AMANT: ja obcas v nocni kosilce. V lete, ehm.

nekdy chodim na nakup v teplakach. je to strasne krupansky, ale pohodli obcas zvitezi. budiz mi ke cti, ze se tak nepohybuji dale, nez 3 bloky od domu a do dopravniho prostredku bych v teplakach teda nevlez.

MADIETTA: jsem rada, ze v tom nejsem sama, uz jsem si tu pripadala jako mimon.
Takze se verejne priznavam, ze zehleni je takova moje "chvilka pro sebe" a nejuzasnejsi darek, co jsem v v posledni dobe od muze dostala, byla nova zehlicka :)
INDIAN: kdeze to bydlis? Ja se priznam, ze praci na zahrade z hlouby duse nenavidim a delam ji jen proto, ze je to proste potreba. Vzdycky jsem nasrana uz v okamziku, kdy tu sekacku vytahuju. A samozrejme mame velkou a clenitou zahradu. Takze pokud bys byl ochoten to vzit za me, budu ti libat ruce ;)

Předloni už nebylo zbytí a musela jsem si nechat vyřezat do dásně vrostlé horní osmičky a spravit od nich prokažené sedmičky. Dělalo se to nadvakrát a při té příležitosti jsem objevila zázrak jménem analgosedace. Mám z toho tak pěkné zážitky, že jsem pak litovala, že již nemám více zubů, které by potřebovaly vytrhat nebo pospravovat, a chvíli jsem i uvažovala, že bych si nějaký nechala vytrhnout jen tak. :D

SARAJ: Nejbožejšího zubaře jsem potkal, když mě Lucky poslal někam na Chodov v rámci emergency ze známosti, ten byl fakt boží, pak jsem se ho ptal zda bych nemohl být jeho pacient, protože takovou pečlivost a NASA ordinaci jsem do té doby ještě neviděl.

Třeba mě vyšetřoval v leže, takže jsem nemusel mít otočenou hubu k němu v křeči, plus když mě vrtal tak si tam nacpal takovej balonek, aby se mu to místo nekontaminovalo slinama atd.

A on mi zlomil srdce, protože mi řekl že se týden po tom stěhoval do Bratislavy za ženskou.

A proto milé dámy, ženy můžou za všechno zlo světa:-)

MONROE: v ramci priznani , ja jednoho zubare pokousala a ortodontistku jsem donutila ukazat mi suplata okolo kresla, ze neschovava vrtacku, ehm. K prekonani mi pomohlo nasledujici: domluva signalu, kdy na nej okamzite prestat delat cokoliv - zvedala jsem ruku, kdyz jsem chytala paniku, sestricka sledovala, jestli dycham - hruzou jsem prestavala. Objednavala jsem se pravidelne na prevence s heslem: Kdyz mne nic neboli, nic se dit nebude. Kdyz se neco bude dit, tak uz neutecu.
Na mne to zabralo, porad se mi poti ruce a zmoulam kapesnik, ale nepanikarim. Plus volim radeji zubare, nez den bolesti zubu.
PS: chodim do soukromeho centra, k napul detske zubarce, takze na vycukanejsi pacienty je zvykla;)

MONROE: Mi je až líto, ze se k zubarce chodí jen co pul roku. Mám krásnou zubarku, všechno co bude dělat okomentuje, říká, ze kdyby něco bolelo at hned řeknu. Injekce do dásní fakt vůbec nebolí.

Přiznávám se, že když mám splín nebo radost, píšu básničky a posílám je kamoskam.

MONROE: Bud v klidu, samozrejme ze umrtvi, casto tu na nyxu jsou valky o to ze vztah lekare a pacienta v cesku rozhodne neni vztah dodavatele a zakaznika z milionu duvodu, ale u zubaru to imho vubec neplati ti si jedou svuj byznys v ambulanci, kolik znas zubaru v Praze co jedou na pojistovnu.

Jinak receno uz jsem starej a pohodlnej parchant a na hygiene si nechavam pichat predni dasne supracainem vycitky z toho nemam a stoji to 2kila na vic.

muj zubar dava anestezii na kazdou blbost a nikdy sem u nej netrpel... nicmene sem u nej nebyl uz minimalne 6 let, ponevadz sem linej se tam objednat, udelat si cas a poslouchat od nej kecy o tom jak spatne si cistim zuby nebo vubec necistim

Nedoviram a nedosroubovavam obaly, sklenice, tuby. Je to strasnej zlozvyk. Jak to nejde zaklapnout, je to v haji.