realitou a polykrizemi, jimž čelíme.

    Podobně autoritativně vyznívá závěrečná poznámka v textu Petra Koubského o bezvýchodné situaci veškeré klimatické politiky: „Bez uskrovnění je k ničemu, s ním je neprosaditelná.“ Jenže demokratická a fungující politika klimatu a dalších planetárních mezí je právě to, o co usilují studia udržitelnosti. Celý obor by tedy z definice měl být odsouzen k neúspěchu. Lidé, kteří mu zasvětili své kariéry, tedy tuto marnost buď dosud neprohlédli, nebo staví své předpoklady na jiných představách světa.

    ...

    Na konkrétnějším příkladu téhož dilematu staví i text Davida Wagnera. Wagner rozebírá dilema mezi dobrovolným snížením spotřeby, které už nyní přinášejí různá hnutí, a jeho vynucením ze strany státu. Uvádí příklad spotřeby masa a jeho klimatické stopy — i když téma výrazně rezonuje společností a flexi- a vegetariánské hnutí sílí, celková evropská spotřeba masa spíše stagnuje nebo dokonce roste.

    Na jedné straně prý stojí pomalé nekoordinované změny, které mohou těžko adekvátně reagovat na současné naléhavé krize, na druhé „totalita“ zákazů a přídělů. Wagner zde na budoucnost aplikuje přežilé schéma dvacátého století, jež představuje boj mezi individualismem a nuceným kolektivismem. Nevidí prostor mezi extrémními pozicemi: mezi pokračováním současného stavu — kdy vlády stojí v lepším případě nečinně opodál, v horším případě objednávají marketingové kampaně za spotřebu masa —, anebo totalitou.

    ...

    Past „totality“ se podle publicistů, kteří s oblibou sahají po metaforách zmaru a útlaku, skrývá v přijetí pravidel nebo limitů na celospolečenské úrovni. Martin Veselovský se tak dlouho ptá na vazby mezi socialistickým Československem a nerůstovou společností, až si nakonec sám odpoví: „Jaké je pojítko mezi, řekněme socialismem, který může být ve vašem podání prostě vlastně nazýván společností nerůstu?“

    Wagner si pro ilustraci dopadů nedostatku v bezrůstové společnosti pomáhá přirovnáním k vězeňským táborům a čtvrt století trvající stagnaci HDP v Itálii. Koubský poznamenává, že stagnace přináší nezaměstnanost a garance pracovních míst navrhovaná nerůstovým hnutím vedla k ekonomickému krachu Sovětského svazu.

    Že společnosti mohou ve vztahu ke svým životním zájmům fungovat samoregulačně i bez útlaku, dohledu a násilí, stojí mimo jejich představivost. Naštěstí máme k dispozici rozsáhlou literaturu o obecním vlastnictví (commons), která staví na hlavu představu věčně nenasytného homo economicus, jehož sebedestruktivní sobectví zastaví jedině násilí.

    Koncepce zeleného růstu přejímá důraz klasického pojetí udržitelnosti na participativní vládnutí a rozhodování lidí o svém okolí. Teorie a praxe nerůstu pak přináší návrhy na nová demokratická fóra, která by takové diskuze zprostředkovávala v duchu post-normální vědy.

    Příkladem mohou být občanská shromáždění, která skutečně přinášejí velmi slibné výsledky. Podobné způsoby rozhodování trpí mnohem menším demokratickým deficitem než úprava tržních parametrů kontrolovaná úzkou skupinou politických a ekonomických elit. Nic naplat, optikou současného paradigmatu se neoliberalismus jeví jako demokracie a participativní vládnutí nebo radikálně demokratické rozhodování o mezích trhu jako „totalita“.

    ...

    Velká otázka k diskuzi pak je, jestli tvrzení platí ekonomicky — může ekonomika zajistit důstojný život, základní potřeby a udržitelnost a přitom nezkrachovat? Neoklasické ekonomické paradigma nedává moc nadějí, ale nenamlouvejme si, že jde o nějakou věčnou a neměnnou pravdu o lidském druhu. Pořád mluvíme o konkrétní ekonomické teorii, která je nyní navíc pod palbou z různých stran.

