• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Destroying the Future Is the Most Cost-Effective


    "Given the sheer enormity of climate change, it’s okay to be depressed, to grieve. But please, don’t stay there too long. Join me in pure, unadulterated, righteous anger."


    "I don’t want your hope. I don’t want you to be hopeful. I want you to panic. I want you to feel the fear I feel every day. And then I want you to act. Once you start to act, the hope is everywhere."

    "Our best scientists tell us insistently that a calamity is unfolding, that the life-support systems of the Earth are being damaged in ways that threaten our survival. Yet in the face of these facts we carry on as usual."

    “We’ve got to stop burning fossil fuels. So many aspects of life depend on fossil fuels, except for music and love and education and happiness. These things, which hardly use fossil fuels, are what we must focus on.”

    A nejde o to, že na to nemáme dostatečné technologie, ty by na řešení použít šly, ale chybí nám vůle a představivost je využít. Zůstáváme při zemi, přemýšlíme až moc rezervovaně. Technologický pokrok to sám o sobě nevyřeší. Problém jsme my, ne technologické nástroje.

    Rostouci hladiny oceanu, zmena atmosferickeho proudeni, zmeny v distribuci srazek a sucha. Zmeny karbonoveho, fosforoveho a dusikoveho cyklu, okyselovani oceanu. Jake jsou bezpecnostni rizika a jake potencialni klady dramatickych zmen fungovani zemskeho systemu?
    Ale take jak funguji masove dezinformacni kampane ropneho prumyslu a boj o verejne mineni na prahu noveho klimatickeho rezimu post-holocenu.
    rozbalit záhlaví
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ERGOSUM: všechno je do jisté míry byrokracie a když už povolenky, tak by to chtělo nějaký, co dá dávaj smysl.
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    XCHAOS: Tak pokud by se k těžbě použily nějaké autonomní lokotraktory na dřevo, tak by to mohlo při současných technologiích možná fungovat obojí (nebo větve pod zem, kmeny odvézt). Ale jen hádám. Nemuselo by shořet všechno.

    Na nějaké dlouhé držení povolenek bych nesázel. Tahle komodita není zas tak důvěryhodná a jedno byrokratické rozhodnutí je může devavovat při kreativitě i do mínusu.

    Máme tu zkušenost firem, které investovaly do snižování emisí namísto vyplácení dividend, jako že tak budou most rozvíjet byznys aby se pak dozvěděy, "Změnili jsme podmínky, takže vám to stejně zavřem." A rizikové investice bez krátkodobé návratnosti populární nebudou.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ERGOSUM: můžeš si být jistý, že cokoliv odvézt někam, zejména v krajině, kde neexistujou silnice a nakonec ani benzínové pumpy, má uhlíkovou stopu... značnou. (To je právě ten "exponenciální růst", který se projevuje jako exponenciální růst stopy, protože nejen, že bys to tahal mimo cesty, ale ještě tam musel dopravovat palivo, apod. v obou případech ty náklaďáky v terénu začnou žrát jako tank). Ale chápu, že když by se takové dřevo dostalo na trh, může snížit poptávku po kácení lesů jinde. A skutečně, třeba dřevo jako konstrukční materiál je super řešení. Já to navrhuju skutečně jen tam, odkud je doprava dřeva obtížná. A jako alternativu např. k řízenému vypalování průseků.

    Takže samozřejmě, nejde o to za každou cenu nějaké dřevo vyřadit z oběhu, ale hraje se o to, kolik let se uhlík ve dřevu udrží mimo atmosféru. Teoreticky by taky mohlo jít vydávat emisní povolenky za každý rok, který někdo vydrží dřevo skladovat. Nakonec se použije jako materiál nebo palivo, ale ten počet let, které by leželo stranou mimo oběh by hrál roli.

