Přiznávám, že na některý lidi už nemám trpělivost.
Neodpovědět na zprávu, neozvat se 11 dní a pak si myslet, že s něčím počítám, jste se posrali v kině, mám už jinej program, čau.

poslednich par let se mam tak strasne dobre, ze je mi blby to rikat, kdyz se me nekdo zepta, takze radsi rikam jen "jo, dobry" a snazim se, aby to neznelo moc nadsene..

Dostal jsem první pokutu za rychlou jízdu...

Neumím komunikovat s roboty na telefonu. Vždycky automaticky nasadím nasranej tón a jenom štěkám povely (většinou jen to, že chci prepojit na operatora). Protože nevím, jak s nima normálně mluvit, jelikož mi stejně neřeknou nic, co bych si sama nebyla schopna zjistit a jenom protahujou hovor. Ano, strašně mě serou.

Knihy Honzíkova cesta a O letadélku káněti jsem už zaplaťpámbůh vytěsnil z paměti. Byl to jeden z největších základkovejch hororů vacui, aspoň teda pro mě. Dneska už snad touto literaturou děti neprzní.

mně Honzíkova cesta způsobila nenaplněnou touhu po veliké skleněné kuličce

HOUBA: O letadélku Káněti

ATUARFIK: Jako malé dítě jsem měl její ilustrace opravdu rád. A právě i ta velká modrá kukadla. A kočky v Modroočkovi nejvíc.

Dnes má narozeniny Helena Zmatlíková. Její ilustrace (špičaté bradičky, naducané tvářičky, naddimenzované oči) mě děsily celé dětství, a děsí mě dodnes. Brrr!

HEJSEK23: jestli to bude namalovaný, jako ti tví smajlíci, tak bych si taky jednoho prosila :)

HEJSEK23: počkej, tak to teda musíš nakreslit i mně.

HEJSEK23: jsem velkorysa a delala bych, ze to nevim. Ale varuju vas, tenhle Jezisek ma z tohoto umisteni vetsi PTSD nez z krize.