Průměrná teplota na Antarktidě se zvýšila za rok o čtyři stupně. Nejjižnější kontinent se mění před očima — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3631907-prumerna-teplota-na-antarktide-se-zvysila-za-rok-o-ctyri-stupne-nejjiznejsi-kontinent

V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

Dodal, že při odledňování dochází k výraznému vysychání místních půd, a dokonce dochází k odumírání mechových stanovišť, které dlouhodobě velmi dobře vegetovaly. „S tou klimatickou změnou ale najednou nemají dostatek vláhy,“ poznamenal.

Soviet and Russian perspectives on geoengineering and climate management

Soviet science contributed significantly to our understanding of anthropogenic climate change and, as part of this, played a central role in the emerging science underpinning climate modification and geoengineering initiatives. A key focus of discussion was the use of stratospheric aerosols linked to the innovative ideas of Mikhail Budyko and colleagues. This work had its origins in what has been termed the theory of aerosol climatic catastrophe, which gained prominence in the Soviet context during the early 1970s. Following the breakup of the Soviet Union, the ideas of Budyko concerning the use of stratospheric aerosols were advanced by Yuri Izrael and his collaborators. The associated body of work gained traction during the 2000s and engendered a wider debate concerning the efficacy of geoengineering solutions amongst Russia's climate scientists. The legacies of this scientific discussion are also evident in recent high-level international debates such as those linked to the activities of the IPCC. While significant geopolitical obstacles remain in the way of an international agreement linked to the possible deployment of geoengineering measures, interest continues to grow. The maturity of Russian science in the area of geoengineering and climate modification ensures that it remains an important voice within the broader scientific debate. At the same time, the progressive isolation of Russian science from the international scene due to wider geopolitical events risks deflecting attention away from contemporary popular and political debate in this area and alienating this rich scientific tradition at a critical juncture.

https://wires.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/wcc.829

First transatlantic flight using 100% sustainable jet fuel to take off | Airline emissions | The Guardian
https://www.theguardian.com/business/2023/nov/28/transatlantic-flight-sustainable-jet-fuel-virgin-atlantic-saf

Z londýnského letiště Heathrow v úterý odstartovalo letadlo společnosti Virgin Atlantic, které na cestě přes Atlantský oceán poprvé pohání jen udržitelné letecké palivo (SAF). Let, který je podporován z vládních prostředků, považují aerolinky za ukázku toho, že ekologičtější způsob létání je možný.

Virgin Atlantic jet takes off for maiden transatlantic flight on low-carbon fuel | Reuters
https://www.reuters.com/sustainability/virgin-atlantic-jet-lift-off-maiden-transatlantic-flight-low-carbon-fuel-2023-11-28/

China’s coal addiction puts spotlight on its climate ambitions before Cop28 | China | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/2023/nov/27/china-coal-addiction-spotlight-climate-ambitions-cop28

China's Coal Pledge: Will New Plants Jeopardize the Paris Agreement to Limit Global Warming?
https://foreignpolicy.com/2023/11/12/china-coal-climate-change-carbon-emissions-pledge-plants-apec/

Už za pár dnů vypukne celosvětová klimatická konference COP 28, na které se počítá i s účastí Číny. Ta se ovšem řadí k největším světovým emitentům skleníkových plynů a nic se na tom, zdá se, nezmění ani do budoucna. V nejbližších letech totiž země plánuje postavit hned několik nových uhelných elektráren. I tak mnozí doufají, že se klimatické konferenci OSN podaří položit další základy globální klimatické dohody.

Klimatické cíle Číny nejsou z evropského úhlu pohledu příliš ambiciózní. Uhlíkové neutrality plánuje tato ekonomika dosáhnout až v roce 2060. Odborníci navíc čekají, že v letošním roce vypustí do ovzduší rekordní množství emisí. Zlom by mohl nastat až v letech 2026 až 2030, do té doby ale v plánovaných projektech uhelných elektráren nechce polevit.

Poslední významný klimaticky průlom za účasti Číny nastal na konferenci v Glasgowě v roce 2021. Tehdy prezident Si Ťin-pching prohlásil, že emise oxidu uhličitého v Číně dosáhnou vrcholu do roku 2030 a dodal, že bude přísně kontrolovat veškeré projekty, které se zaměřují na výrobu energie z uhlí.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cina-uhli-energie-vyroba-klima-konference-osn-zdroje.A231127_150656_eko-zahranicni_jla?