    Jako nejsem nějaký zvláštní příznivec kácení lesů nebo byť jen průseků v nich, ale nejsem ani příznivec lesních požárů. Podstatné je, že dnes jsou emisní povolenky prodávány na základě toho, že někdo někde vysadí les... dle očekávané životnosti lesa, ale ten les pak třeba za pár let vyhoří... ale povolenka pořád platí. Tedy emisní povolenky by měly být vydávány spíš na základě lesa, který právě nějakou dostatečnou dobu neshořel! a ne každého čerstvého zalesnění. Tedy měla by existovat motivace udržet nějaké tisíce kilometrů čtverečního lesa, který zůstane lesem a nelehne popelem.
    ERGOSUM
    ERGOSUM --- ---
    XCHAOS: Pojme to rozvinout o pár kroků dál.
    a) jaký je poměr uhlíkové stopy odvezení vs zahrnutí zeminou?
    b) pokud se oheň dostane k tomu zahrnutému dřevu, vznikne z požárů známé podzemní hoření, ale na steroidech. A požár se bude šířit později dál a lépe.
    c) sama zemina použitá k zahrnutí by měla být nehořlavá, což v lese bývá problém.
    d) stromy by bylo nutné před zahrnutím odvětvit.
    e) v místě průseků by neměly narůst stromy, které by absorbovaly další uhlík, ale zlikvidovaly průsek.
    f) skladování / zahrabání uhlíku v té či jiné formě předpokládá, že ho nepotřebujeme a nebudeme muset získat jinak, nebo jinde.

    Ono se ukazuje, že velká část takových megaprojektů má nějaký zádrhel, který úplně převrací efekt. A často se to ukazuje (nebo se to už nedá ignorovat / usměrnicovat?) až ve chvíli, kdy projekt napáchal škody.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARETTA: o tom se tu už mluvilo, ale háček je asi v tom, kolik hořící severské tajgy se promění na biouhel a kolik prostě na čmoud.

    Aby bylo jasné, já teda projekt skladování kubického kilometru dřeva neprosazuju, jen poukazuju na rozsah, ve kterém by carbon capture bylo nutné dělat.

    Co se týče těch požárních průseků v tajze, ty stejně bude nutné udělat, v Kanadě i v Rusku, budou to nejspíš stovky až tisíce kilometrů průseků, a pokud ty vykácené stromy v průsecích neodvezou (což by samo o sobě mělo uhlíkovou stopu), ale prostě jen nějak zahrnou zeminou na místě, tak je to taky carbon capture - nevzhledný, barbarský, ale pořád v rámci měřítek geoinženýringu mi to přijde jako menší zlo. Samozřejmě nějaký lesní inženýr by musel spočítat, jak široké a jak četné průseky skutečně dávají smysl (ono když by se udělal grid 10x10 km, tak to, že shoří 100 km2 lesa, je pořád dost průser, zase když to bude grid 1x1 km, tak aby z toho lesa vůbec něco zbylo...
    ARETTA
    ARETTA --- ---
    XCHAOS: Pak je ještě možnost skladovat ho ve formě biocharu, ideálně v půdě. Biochar je všeobecně rezistentní na mikrobiální rozklad, zlepšuje vlastnosti půdy a v mnoha případech i dál podporuje sekvestraci uhlíku. Není to panacea, ale budoucnost to má.
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Studenti kritizovali podnikatele ve fosilním průmyslu a jejich vliv na média - Seznam Zprávy
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-studenti-kritizovali-podnikatele-ve-fosilnim-prumyslu-a-jejich-vliv-na-media-277375
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SHEFIK: to by bylo hezký, nechat ho růst, ale fakticky každý les buď shnije (metan) nebo shoří (CO₂). Příroda uměla dřevo skladovat v prvohorách, když neexistovaly organismy, které by uměly rozkládat lignin; hnědé uhlí v třetihorách už vznikalo jen na hodně specifických místech, ne tak, že se prostě všude povalovaly vrstvy odumřelých stromů a čekaly, až se pod zemí slisují.

