ERGOSUM: já k ptákům něco měl, ale nakonec sem to nedal, protože jsem myslel, že ta debata už je u konce.

Měli nějakou statistiku, že 99.8% ptáků let v blízkosti velkých turbín přežije. Ale jsou tam nějaké limity, jak blízko by měly být od hnízdišť určitých druhů a tak. A samozřejmě tam psali, že by to chtělo více tvrdých dat.

Nebudu sem tahat ty kočky, ale obecně hodně ptáků nedává dráty vysokého napětí. Civilizačních překážek, které ptáky kosí, je daleko víc. Tady bych vypíchnul projekty,jako je "obnova krajiny", která se podle mě netýká jen zemědělství. Samozřejmě bychom měli mít chráněná přírodní území bez dálnic, vedení vysokého napětí, větrných a vodních elektráren, apod. Naše pojetí, že přírodu určitě jen vylepšíme přidáním velkých přehrad, apod., bylo sporné vždycky. A zemědělství nebo i to komerční lesní hospodaření, to je obrovský zásah do krajiny.... takže dobrá otázka je, kolik přírody necháme nedotčené a jestli to děláme jen proto, aby bylo kde stavět hotely s výhledem mimo civilizaci...

Celá ta debata je spíš "radši dálnici, nebo věttrník"? On větrník do značné míry může znamenat, že po té dálnici nebudou jezdit cisterny rozvážející pohonné hmoty do benzínových pump. Takoví ti sociální myslitelé bez ekonomického backgroundu neumí vysvětlit "nerůst": Nerůst je v kostce to, že nebudeš potřebovat ty cisterny, co jezděj po těch pumpách. A že místo na ultra-konuzmní pumpě s fast foodem si dobiješ elektromobil třeba na náměstí před místní hospodou, pekařstvím, kam zajdeš i na kafe, apod.

Vyrobit energii aspoň většinu času (když ne pořád) blíž ke spotřebiteli taky znamená, že ji nemusíš transportovat (tankery, cisterny). Takže ji pro stejný efekt stačí méně. Taky větrnou elektrárnu asi nechceš kilometr za barákem, ale taky nemusí být 100 km za Prahou, jako Temelín...

RUSHACK:meliorace, nizina - vsude pole, malo snehu, beton

RUSHACK: nevim, ale ta oblast je podle me celkem konzistentne takto

TADEAS: proč jsou tak strašně vschlý ty Pardubice?

LINKOS: 90% z 50% je 45%, akorát vodík se skladuje daleko hůř, než stlačený vzduch. Takže úložiště do stlačené vzduchu vůbec nemá tak špatné parametry, akorát samozřejmě, když se to udělá špatně, hrozí pak lokální pneumatická katastrofa :-)

JIMIQ: Jo, moje chyba, zdroj z kterého jsem vycházel říká 70-80 %, špatně sem si to pamatoval. Pak jsou ještě speciální ty mají 90 %, ale ja myslel ty membránové a ty nemají tolik.

LINKOS: tady máš 70%, pokud využiješ teplo při stlačování, ale to nevyužiješ, to je pravda.. :-)

LINKOS: elektrolyzéry snad nemají 90% účinnost, nebo? Já myslel že starší měly 40% a teď je to lehce přes 50

XCHAOS: Vodík se ukládat s účinností asi 90 % a zpětně se v palivovém článku z toho získá 50 % elektřiny a 50 % tepla.
Něco může ubrat ještě stlačování na vysoký tlak, ale to je myslím asi 10 %. Samozřejmě doprava by byla další ztráty, ale u sezónního ukládání by se to nemělo převážet.
Využití tepla třeba v rámci tepláren tomu dává jiný rozměr.

Netvoria sa srazkove mracna v trochu vyssich polohach nez 100 metrov nad zemou?

ERGOSUM: prosímtě, když jim nejde připsat zabíjení ptáků, tak si vymyslíte aspoň srážkový stín. Na jakém fyzikálním principu by turbíny přesně měly vytvářet srážkový stín? Rozdíl v rychlosti proudění, rozdíl v tlaku vzduchu? Jak by kteréhokoliv tohohle jevu vlastně dosáhly?

ERGOSUM: kocky zdecinuji populaci ptactva na uplne minimum. Jsou to unudeni predatori.

ERGOSUM: kdyz hydrometeorologicke podminky neovnivni Temelin. Jak by mohl vetrnik?
vetrnik se za vetrem nataci a tim posouva ten stin, i kdyz ma orevladajici smer vetru treba 60 %. Rekneme, ze vetrnik je v lokalite s 1000 mm/rok potom za vetrnikem muze byt treba 500 mm/rok. To neni dostatecne aby jsi ti poznam na skozeni vegetace. To je tak strelba od pasu. Na miste reknem u 10-20 let stare instalace jsem jeste nebyl.