PULNOC: Jeden z mnoha, přímo špatně mi to nedělá, to neznamená, že občas člověk nemá a necítí nějaké negativní emoce, ale spíš bych měl obavy, kdybych je necítil.
Přinos, i když trochu divné, tak sledování situace je z části mé hobby a myslím, že to tak má více lidí tady - pozice diváka, a zároveň je to celkem podstatné v kontextu připravenosti a očekávání. Např. před 5 lety bych nemusel myslet na možné zpomalení/kolaps AMOC a věnovat té myšlence energii (jevilo se to jako velmi nepravděpodobné), dnes vím, že ta šance během mého života existuje a není malá, nebo lépe názorný příklad (i když nečeský) by byla prevence proti stoupající hladině moří - rozdíl připravovat ochranu proti (třeba) +10cm vs +50cn v následujících 30 letech - tedy scénář, kdy novější studie odhalí rapidnější stoupání.
Hlavní bod a zlom je asi jak to člověk celé vnímá, mám rád srovnání s "Pěti fázemi smutku" - popírání, hněv, smlouvání, deprese, přijímání.
K tomuto exsutjí různe variace a člověk může mezi těmito fázemi nelineárně přeskakovat.
Jsem názoru, že je třeba být ve fázi přijetí, aby člověk mohl začít být pro-aktivní, ale určitě to někdo může také vidět jako "přijmout/smířit se = vzdát se", ale tak to sám nevnímám a nemám.
Léto bylo u nás taktéž +- fajn, i když třeba statisticky těch tropických dnů bylo celkem dost. Srážky u nás byly taky celkem ok - celorepublikově myslím, že spíše sucho (?). A taky, léto = dostatek slunce, dlouhé dny, lidé si berou dovolené, přiroda bují,.. je to takové obecně pozitivní období.
Nicméně konec zimy a jaro byli abnormální, tedy mnohem teplejší, s tím, že poté přišli mrazy (které by se daly očekávat) zatímco zeleň byla o řády týdnů napřed.