    Dnes je potřeba fakt ten uhlík z toho koloběhu odebrat důkladněji, protože organismy (i jiný přírodní procesy) jsou už fakt dobrý v tom ho do toho oběhu vracet. Třeba když chceš dřevem topit, měl bys ho skladovat aspoň 100 let, aby to šlo považovat za uhlíkově neutrální (vzhledem k dnešnímu tempu růstu). Dřevo je kromě toho nešťastnýho vápence jednou z mála možností, jak ten uhlík na chvíli z koloběhu mezi atmosférou a biosférou odebrat a uložit stranou (třetí je jen nějaký to pumpování CO₂ pod zem, kde snad vlastní vahou nějaký čas vydrží). Nahrazení betonu jako konstrukčního materiálu dřevem je dobrý směr, další možnost je samozřejmě výroba vápence z mořské vody a tak nějak doufat, že si mořská voda ty chybějící ionty někde vezme (no... vezme, ale bere si je už teď, v důsledku rozpouštění atmosférického CO₂ ve vodě, a organismům, které se rozhodli si budovat vlastní vápencové domečky, se to nelíbí už teď, nota bene kdybychom z mořské vody odebíral víc těch iontů aktivně).

    Dlouhodobý skladování dřeva je fakt vlastně jediný, co dává smysl. Ale muselo by se skladovat v řádu kubických kilometrů. Prostě nesmí ani ztrouchnivět, ani shořet. Použití dřeva jako konstrukčního materiálu (za předpokladu udržitelného lesního hospodářství) je základ, ale samo o sobě to vůbec nestačí. Problém je, že kácet kvalitní dřevo, abychom ho jen skladovali, je taky šílené. Ale to, jak tajga v Kanadě nebo na Sibiř hoří, je ještě horší, takže pokácet v těch lesech požární průseky a současně tam to dřevo víceméně nechat ležet, ale nějakým stylem, aby ani neztrouchnivělo, ani neshořelo (v podstatě je nutné ho udržovat mokré) je možná cesta. Krásné to není, ale zachrání to víc živého lesa, který se dožije vysokého věku, než když by se ty průseky neudělaly (no a ponecháním na místě právě padne ten problém se stěhováním někam, takhle by se to stěhovalo na jednu souvislou hromadu v podstatě jen na vzdálenost asi půlky šířky průseku).

    Víceméně, v Kanadě těch lesů ale shořelo tolik, že je na tohle už pozdě...
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    XCHAOS: a to drevo se tam taky posklada samo :)

    Proc ho proste nenechat rust?
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BRETA: mě se nejvíc líbil nějaký finský nebo jaký plán, který byl myšlený napůl ironicky, napůl vážně: prostě by uskladnil kilometr krychlový dřeva ve formě doslovné dřevěné krychle :-) (reálně asi spíš pyramidy). Sloužilo by to současně jako zásobárna dřeva pro budoucí generace. Asi lepší, než aby tajga neřízeně shořela při lesních požárech (navíc by šlo ukládat třeba jen dřevo z těžby protipožárních průseků... když si člověk vezme, jaké stovky a tisíce km takových průseků budou v subarktické tajze potřeba vykácet, tak prostě to dřevo někde uskladnit, místo aby se vrhlo na trh, dává docela smysl...)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    XCHAOS: trh je out, vyřeší to AI :)
    BRETA
    BRETA --- ---
    XCHAOS: jako jo, carbon capture byznys má rozhodně slušnou budoucnost.

    ...

