NELLAS: Tyjo, to mi po letech začaly vyplouvat traumátka... Devátá třída, suplující učitel tělocvikář, co nás nutil celou hodinu běhat dokolečka tělocvičny, komentoval, že nám musej pořádně skákat kozy (jemu k padesátce, nám sotva patnáct), a když někdo zpomaloval, házel po nás medicinbál... Nebo tělocvikář i tělocvikářka na střední, co nám chtěli vést menstruační kalendář, abysme se neulejvaly... A vlastně až teď z toho začínám bejt v šoku, tehdy mi to přišlo "otravný, ale normální, tak se to holt dělá"... Takže jo, zamindrákovanej tělocvikář, pod to se podepisuju. (já měla trauma z míčovejch her, na ty jsem extra nešikovná a dodnes je z duše nenávidim)
Takže jo, proboha, vést děti k tomu, že pohyb je radost, dyť by se to dalo pojmout snad jakkoliv jinak než takhle a bylo by to lepší.. Snad už se to nějak dneska děje, aspoň trochu...