ZAHRADKAR: A to si představ až na větrnikovy pole přijde tajfun a vichr tak silnej, že to uláme vrtule a odnese je to až k vám do obyváku.

To až se všechno poklidí, bude z toho mit soused plot od zahrádky a o recyklaci bude postarany.

:D

XCHAOS: Ne. Zaklady na vetrniky maji 2 zasadni omezeni.

1] Jednak pro konkretni danou vetrnou elektrarnu jsou konkretne presny zaklady! To treba vedlo k tomu jak kdyz CEZ stavel svoji prvni vetrnou elektrarnu ve Francii tak v prubehu projektu musel zmenit typ elektrarny a dodavatele. A vedlo to k tomu ze se cele betonove zaklady musely vyrubat a udelat tam nove.

2] Betonove zaklady pro vetrniky zasadne trpi prenasenymi vibracemi (i u tech nejnovejsich a nejlepsich typu) a to postupne narusovani vede k tomu ze jejich zivotnost je cca 30 let, nebo malinko pres 30, ale ne tak aby to zvladlo 2 zivotnosti vetrniku.
Vetrnik ma zivotnost dle aplikace 20-25 let s stim ze prodlouzit na 30 let je to mozne, ale ne vzdy hospodarne.

Ale tyhle omezeni nevadi. Cela elektrarna se pri umisteni na vhodna mista energeticky zaplati za nizke jednotky let. Dalsi nizke jednotky let stoji energeticko/materiolovy offshore udrzby a likvidace. Tzn. vetrniky se urcite z tohodle pohledu vyplati.

Jeji jediny a opravdu realny technicky problem je stroboskopicky efekt. A energeticky problem je to, ze proklamovana nizka cena elektriny je ucetni trik protoze nezahrnuje kompenzaci site pri nadbytku jeji produkci a hlavne akumulaci na dobu kdy je opravdu potreba. Tohle take neni v zasade problem, ale vsechny ty grafiky jak je jaderna elektrina 3x drazsi nez vetrna je nesmysl protoze porovnavame nesrovnatelne a navic bez korekce dotaci ktere tu cenu deformuji v obou pripadech.

ZAHRADKAR: ad zaklady.větrniku.

jsou tam zjednoduseně dvě funkce zakladů.
první je intuitivní a to je, ze zaklady musí unest hmotnost větrniku.
tomse.zajisti nalitim.něceho, co by se dalo nazvat základovym kvádrem. to ani nebude hluboko l, treba do deseti, patnácti metrů hloubky a teoreticky by stacilo treba deset krat deset metrů, ale v realu bude to mít vic, protoze je tam druhá funkce.

druhá funkce je slozitější a mnohem náročnější na realizaci. jsou to kotvy, které mají udežet větrnik ve vzpřímené poloze když fouká. a tady je problém, protože kotvy jsou namáhané na tah. ty vedou někam hluboko do podloží, kde jsou buď pevné ukotvené ve skále, nebo se může.v hloubce udělat mikropilota a v ní to zakotvit nebo já nevim co ještě jineho. a teď prichazí sranda se silami, protože sloup namáhá sve zaklady momentem, takze tomu musim čelit také momentem, proto je zakladovy kvadřik podststně větší, nez by odpovidalo prostemu zatižení. plus kotvy musí udržet větrnik i v připadě silnych rázů.

kotvy nelze odstranit vůbec. jsou hluboko.
kvádr zakladů bude obsahovat spoustu železa, takze se bude blbě rozbíjet. reálné je, že to bude mít treba padesát nebo šedesát let životnost. a pak to tam zůstane.

ZAHRADKAR: vodu si mozes predohrievat bojlerom aj ked mas plyn, je to lacnejsia forma uloziska ako baterky

LACIF: to zkus spis tady: [ENERGIE - ALTERNATIVNÍ ZDROJE - BUDOUCÍ ZDROJE ENERGIE]

napr. id GOR

…možná jsem to sem napsal taky v dobre víře, ze se najde někdo fundovanej , kdo by mi s tím poradil…:)

22DAEMON: postavene do perspektivy:

"The scale of climate change can be a bit mind-boggling at times.

For example, the Greenland ice sheet has lost over 6 trillion metric tons of ice since 1970 – or more than 700 tonnes lost per person for every person on the planet today"

LACIF: je z tebe citit frustrace, chapu - taky jsem se zajimal o vetrniky (na to nakonec nemam podminky), malou vodni elektrarnu (to je byrokraticke peklo), atp. Ale hodit smahem do kose cele OZE je prestrel. Dobre nadimenzovana FVE je velmi rentabilni, ceny panelu jsou dnes na minimech, v podstate neni levnejsi zdroj energie nez tento. Musis ale mit kde tu energii rozume pouzit v case a +- miste, kdy FVE vyrabi. To neni vzdy a vsude, ale casto se to potka.

Obdobne je to s vetrem. Zaklad za 300tis je vtom celkovem rozpoctu zlomek - to zni dost nefundovane takova uvaha. Tam to ale narazi na odpor uradu a lidi. S lex OZE II by se toto melo zmenit. Nemam primou zkusenost, ale taktez mi rikal soused, ktery chtel stavet jednu vrtuli, ze vlastne nejsou v CR firmy, jak rikas, ktere by to byly schopny zastresit cele - alespon ne pro ty mensi vrtule, o kterou by mel zajem (predpokladam nekde pod 1MW vykonu, ale on si nebyl jisty).

Kdyztak se smažu, jestli je to spíš fňukání než přínos praktického pohledu.

Chci tím říct, ze prakticky jsem rezignoval po třičtvrtě roce na aplikaci jakejchkoliv objovitelnejch zdrojů.
Fakt nechápu, ze neni zřízena nějaká služba, která by přijela, zanalyzovala, navrhla řešení, protlačila přes úřady a s třeba 20letym závazkem dodávání přebytků proudu třeba CEZu by to na náklady CEZu nebo společný náklady zrealizovala..
Člověk se ve finále dostane do nekonecnejch důvodů, proč to nejde, proč tuhle část dela někdo jinej atd. Ve finále bych musel na svoje náklady tahat 1200m novou přípojku vedení a pak vybírat mezi technologiemi, kde se nenajdou dva odborníci, co by se shodli…