    Martin Veselovský pak uvedl svého hosta Tadeáše Žďárského rovnou jako „zastánce ideologie nerůstu“. Podobně vědecký redaktor Deníku N Koubský opakovaně označuje nerůst za ideologii a zdůrazňuje, že „[p]ravdu o světě nám mnohem častěji řeknou data než ideologie — ať je jakákoli.“

    Ideologií pak pravděpodobně míní určité hodnotové založení, ale není vyloučeno, že se jedná jen o pejorativní slovo pro paradigma. Tyto kategorie nelze ve společenskovědním výzkumu úplně snadno odlišit, data jsou definována a sbírána na základě paradigmatických předpokladů. Současně by pak v tomto smyslu byly ideologií i udržitelnost, zelený růst, zelená transformace a vůbec všechny společenské rámce.

    Odideologizovaná data pro hledání pravdy a rozhodování o transformaci poskytuje malý počet stárnoucích přírodovědců, jako je Smil. Na takovém zdroji lze ale těžko založit nějakou politiku, čehož jsou ostatně dokladem Smilova eklektická doporučení — nahradit uhlí plynem, zakázat SUV a urychlit rozvoj elektroaut, omezit neefektivní využívání energie a vyčkávat.

    ...

    Koubskému tak záleží na tom, aby udělal dostatečně tlustou čáru mezi vědou a ideologií, že vykáže udržitelnost do tradičně iracionální sféry spirituality. Je to ale právě Koubský a ostatní citovaní publicisté, kdo by potřeboval spirituální vzpruhu. Popisují totiž svět, v němž nerůst nabízí radikální, ovšem nefunkční řešení, ale o mnoho lepší podle nich není ani pokračování současného trendu beze změn. Smil opakovaně zpochybňuje uhlíkovou neutralitu do roku 2050, Koubský rovnou tipuje konec století.

    Navzdory zdůrazňované komplexitě a nepředvídatelnosti systémů mají zmínění pánové velmi jasnou představu, co je a není možné, miliony lidí, které by takové zpoždění stálo život, nejsou v jejich kalkulacích nijak zmíněny. Nezaujatost se v takovém kontextu snadno stává cynismem. Věda podle nich z různých konců objasňuje, proč je náraz nevyhnutelný a mají na to skutečně množství dat zarámovaných historickými paralelami a předpoklady zastaralých společenskovědních škol.

    ...

    Analýza pákových bodů dobře ukazuje, že pro úpravu komplexních systémů se musíme ptát na hluboké otázky po funkcích, cílech a smyslu a zpochybňovat dříve zažité paradigmatické rámce — sama tato diskuze může přinést citelnější výsledky než roky politických bojů o sazby daní nebo dotací.

    Možná největší posun spočívá v uvědomění si vlastních možností a moci svět měnit. Cynické pseudovědecké předpovědi zkázy, kterou máme údajně doloženou naším poznáním „přirozenosti“ lidí a světa, můžeme přejít s klidem. Nějaká míra klimatických změn a jejich důsledky jsou nevyhnutelné, ale to neznamená, že je náš osud předurčen — budoucnost lidské společnosti bude taková, jakou si ji představíme, vymyslíme, dohodneme a vytvoříme.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Just Stop Oil protesters smash glass on painting at National Gallery | UK news | The Guardian
    https://www.theguardian.com/uk-news/2023/nov/06/just-stop-oil-protesters-smash-glass-painting-national-gallery
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    SCHWEPZ: vice emisi neznamena vice sklenikovych plynu .. ale shame on them :)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    Americké sekačky na trávu a fukary vytvářejí víc emisí než auta v celé Evropě — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3625904-americke-sekacky-na-travu-a-fukary-vytvareji-vic-emisi-nez-auta-v-cele-evrope?

    https://publicinterestnetwork.org/wp-content/uploads/2023/10/Lawn_Care_Goes_Electric_Oct23.pdf

    Sekačky na trávu, fukary na listí a další drobná technika, kterou si Američané udržují okrásné trávníky, jsou z hlediska životního prostředí pohromou.
    Konstatuje to nová zpráva, která analyzovala data za rok 2020 z Agentury pro ochranu životního prostředí.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam