• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CLOWNZEPPAPŘIZNEJME SE...
    Máte nějákou 13. komnatu či něco, co si nalháváte, ale ve svém nitru víte, že je to jinak. Svědomí vás otravuje nebo se k něčemu prostě zcela otevřeně a bez skrupulí chcete přiznat!? Ať už ti to nedá spát či kvůli tomu nemůžeš dospat. Ať tě to sere či těší. Prostě se přiznej! Konstruktivní interakce jsou vítány.
    rozbalit záhlaví
    DEADSLUT
    DEADSLUT --- ---
    HEJSEK23: Jo, to bylo strašně milý, made my day!:)) Ale nebylo to ráno, to bysem asi vrčela víc než pusina nebo se schovala za nejbližší křoví:D
    HEJSEK23
    HEJSEK23 --- ---
    DEADSLUT: na druhou stranu náhodné setkání s tebou mi zpříjemnilo zbytek dne
    DEADSLUT
    DEADSLUT --- ---
    ADELHAIDA: ježišmarjá, moje osobní peklo, potkat v mhd známýho, zejména cestou do práce, kdy ještě nemám probuzený sociální dovednosti, abych potenciální smalltalk zdvořile utla a mohla si číst. Leckdy mi při těhle náhodných setkáních přijde, že ani jedna strana tak uplně neví, co se očekává a jak to udělat, aby to nevypadalo neslušně, a má(me) dojem, že jen pozdravit a jít dál je jakože málo, když už jsme v tý jedný tramvaji. (v angličtině mi to z nějakýho důvodu problém nedělá, ale zaboha nejsem schopná tuhle dovednost přenést do češtiny. A miluju jednoho známýho, který bydlí za rohem ode mě, a umí při setkání tu interakci udělat krátkou, nezávaznout, a zrežírovat to do pro mě přijatelné a milé podoby. Před nim se před jedinym neschovávam:D)
    GUMIDEK30
    GUMIDEK30 --- ---
    HEJSEK23: My si zamilovali au revoir. Na Korsice jsme zašli snad do každýho obchodu, jen aby jsme mohli poudravit au revoir :D
    MICHELLEDANIELS
    MICHELLEDANIELS --- ---
    ADELHAIDA: kdyz nekam vlezu, tak pozdravit je zaklad slusnosti. Jenže na me si stezovala i sousedka, která se hrabala zrovna v zahonu a ja ji nevidela. Takze uz jsem byla "ta, co se odstěhovala do prahy a uz nezdravi" na vesnici hodne špatná značka :))
    Ted bydlim v casti Prahy, kde se lidi zdravi, i kdyz se potkají se psem a je to mile, přátelské. Rozhodně tvemu dítěti nikdo nikdy nebude nadavat, že pozdravil. Ale proboha, nemlať ho za to, kdyz to neudělá! :))
    HEJSEK23
    HEJSEK23 --- ---
    Rád zdravím. prima to bylo v Itálii kde sem zdravil snad i kočky. bon giorno! Úplně na každýho..
    a příbuzná mě prosila abych už toho nechal že se stydí
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    BERUSKA_CA: v takovém světě by se mi líbilo :)
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    NELLAS: Tady se mi to stava ale spolecnost je jina - kolegove se smejou, ze projdu kolem v obchode a nevidim. Vedi ze to nemyslim zle, jen asi nad necim premejslim no.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    BERUSKA_CA: Já většinou cizím vše odkývala a pak se odsunula o krok a nechala dospělé se bavit. Ovšem vytahovat takové věci na někoho, kdo má už notnou dobu občanku, a mohl by mít i vlastní děti, je prostě nesmysl. To je větší faux pas než celý den nikoho nepozdravit!
    I když jsem se minule přistihla, že jsem poznamenala, že známé dcera, kterou znám jako škvrně z kočárku, fakt vyrostla (ta holka mě v -nácti přerostla o půl hlavy) :D - to jsem se za sebe až zastyděla.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    NELLAS: To už mi žíly ale vůbec nerve.
    TRISSIE
    TRISSIE --- ---
    ADELHAIDA: zdravit známé lidi je zhruba na úrovni nenosit do opery tepláky, obojí je v našich zeměpisných šířkách a délkách společenská norma, jejíž nedodržování sice nikomu neublíží, leč znamená, že bude zaklasifikován ostatními do jisté kategorie :-)
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    NELLAS: V mem souctu hrichu se nejake nezdraveni ztratilo.
    Ja pozdravila, kdyz me prinutili, ale na ty “chytry” otazky jsem odpovidala mlcenim. Pravdu jsem rict nemohla a lhat se nesmi. Takze se okoli dohadovalo, zda ma mala Beruska nadloubano.
