ovšem navážno, přiznávám, že mě dostalo při poslechu pamětí Františka Wiendla, jak jim v trestaneckým pracovním táboře ve Vikmanově, v nejhorším komunistickým pekle třídírny uranové rudy, nějaký spoluvězeň, co se tam dostal z Ruska, vykládal, že tohle je ještě pohoda, že on v gulagu zažil i kanibalismus.
a furt si to nějak nedovedu představit, jednak co dokáže jeden člověk, zvlášť když je součástí mašinérie, udělat jinému člověku, a ještě míň chápu, jak může někdo po těchhle "starých dobrých časech" toužit.