Přiznám se, že sežrat na posezení skoro celou Merci a zajíst jí Pringles, je jednou za čas prostě skvělý zážitek :D

Zacina mi chybet covid kvuli ty invazi sportu, ktery se objevujou ze svech stran. Sotva skoncil hokej, sere se sem tenis, sotva skoncil tenis, je tady fotbal.
Prosimvas, zruste ty sporty, nechte Formuli 1, diky.

AMANT: ona je to teda karmínová... ve východní Evropě jí měli rádi ve vexikologii jako povýšení/odkaz na prolitou krev v obzvlášť významný bitvě, stejnou používá třeba Rumunsko nebo Morava na orlici v pár historickejch verzích.

KOVOVAMINCE: Ja si nekteré takové perly zapisuju, z podobných mikropříhod jsme jednou uspořádali i autorské čtení. Zrovna teď měla jedna taková příhoda “výročí”

MICHELLEDANIELS: ... ona je intelektuálka, ale jinak je to fakt chytrá holka! (Povídala kdysi jedna prodavačka druhé.)

MICHELLEDANIELS: já bydlím přímo nad kavárnou, vím kdo s kým šuká (všichni se všema btw), kdo má kde herpes, kdo komu kolik dluží... Rozdíl je v tom, že já to poslouchat nechci, ale jak jsem v prvním patře, tak se tomu nevyhnu.

KOVOVAMINCE: já většinou slychám jen takové ty útržky ze zahrádek, když procházím.
Dnes třeba: “no ona je židovka, ale je fajn” (dvě ženy)
kdysi: “no víš, mně se potetované holky nelíbí, ale když je prc*m zezadu, tak mi to je jedno”
... kolikrát člověk posbira zajimave útržky, když proběhne městem

BOUCA: Miluju cizí rozhovory. Jsem zvědavá jak opice a když narazim na nějakýho degeše, jsem nejšťastnější.
Tuhle mi muž zakázal ve Hvězdě pronásledovat velmi stylovou maminku, která doprovodu říkala: "No, já jsem úplně v šoku z těch stromů. Moc se nepohybuju v prostoru s tolika stromy. Vůbec jsem nevěděla, že jich je tu tolik, v Praze to člověk nečeká..."
A fakt zněla natolik šokovaně, že budu do smrti přemýšlet, jak ten rozhovor pokračoval. :D

Občas když neseženu partáka na spolecnej oběd a musim vyrazit sám. Tak občas člověk narazí na hlucnejsi lidi… dost často mě baví ty hlody co z nich padaj. Ja vim, nemělo by se to, ale špunty do uší s sebou do restaurace fakt nenosim…

neumím rozlišit mezi strachem a intuicí, že je něco špatně...

AMANT: přesně jsi trefil moje kombo demencí, sport a vexilologie:D k tomu jsem geograficky retardovaná... ještě by tam k dokonalosti chyběla mnemotechnická pomůcka vycházející z programování, to už bych se asi rozplakala:))

GANDHI: sry, ja jsem tak muzne muzny, ze funguji jen v CGA, ale chapu, ze lidi jako ty znaji lososovou a limetkovou....:P

AMANT: znalost vlajek mi rika, ze to neni hneda, ale odstin cerveny:p

Na základce jsme měli ve třídě holku, Janu, která "si říkala" o šikanu. Asociální, špinavá, strašný hadry, divná, dítě jedný taky divný učitelky. Naše třídní byla ale skvělá a šikanu netrpěla, dovedla nám vštěpovat, že se máme k sobě navzájem chovat hezky, i když se třeba nemáme rádi. Jednou, tuším někdy ve čtvrtý třídě, ale Pavlík Janě řekl, že smrdí (seděl s ní a fakt smrděla), a ona na něj plivla. Než se strhla bitka, někdo přivolal třídní, bylo nějaký to vyšetřování a ona je klasicky přinutila potřást si rukama před třídou a omluvit se.

S mou nejlepší kamarádkou jsme se domluvily a přinesly druhý den do třídy žínku a hřeben a kartáček na zuby, a po vyučování jsme Janě ukázaly, jak se má mejt a česat a čistit si zuby a ty věci jsme jí daly. A ona pak už tolik nesmrděla a chodila učesaná. Divná byla furt.

Odešla jsem po pátý třídě na gympl a víceméně o nikom ze základky už jsem neslyšela. Po letech jsem se přistěhovala zpátky na rodné sídliště. A za pár týdnů, koho nepotkám. Ze všech spolužáků zrovna Janu. Vypadá pěkně, má hezký děti, a děkuje mi, že jsme jí tenkrát s kamarádkou změnily život, že matka ji i ségru zanedbávala a sociálka nic neudělala, protože to byla učitelka. A že prej jí do tý doby fakt nikdo vlastně neukázal, jak si čistit zuby, použít hřeben, natož aby měla vlastní. A že pak už se o sebe uměla líp postarat, a že má super práci, atd., atd.

A mně stejně připadá furt divná a mám podvědomou touhu nacpat jí hlavu do záchoda. Fakt si připadám hrozně:-(