Užírám při vaření syrový brambory.

líbí se mi shuffle dance...

GREAT_R: Ha, znamení čarodějnice!

GREAT_R: Mě se stalo cca měsíc a půl zpátky něco podobnýho. Říznul sem se do prstu tak, že sem si rozříz i nehet šikmo od lůžka směrem ke středu a zastavil sem se až v jeho půlce. Pravděpodobně sem si přerušil nějaký nervy a necejtil sem skoro celou špičku prstu. Postupně to přešlo, ale furt to neni úplně vono.

Kolem sešitý rány na ruce jsem našel malý místo na kůži, kde vůbec nic necítím. Můžu se píchat jak chci. Snad až to pořádně sroste se to zas vrátí.

Nechala jsem si ostříhat vlasy! Jsou krátký a nezkrocený. Neposlouchají a já je miluju. :)

Začínám se bát jezdit vlakem

Pořád miluju, když mě někdo škrábe na zádech. Předu jako kočka.

Jsem asi příliš háklivá na svůj osobní prostor..

Obcas delam picoviny, ze si nalitej schovavam dulezity veci po byte, jako treba prachy na najem a hraju se sebou takovou hru jestli to druhej den uvedomim a najdu to. Je vtipny pak najit obalku s litrama nalepenou pod zidli. Zvlast potom, co jsem zprehalel vsechny knihovny o obsahu 2k knizek.

Jako alergik nesnáším, když kýchnu a někdo řekne "na zdraví", nebo se dokonce urazí, když pak neodpovím "děkuju".

Krom práce skoro na všechno seru, protože jsem hrozně línej.

Nasere me, když mi někdo řekne dobrou chuť. Opravdu k takové osobě cítím chvilku silnou nenávist

1KA: stav se

Kamkoliv přijdu, myju umyvadlo. Děsný.

MADIETTA: Jo tak tohle je mi taky povědomý:D Zase ale ta knížka vydrží člověku celkem dlouho. Třeba teď čtu o trepanacích lebek v době kamenný a stále znovu a znovu žasnu a ne a ne se hnout dál:).
Kolikrát jsem se snažila zapamatovat si alespoň číslo stránky, ale druhý den nevim zase nic. Je to prostě marný.

PETEKKA: sice si záložku do knížky dávám, ale efekt to má nulový. Akce probíhá tak, že si začnu před spaním číst a po druhém odstavci začnu usínat. Následně v jakémsi mezistavu mezi spaním a bděním jakože čtu, v tomto polospánku jsem schopná otočit i několik stránek. Načež automaticky vzorně zastrčím záložku a usnu. Druhý den večer otevřu založenou knížku a nechápavě hledím na text, který mi vůbec nic neříká. Vrátím se o několik stránek zpátky, kde to trochu poznávám, a začnu znovu. Pak začnu usínat... takhle jsem schopná stejných pět stránek číst mnoho, mnoho dní po sobě.

Nejsem schopná si dát záložku do knížky. Prostě ne. Každý večer v ní listuju a hledám, kde jsem teda včera zase skončila. To se mi tak po 5 minutách podaří, pak přečtu jednu dvě stránky a usnu u toho. A další den znova. A příště zas.. :D

Chtěla bych bezpodmínečně vypnout a dělat to, nač mám chuť. Bez následků.