ALZBETAJEM: Dát si prášek je celkem jednoduchý, ale u těch úzkostných stavů... zvaž terapii. Chápu, že každému třeba nesedne/nepomůže, ale kdyby to tady četl i někdo další...
S prvním dítětem se mi rozjely panické ataky do obludných stavů, kdy mi volali i rychlou (to jsem ještě nevěděla, že to je jen záchvat). Měla jsem to cca od osmnácti, ale obvodní to vždycky odbyla, že jsem nejspíš pila kafe apod. Máma tím trpěla až do menopauzy a nikdy jí s tím nikdo nepomohl - narážela na stejný přístup, jako já předtím.
Na terapii jsem chodila 3/4roku a těžím z toho doteď, už s tím umím pracovat/prožít to/uklidnit se. Terapii si můžeš domluvit u praktika na pojišťovnu. Moje psycholožka na poliklinice byla velmi kvalitní (nevím, jak to jinak popsat). Klidně předám kontakt ;).