MONROE: v ramci priznani , ja jednoho zubare pokousala a ortodontistku jsem donutila ukazat mi suplata okolo kresla, ze neschovava vrtacku, ehm. K prekonani mi pomohlo nasledujici: domluva signalu, kdy na nej okamzite prestat delat cokoliv - zvedala jsem ruku, kdyz jsem chytala paniku, sestricka sledovala, jestli dycham - hruzou jsem prestavala. Objednavala jsem se pravidelne na prevence s heslem: Kdyz mne nic neboli, nic se dit nebude. Kdyz se neco bude dit, tak uz neutecu.
Na mne to zabralo, porad se mi poti ruce a zmoulam kapesnik, ale nepanikarim. Plus volim radeji zubare, nez den bolesti zubu.
PS: chodim do soukromeho centra, k napul detske zubarce, takze na vycukanejsi pacienty je zvykla;)