Když děcka někde dostanou přeslazený, převoněný a přebarvený fujtajbly (rozumněj sladkosti), tak jim je odeberu s tím, že teď ne, uschovám je do skříně a když se na ně zapomne, tak je v tichosti a zcela bez výčitek (protože to stejně není jídlo a žádné nepřátele, kterým bych to byla ochotná dát, nemám) vyhazuju do koše.
(A nepřestane mě fascinovat, že má pořád někdo potřebu takovej sajrajt kupovat, když už se všeobecně ví, že to není nic dobrýho a pro natvrdlejší je tam často nápis: "E 110, E 104, E 122, E 129, E 102, E 124: mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí".)