    Solving industrial carbon emissions is not just a climate necessity—it's also a business opportunity. According to the International Energy Agency, carbon capture will need to reach 1.6 billion tonnes per year by 2030 to stay on track for net zero goals.
    ZAHRADKAR
    ZAHRADKAR --- ---
    SHEFIK: 72 EUR /t a tedy asi 600kWh elektriny ... asi dost zalezi, jak je to zarizeni drahe - kdyby to nebylo drahe, tak by se to asi vyplatilo pro polykani prebytecne energie z tezko regulovatelnych zdroju (OZE, jaderky ...)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    TADEAS: „To, že to ale takto zachytíte, a máte z toho pak vápenec, nebo že z toho uděláte cement, tak vy na začátku potřebujete vápno a udělat vápno z toho, co vytěžím, je energeticky zase hrozně náročné. Takže využití je, ale až po těch předchozích krocích, kdy jsme vytěžili vápenec a strašně jsme pod tím zatopili - čím asi. Takže ono to vypadá, že to je cyklus, ale je to cyklus, který vyžaduje vedle hrozně moc energie,“

    No zkrátka, termodynamika je pro woke losery, skutečný nadsamci prostě šlapou na plyn a trh to za ně vyřeší...
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SEJDA: zadržováná louhu v krajině, to by se mohlo kmenu čehunů líbit, rozhidně lepší kež někaké excesy s panely a lopatkami co vysušují kontinent
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SEJDA:
    BRETA: tak pochopitelně, na vstupu je energie. Tedy věřím, že to dokáže zahladit uhlíkovou stopu té spotřebované energie, takže ve výsledku je to stejné, jako kdyby se nedělalo nic - ale dají se na tom vydělat ty 2 dolary rozdílu mezi příjmy z povolenek a náklady! :-)
    SEJDA
    SEJDA --- ---
    BRETA: spravna otazka je "kolik Ceskych republik musime zaplavit louhem abysme zastavili narust koncentrace?"
    BRETA
    BRETA --- ---
    Kolik tisic tech zařízení bude potřeba uz tam nepíšou?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SHEFIK: uf, ale vyřešeno!
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    Záchrana planety je tu? Izraelci umí odstát tunu CO2 za 70 dolarů - Seznam Zprávy
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-zachrana-planety-je-tu-izraelci-umi-odstat-tunu-co2-za-70-dolaru-276873

    Levnější řešení k odstraňování skleníkového plynu, který přispívá k oteplování, a tak i klimatické změně, představil izraelský startup RepAir Carbon. Odstranit jednu tunu uhlíku z atmosféry by s ní mělo vyjít na 70 až 80 dolarů, zatímco u známějších firem jako Climeworks ze Švýcarska anebo Carbon Engineering z Kanady to je okolo 600 dolarů za tunu.

    „Ta technologie je opravdu novější ve srovnání s procesy záchytů, které se objevily v 90. letech nebo i před 10 lety. Trik je v tom, že abychom mohli zachytit oxid uhličitý, tak potřebujeme zásaditý roztok. Ty předchozí technologie fungují tak, že hydroxidové ionty v roztoku jsme museli přidávat, kdežto v této technologii se ionty generují pomocí katodické redukce,“ uvádí pro SZ Tech v úvodní videoreportáži Eva Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, která se zachytáváním a přeměnou oxidu uhličitého na užitečné suroviny také zabývá.
    ...
    Tím, že tato vylepšená technologie nepoužívá energii pro ohřev rozpouštědla, ale na katodickou redukci a proces v ní probíhá setrvale, tak spotřebuje o 70 procent méně energie než dosavadní zařízení. A s cenou od 70 do 80 dolarů za jednu zachycenou tunu uhlíku se dostává až na cenovou úroveň emisní povolenky, která letos v Evropské unii v průměru vychází na 72 eur za tunu.
    ...
    Izraelský startup RepAir Carbon, který vznikl teprve v roce 2020 a investoři dosud na jeho vývoj dali 29,5 milionu dolarů, chce svou vyvíjenou technologii instalovat nejdřív příští rok v Řecku, kde plánuje odčerpávat 100 tisíc tun uhlíku z ovzduší za rok. A na stejnou kapacitu chce dojít také ve Francii a na poloviční také v Africe - tam ještě ale neuvedl, kdy je instaluje.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam