TUHO: No, ne uplne to sem patri, ale obrovskym (a neauditovanym) zdrojem emisi je taky armada - a tedy zaruka bezpecnosti, teritorialni integrity a politickyho radu.

Turning Point: A History of German Petroleum in World War II and its Lessons for the Role of Oil in Modern Air Warfare
No war for oil is a protest frequently heard whenever the United States responds with military power to a crisis in the Middle East. There are some who believe the 1990s Gulf War, and current U.S. conflicts in Iraq and Libya, were inappropriate responses driven purely by U.S. petroleum interests. Others would argue those claims are more rhetoric than reality, and that America has a larger strategic goal in the region. However, it does beg the question--Is oil really worth going to war over And perhaps more importantly for both politicians and war planners--Is protecting oil a valid strategic military objective When one examines history, the answer is a resounding yes. Since the birth of the industrial age, crude oil has not only been the life-blood of an increasingly global economy, but also a determining factor in success or failure on the battlefield. This is particularly true when one considers the application of air power. In a matter of a few short decades, powered flight drastically changed the face of warfare. And while nearly a century of evolution has transformed air power from a small, supporting actor on the battlefield into a dominant force that provides modern nations with rapid and decisive military response, one truth has remained constant. No air force can survive for long without adequate and unrestricted access to oil.

Turning Point: A History of German Petroleum in World War II and its Lessons for the Role of Oil in Modern Air Warfare
https://apps.dtic.mil/sti/citations/AD1020261

YMLADRIS: Imho spousta stranded assets (velka cast hodnoty / zisku se odviji od specifickeho know how, vlastnictvi nebo licenci na fosilni naleziste, vetsina fosilni infrastruktury je planovana s gigantickejma investicema na desitky let dopredu…) Tozn velky risk z nezvladnute transformace pro management i vlastniky, malej push a zaruky ze strany verejnyho sektoru…

PETER_PAN: Paralyza je predevsim skrze organizovanej fosilni lobbing, dezinformacni kampane, cilenyho vytvareni mlhy, tlak na vybrany aktery, etc. Tohle meldovani na doomsayin miji podstatu veci: nejmocnejsi prumysly sveta, vcetne nejmocnejsich statu proste casto aktivne branej klimaticky politice.

PETER_PAN: Ja bych jeste dodal, ze mobilizace valecnyho prumyslu a masivni statni investice do vojensky vyroby vytahly USA finalne z dopadu velky hospodarsky krize a vedla k bezprecedentni urovni rustu stredni tridy a blahobytu sirokych vrstev obyvatel po valce (podle soucasnyho ekonomickyho mainstreamu by predluzeni melo znamenat krach, nicmene stal se opak).

YMLADRIS: proč tak černobíle, nemyslím že výsledek je "efekt nula", celé to hnutí od Grety až po aktuální akce téma výrazně "zpopularizovalo" (populus = "lid"), dostalo mezi lidi, do massmedií, do podvědomí. Pro mnohé to je "největší výzva a úlkol naší doby, generace" (jak řekl nedávno i premiér ČR).

Jak komunikovat urgenci, naléhavost, důležitost, snah a aktivit, jak degradaci biosféry a sociosféry odvrátit,
promýšlí psychologové na univerzitách a různé skupiny a think-tanky. Není to jen o těch hraničních momentech pomyslné škály ("všichni umřeme", "ihned zachraň planetu" vs. "jakési studie tvrdící.." a "stejně je to jen výmysl..") - jde o celou paletu možností jak aktivizovat a usměrnit lidské jednání.

O tom, jak "doomsayin" může paralyzovat, jsou tuny vědeckých studií,
proto ten klimatolog říká "nepotřebujeme být paralyzováni, potřebujeme se pustit do práce a mít jistotu, že když v Evropě učiníme nějaké kroky, ostatní je udělají také". Viz

Výzkum potvrdil, že nátlakové chování nefunguje, protože lidé se přirozeně vyhýbají děsivým informacím. Řada obyvatel Česka katastrofickou komunikaci vnímá jako citové vydírání a reaguje agresivně nebo odtažitě. Není to tedy vhodný způsob, jak přesvědčit širokou veřejnost.
Ekopsycholog: O změně klimatu většina Čechů nepochybuje. Řešení ale neznají | Časopis Atrium
https://atrium.fss.muni.cz/veda-a-vyzkum/ekopsycholog-o-zmene-klimatu-vetsina-cechu-nepochybuje-reseni-ale-neznaji

Mapa českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu
https://webcentrum.muni.cz/media/3330992/czklima2021.pdf
Právě jste otevřeli výzkumnou zprávu, která vás podrobně provede výsledky šetření České klima 2021.
Na více než sto stranách vám ukážeme přehlednou mapu českého veřejného mínění v oblasti změny klimatu, včetně
názorů často opomíjené mlčící většiny.

Psychologie změny klimatu – jak může psychologie přispět k porozumění a řešení klimatické změny | Masaryk University
https://www.muni.cz/en/research/publications/1518196

Psycholog Jan Krajhanzl: Přehřívá se nejen klima, ale i společnost. Řada lidí by přivítala zpomalení | Dvojka
https://dvojka.rozhlas.cz/psycholog-jan-krajhanzl-prehriva-se-nejen-klima-ale-i-spolecnost-rada-lidi-8587990
Studie České klima 2021 mapuje postoje veřejnosti ke klimatickým změnám. Jedním z autorů studie je sociální ekopsycholog Jan Krajhanzl.