Kdybyste mi nekdo chtel koupit darek k vanocum, mam tip .))

The Atmospheric General Circulation 1st Edition
by John M. Wallace (Author), David S. Battisti (Author), David W. J. Thompson (Author), & 1 more

An engaging, comprehensive, richly illustrated textbook about the atmospheric general circulation, written by leading researchers in the field. The book elucidates the pervasive role of atmospheric dynamics in the Earth System, interprets the structure and evolution of atmospheric motions across a range of space and time scales in terms of fundamental theoretical principles, and includes relevant historical background and tutorials on research methodology. The book includes over 300 exercises and is accompanied by extensive online resources, including solutions manuals, an animations library, and an introduction to online visualization and analysis tools. This textbook is suitable as a textbook for advanced undergraduate and graduate level courses in atmospheric sciences and geosciences curricula and as a reference textbook for researchers.

https://www.amazon.com/dp/1108474241/ref=sspa_dk_detail_0?psc=1&pd_rd_i=1108474241&pd_rd_w=7vrE5&content-id=amzn1.sym.eb7c1ac5-7c51-4df5-ba34-ca810f1f119a&pf_rd_p=eb7c1ac5-7c51-4df5-ba34-ca810f1f119a&pf_rd_r=RCATQ5XBEEX26CW2QC2S&pd_rd_wg=mQdnT&pd_rd_r=e8db31b9-410b-4c1d-bf28-8ef56f6e785b&s=books&sp_csd=d2lkZ2V0TmFtZT1zcF9kZXRhaWw

onward&forward


Success of Geert Wilders’ far-right PVV raises fears for Dutch climate policies | Netherlands | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/2023/nov/26/geert-wilders-far-right-pvv-dutch-climate-policy

The party wants to extract more oil and gas from the North Sea and stop building wind turbines and solar farms. It also wants to abolish the Dutch climate law and leave the Paris agreement on climate change.

Its manifesto says that the climate has always changed and that the Netherlands – 26% of which lies below sea level – can adapt to further changes. “We will stop the hysterical reduction of CO2 , with which we, as a small country, mistakenly think we can save the climate.”

The Dutch are among the biggest polluters in the world, and also in Europe. Per person, the Netherlands pumped more planet-heating gas into the atmosphere in 2021 than all other EU member states bar Estonia, the Czech Republic, Ireland and Luxembourg.

Chances are high that current structures of governance will not succeed

COP28 Is Humanity's Last Clear Chance To Avoid A Climate Catastrophe — UN Chief - CleanTechnica
https://cleantechnica.com/2023/11/25/cop-28-is-humanitys-last-clear-chance-to-avoid-a-climate-catastrophe-un-chief/

Nejmenší částice vzduchu mírně brzdí klimatickou změnu. Ve městech ale ničí zdraví | Plus
https://plus.rozhlas.cz/nejmensi-castice-vzduchu-mirne-brzdi-klimatickou-zmenu-ve-mestech-ale-nici-9120382

Rev. Mod. Phys. 95, 045002 (2023) - Atmospheric nanoparticle growth
https://journals.aps.org/rmp/abstract/10.1103/RevModPhys.95.045002

Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů a můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování aerosolů by mohla pomoci zpřesnit klimatické modely.

Částice, které tvoří základ aerosolů, vznikají v řadě různých chemických reakcí, až se z nich stanou kondenzační jádra, která dají vznik oblakům. Zatím nebyly dostatečně popsány. Jsou velmi těkavé, na vzduchu oxidují, snadno k sobě přilnou, s vodou vytvářejí mlhu nebo hustší mraky. Článek o nich vyšel v časopise Review of Modern Physics. „Ty nejmenší dosahují velikosti jen desítek nanometrů, obtížně se měří,“ upozorňuje odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml.

Katja Doose (2021): A global problem in a divided world: climate
change research during the late Cold War, 1972–1991, Cold War History, DOI:
10.1080/14682745.2021.1885377

This article argues that global environmental changes provided a
fruitful ground for scientific collaboration during the Cold War.
Taking the climate research cooperation of the 1972 US-USSR
Agreement on Environmental Protection as a lens, this article shows
how both superpowers, initially involved in weather warfare against
each other, soon cooperated to tackle the rising problem of climate
change. The study reveals that while the cooperation was foremost a
scientific undertaking driven by the need for data it nevertheless
constantly oscillated between scientific collaboration to advance
one’s own research agenda and the political tensions of the Cold
War rivalry.

https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14682745.2021.1885377