ANNIKA: Soukromou školku si bohužel dovolit nemůžeme. Máme tu jednu téměř přes ulici, chodí tam tchánova nejmladší dcera (taky VD smíšená) a za tři dopoledne v týdnu platí 3tis., to je na nás moc. :/ Ale už jsem o tom taky uvažovala, že by mu to asi sedlo víc, akorát jak jsem to téma nadhodila, tak bylo hned zamítnuto, že to přece zvládá. Jakoby jo, zvládá to tam, ale ty procházky nic moc a začal se tam počůrávat, protože učitelky ne vždycky hned na něj reagují nebo si neřekne (nevím proč, po prázdninách z něj vypadlo, že tam bylo moc dětí, tak se asi bál říct) a sám tam jít asi nechce nebo nevím. Doma taky kolikrát tvá na společnosti, i když to trénujeme, aby to zvládal sám (dřív zvládal a vyžadoval jít sám, teď říká, že je tam "bubu" a někoho tam chce. Říkám si, že ho to musí dost stresovat, ale zároveň se tam těší, když se ho ptám. A plakal jen na těch procházkách (volal "máma" a odmítala jít dál), jinak vůbec. Teď jsme teda zas doma (karanténa téměř na celou třídu), tak se bojím, že jak se tam zase vrátí, tak první den bude zase mazec v podobě nehody a zásek někde cestou na procházku (teď zvládl dojít s třídou na blízké hřiště). Na druhou stranu mě trochu uklidnilo, že tam jednu procházku za ním šla tchýně a vyprávěla, že za učitelkou přišla jedna holčička se slovy "paní učitelko, já jsem se asi pokakala" a učitelka že byla úplně v pohodě, vzala ji dovnitř bez nějakého vyčítání apod. (byli na zahradě), že tyhle nehody asi nejsou jen u nás. Když nebudu marod (což je teď trochu kapitola sama pro sebe, během měsíce podruhé viróza), tak bych tam mohla chodit na procházky občas s ním (na střídačku s tchýní), než si zvykne, že se někam chodí a je to ok.