ADELHAIDA: Takovahle blbost je pod moje rozlisovaci schopnosti. Na svete je mnohem vic dulezitejsich problemu, nez ze mi nekdo sahne do talire. Maximalne si reknu, ze to je debil. Proc bych se mel zabirat takovou kravinou, ktera nema zadny realny nasledky? Nedejboze reagovat agresivne. Myslim ze hlavni problem je, ze se lidi berou moc vazne.

ACIDQA: Fakt? I kdyby to byl cizí člověk? Mně by to teda bylo nepříjemný a čuměla bych jak puk, jak tady někdo psal:-)

Vůbec by mě nerozhodilo, kdyby mi někdo hrábnul do talíře a připadám si teď, že nejsem v normě!

NELLAS: Zaplaťpánbůh!

KOVOVAMINCE: Já to říkám furt, na nyxu je to samý vyšinutý maniak.

D1RABBIT: Já už lehce přibodla kamaráda. Měla jsem kocovinu, spala jsem asi dvacet minut a on mi chtěl vzít hranolku... Vzhledem ke stavu to asi nebyla úplně vědomá reakce. A je pravda, že jsme se s tímhle člověkem během základní školy mnohokrát předtím pobodali tužkama, kružítkama a tak. :) Většinou zloděje jen chytim za ruku a zlym pohledem ho donutim jídlo vrátit. :)
Nicméně doporučuju nepodceňovat pochybnej mentální stav spolustolovníka. :))

D1RABBIT: Já takhle jednou jedné dámě nebodla vidličku do oka jen proto, že to bylo na firemním vánočním večírku. Ale sprdla jsem ji dost nasraně. Hrábla mi totiž do talíře, aniž by se zeptala a ještě se tvářila, jak je vtipná. Tohle bych rozdýchala u kamaráda (a u všech jsem si jistá, že by se nejdřív zeptali), ne u dámy, se kterou se sotva pozdravím, když ji potkám v kanceláři.
No, ona na mě koukala, co blbnu, já, co si to dovoluje, hrabat mi do jídla svojí oslintanou vidličkou. Velmi ostentativně mě pak přestala zdravit (ale ona to byla ukrajinská namyšlená nána, co se svého času ve dvou větách po sobě vyjádřila, že je hrozné, že jí lidí nechcou pronajmout byt kvůli jejímu přízvuku, ale těm migrantům by se mělo zabránit se k nám stěhovat, protože jsou hrozba a jen nás tu budou vyžírat).

Jednou mi kolega šáhnul ve výtahu na prsa. S tím upřeným očním kontaktem. Chodila jsem v tu dobu už třetím rokem na Krav Maga a v mikrosekundě mi projelo před očima, co mu s tou prackou udělám. Myslím, že by ji pak dlouho plnohodnotně nepoužíval. Avšak mistrně jsem se ovládla a dala jsem mu jen velmi slabou facku. Jsem na to vcelku pyšná.

Dnes sem v excelentní formě. Do posilovny jdu natřikrát, protože vždycky něco zapomenu. A potom ve sprše po umytí zjistím, že nemám ručník. Tak volám kolegyni, ta to nebere. Pak se po dlouhý době dovolám druhé, která mě vysvobodí (donese ručník).
No nic.

SALVATOR: já bych tě za udržení očního kontaktu nakopla pod stolem do rozkroku, dost by mě zajímalo jak bys reagoval ;)

DA_NIELA: Ja bych teda rozhodne nekomu do talire nesahal, ale kdyby to nekdo udelal mne, je mi to uplne jedno. A souhlasim ze jde o dustojnost, myslim ze se po nekom ohanet, pripadne na nej zvrhavat talir je krajne nedustojne. Uplne by stacilo se slusne ohradit. Reagovat na neslusnost agresi je mimo a nikam nas to neposune.

THEMAKARESH: Nema?! Ze pouzijes ten nejprimitivnejsi zpusob k reseni problemu? Ja tam tedy vidim docela paralelu s tim, cemu se tady venujes v predchozich prispevcich. Ale uz styl tvoji reakce me ujistuje v tom, ze mam tu cest s primitivem, cili nema smysl dal nas dialog rozvijet. Jen si myslim, ze ty by ses rozhodne jako arbitr lidskeho chovani stavet nemel. ;)

THEMAKARESH: To není o “kusu jídla” ale o osobním prostoru, stejně tak jako sahnuti na prdel není o “krátkém kontaktu s kůži” ale o osobním prostoru a přesně lidi jako ty který ve jménu nějakýho hippie kecu o lpění na komodite tohle relativizujou jsou ten důvod proč pak ve veřejným prostoru posloucháme kecy typu “no tak ji jenom něco hodil do pití, priskrtil s vojel, se nezbláznete”

*blijci smajlik”