▶ Úzkost z klimatické změny je podle psychologů vážný problém, který by se neměl bagatelizovat — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/uzkost-z-klimaticke-zmeny-je-podle-psychologu-vazny-problem-ktery-by-se-nemel-bagatelizovat-26661
Některé lidi zprávy paralyzují, jiné vyburcují
Čeští psychologové, kteří se připojili ke Globální psychologické alianci, chtějí změnit přístup k lidem s takzvaným environmentálním žalem. Nikdo z odborníků by prý už neměl bagatelizovat, že současná klimatická změna může v lidech vyvolávat úzkost.

https://www.thelancet.com/journals/lanplh/article/PIIS2542-5196(21)00278-3/fulltext
Řada lidí také prožívá také něco, co lze označit jako klimatickou úzkost. Nejedná se o oficiální diagnózu, spíše o zastřešující pojem pro negativní pocity spojené s nepřiznivým vývojem stavu planety. Podle studie publikované v roce 2021 v žurnálu Lancet, která zkoumala postoje 100 tisíc mladých lidí ve věku 16 až 25 let v 10 zemích světa, zažívá 84 % z nich alespoň mírné obavy z budoucnosti v souvislosti s klimatickými změnami a 59 % z nich cítí extrémní obavy.

Specifický přístup je třeba volit u dětí, které rovněž mohou zažívat stav popisovaný jako klimatická úzkost. „Jako rodič bych řekla dvě věci: Nelžete dítěti, protože to zjistí a podkopává to důvěru, a myslete na jeho emocionální potřeby. Prosím, neříkejte jim, že svět spěje ke konci,“ doporučila expertka. Konkrétní doporučení pro dospělé o tom, jak s dětmi mluvit o klimatických změnách, vytvořil i UNICEF. Například to znamená s dětmi sdílet to, jak celá rodina může přispět k lepšímu stavu životního prostředí, ať už je to neplýtvat vodou, třídit odpad či sázet stromy.
Talking to your child about climate change | UNICEF Parenting
https://www.unicef.org/parenting/talking-your-child-about-climate-change

ano, umime delat valecnou ekonomiku. neni to tak, ze lidstvo zije jako statisice anarchistickych kmenu, ktere nelze koordinovat. socialni experti muzou navrhovat kampane jak lidem pozitivne nasvitit ockovani, ale nejdriv musi lídři říct, že teda boj proti pandemii je priorita. což není.

souhlasim, ze Fridays zkusily ten apel pres doomismus a strach, efekt nula, hnutí zespoda nevznikne. tak prostě síra ve stratosféře, však oč jde, budou hezké západy slunce

PETER_PAN: podrobit ekonomiku klimaticke stabilizaci a ekosystemove regeneraci?

co by to mělo za smysl...

A jeste jednu vec dodam v ramci volneho mudrovani. Treba USA vyhraly 2.svetovou valkou proto, ze tomu podrobily kompletne ekonomiku. Prislo se tim o zlaty standart, dusledky jsou vydime dodnes. Ty interne informacni mechanismy muzou byt ruzne a ruzne nespravedlivymi externalitami, ale z teto historicke zkusenosti lze usuzovat ze to realizovatelne lze. Proste Roosevelt si pozval Forda a rekl ze bude vyrabet bombardery a Henry bombardery vyrabel, v roce 1944 nejakych 650 kusu B-24 mesicne. A USA ta 2.sv.valka stala v kritickych letech "jen" 35% HDP.

Takze ano, transformaci prumyslu lze udelat a lze ji udelat rychle. Muj osobni nazor je takovy, ze az to bude priorita tak EU prumysl muze byt 100% carbon zero behem cca 8 let od prvniho prasknuti bicem. Zatim tam nejsme.

PETER_PAN: a posledni veta chybi: A k tomu aby toto mohl prumysl uskutecnit potrebujeme funkcni a prosperujici spolecnost zalozenou na distribuci prace.

SHEFIK: Jako mas v zasade pravdu, i kdyz dusledna utilizace tveho pristupu v moderni demokracii (dle dosavadnich zkusenosti) znamena nedelat nic. Na druhou stranu opak, hlasajici "zakazme auta a veprove" zase nic neresi (jednotky procent a neni to root cause) a jen naserou vsechny vc. treba me ktery povazuje klimatickou zmenu za problem cislo 1. ... Stale teda mam pocit ze i ty ostatni ekologicke problemy jsou stejne zavazne, ale to je jina diskuze.

Rozhodne souhlasim s tvrzenim "Pokud nase spolecnost zpomali, tak te transformace dosahne vyrazne pozdeji, za cenu horsim vysledku."
Problem vznikl jako externality prumyslu a prumysl (tedy pouziti technologiii) bude take nastroj jejich reseni. Zmena paradigmatu a snizeni populace samozrejmne prijit musi, ale jako nastroj zamezeni dalsiho vypousteni CO2/ekvivalentu a kompenzace dusledku jiz vypusteneho muze byt reseni pouze a jenom prumysl.