TANKIE_: ale aspon jeden z nich tak vypada!

ELISEBBAH: a had z nich neni ani jeden 8)

Kdyz nekdo rekne, ze nekdo vidi jako ostriz, predstavim si hada. Protoze preci slepys a ostriz, zejo

Příznávám, že není žádné ID z nyxu, se kterým bych si to chtěla "rozdat"
Ps: kromě mého muže, který tu sice taky je inkognito, ale tak ho nepropálim :))

Jsem občas až patetickej z toho, že mnohé, co jsem miloval už nikdy nebude jako dřív. A mrzí mě, že to, co ve mně kdysi tolik rezenovalo už mi nic neříká. Protože tomu jazyku nerozumím. Ale možná je to jen nostalgie a šepot toho vnitřního dítěte, který to bavilo a dal by si to ještě jednou) Nenaděláě nic:)

ráda dělám lidem jen tak radost. Třeba včera ráno po punkáčské akci vytáhnu litr a půl kafe z termosky a nalévám probouzejícím se figurám do nalezených kelímků.. Tolik trávy po ránu jsem měla tak dvacet let zpátky :D

Nemám ráda nakupování oblečení a obuvi. Téměř všechny věci co nosím, dostávám od svých kolegyní, které na manažerských pozicích přibírají, protože jenom pracuji a nemají čas sportovat. Dělala jsem to taky v minulé práci a v té současné dokonce pořádám sekáče, kde si svorně věci měníme. Jediné oblečení, které ráda nakupují, je to do hor, které mi ale vydrží i víc jak 10 let, protože je kvalitní. Toto nakupování beru spíš jako investici do svého nejoblíbenějšího koníčku. Kdyby bylo po mém, nafasuje 3 firemni košile a nosím pořád to samé. Stejně je to jenom kus hadru.

než poprvé zakrojím do bochníku domácího chleba, udělám na něm křížek.

SALVATOR: přiznávám, že tohle dilema řeším obvykle s mužem tak, že si dáme ta dvě jídla napůl... Každej má tak půlku jednoho a půlku druhého :)

KOUDY: Na poštu taktéž nedokážu jít. Mám prostě blok.

J4C0B1M: ja nedokazu jit ani na normalni postu. Natoz na postu pro tebe :)

Davam neznamym lidem prezdivky podle toho jak vypadaji. Napriklad vcera se mnou ve vlaku jela Gibona. ;o)

KOUDY: takže kdyby si šel do Pošty pro tebe tak to skončí klasicky?

Pošta pro tebe Proklínám tvý děti!
https://youtu.be/jF8lHDUdilk

Nemoh sem se dneska v kantýně rozhodnout mezi řízkem a borůvkovejma knedlíkama. Tak sem dneska měl dva obědy.

Nechápu tu posvátnou úctu k parketám