    To nevyhrajes :)
    ADELHAIDA
    ADELHAIDA --- ---
    SALVATOR: Jo, chlapi to maj v tomhle jednodušší, většinou do nich kvůli smalltalku nikdo nereje.

    Je fakt, že jsem byla vždycky sebevědomý dítě (díky rodičové!) a konverzaci jsem uměla ve většině případů i ukončit, když mi byla nepříjemná. A taky je pravda, že některý sousedi jsou takhle žoviální. Nenapadlo mě, že by to mohl být problém, takže děkuju za námět k zamyšlení. Ale ty učitelky ve školce by teda zdravit mohl:-)
    CROSS
    CROSS --- ---
    U nás na gymplu ředitelka říkala, že když má štěstí, tak jí studenti odpovídají na pozdrav. Někdy je dobrý nenasazovat laťku moc vysoko. :-]

    Na druhou stranu, žiju na venkově a tady se prostě zdravěj všichni a pořád. Někde jsem četl názor, že je to jeden v příznaků toho, jestli to místo, kde člověk žije, pokládat za město nebo za venkov (v tý urbanizovaný aglomeraci, co se táhne kolem švýcarskýho břehu Ženevskýho jezera, je to těžký odlišit, i když co si budeme povídat — žádný skutečný město, to jest milion obyvatel a metro, tu nemaj). Takže když pak přijedu do opravdovýho města, mám tendence pozdravit i při nástupu do tramvaje.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    SALVATOR: Neboj, oni tě pomluví za zády :D
    U mě je ještě problém ve špatné paměti na obličeje kombinované s tím, že jak se zamyslím a nečekám, že bych mohla potkat někoho známého, tak si ho nevšimnu, i kdybychom kolem sebe prošli na dvacet centimetrů a on mi mával před obličejem (nadsázka fakt jen malá). Většina lidí to bere s humorem, že jsem si jich nevšimla, ale někteří se fakt jsou schopní urazit.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Přiznám se, že sem fakt vděčnej, že moje vlkodlačí držka ostatní vod podobnejch keců vodrazuje.
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    NELLAS:
    To se mi též stalo. Zdravím vždycky dobrý den a nehodlám to nijak měnit. A občas se najde někdo, kdo mě upozorní, že je ráno nebo večer.
    Small talk dovedl kdysi k dokonalosti náš soused. V nacti k nám domů chodila moje kamarádka na pokec a jeden dědek, co mě s ní několikrát vidět mi potom řekl, že on v mém věku taky bral ledacos.
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    BERUSKA_CA: Moje mamka je z těch, co se hodně ohlížejí na to, co řeknou lidi, co by řekli lidi, chovej se slušně, na našem malém městě mě všichni znají, nedělej ostudu. A pak bych to měla na talíři kdo ví kolik let. To za to nestálo :D
    NELLAS
    NELLAS --- ---
    Jo a přiznám se, že mě hodně štvou lidi, co prudí kvůli zdravení.
    Štval mě rybář, když jsem kus od Prahy šla kolem nějakého vesnického rybníka, on řekl dobrý den, já řekla dobrý den. On na mě vyjel, že proč jsem nepozdravila, já na něj vyjela, že jsem pozdravila, ale nebudu hulákat na celý rybník.
    Nebo kolega, který pravidelně vypočítával, kdo ho "nepozdravil" ve výtahu nebo v kuchyňce. I tady některá ID na nyxu mají hrozný problém, když je někdo nepozdravil na ulici nebo nepozdravil dost nahlas či srozumitelně.
    Korunu tomu nasadila jedna ženská tady v baráku, která mě pozdravila u výtahu, já na ni dobrý den. A asi byla nedoslýchavá, protože se do mě pustila, že DOBRÝ VEČER, to jako nezdravíte? Já si odfrkla, že jsem ji přece pozdravila dobrý den, co má. No a spustila, že je snad večer, tak jakýpak dobrý den. Vím, že jsem jí odfrkla něco ne zcela pěkného.
    BERUSKA_CA
    BERUSKA_CA --- ---
    NELLAS: To zni jako promarnena prilezitost. Mozna by ta pani priste pribrzdila…
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ADELHAIDA: v mých 3-5 to pro mě byla čirá hrůza někoho potkat. že k tomu nucení máma a baička měly rozumné důvody, to chápu. časem ale jakákoli reakce - pozdravit nebo ne, roztočila kolotoč nepříjemností - tys nepozdravila, tys ale konečně jednou pozdravila, do toho ty tetky reagovaly různě ... (Anča Bímová vždycky kousavě). A jako dítě z toho člověk neměl možnost nijak utéci.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam